Architekti chtějí zkulturnit prostředí okolo Radegasta. Plánují tam také unikátní výčep

Kvalitou prostoru kolem kultovní sochy boha Radegasta na beskydské hoře Radhošť se na konci prázdnin zabýval studentský workshop za účasti zkušených konzultantů, architekta Kamila Mrvy a starosty obce Trojanovice Jiřího Novotného. Jeho výsledky stojí za to.

Informaci o „vizích pro Radegast“, které vznikly pod hlavičkou projektu Akademie architektury, původně zveřejnil web MS Stavby, partner Magazínu PATRIOT.

Studenti architektury z pražského ČVUT a brněnského VUT se na konci prázdnin sešli na Prostřední Bečvě, aby řešili vytvoření důstojného kultovního místa kolem sochy boha Radegasta na Radhošti. Základ jejich práce spočívá v revitalizaci současného prostranství kolem sochy, které bylo původně kultovním místem pohanů, boha Slunce, hojnosti a úrody.

Řešené území je velkým turistickým cílem, kterým denně projdou tisíce návštěvníků, a to je podle účastníků workshopu jeden ze stěžejních důvodů, proč se zabývat kvalitou tohoto veřejného prostoru. Autoři vize, která je popsána níže, jsou Věra Fišerová, Jakub Chaloupek, Michaela Mrázová a Jiří Šnerch.

Současný stav vystihuje zápach, hluk a odpadky

Podle nich je současný neutěšený stav prostoru kolem Radegasta nedůstojný důležitosti místa. „Celkový dojem z místa vypadá, jako by se zde zastavil čas před třiceti lety. Především se jedná o množství odpadu v okolí, které není chybou pouze nevychovaných turistů, ale také nedostatečným mobiliářem ve formě odpadkových košů po celé trase z Pusteven na Radhošť,“ uvádějí účastníci workshopu na svém webu.

Dalším významným problémem je hluk z generátoru elektřiny, který narušuje klidové místo odpočinku v krajině. Zápach z využívání okolní přírody k vykonávání lidských potřeb je rovněž nežádoucím aspektem místa. Po bližší analýze místa a jeho vztahů k okolí došli k závěru, že je třeba řešit nejen dosud „dominantní“ objekt, kterým je stánek s občerstvením, ale celý prostor s vazbami na samotnou sochu a trasu tzv. Beskydské magistrály.

Vizí je Radegastův výčep

„Kouzlo prostoru se sochou vidíme v inverzním pocitu uzavřenosti, kterou vytváří přilehlá zeleň. Uzavřenost zdůrazňuje monumentálnost sochy pohanského boha Radegasta osově řešenou zpevněnou plochou, která je zakončena Radegastovým pramenem – bufetem,“ popisuje svůj návrh studentský tým.

V jejich pojetí celá plocha vymezuje veřejný prostor jako svatyni uprostřed lesa. V ploše jsou rozmístěny kamenné a dřevěné lavice. Hlavní turistický proud Beskydské magistrály je veden při obvodu zpevněné plochy. Objekt „Radegastova výčepu“, jako opozice historického monumentu, navrhují z betonu bedněného dřevěnými prkny, který je moderní transformací kamene.

Nový objekt výčepu je tvořen rámem v krajině. „Utváří se tak dialog mezi moderní funkční stavbou a historickým kultovním monumentem. Objekt kumuluje potřebné funkce, tedy bar s krytým sezením v jedné úrovni a sklady s veřejnými toaletami v suterénu. Objekt svým tvarem uvádí objekt turistu do role obrazu sledovaného sochou a zároveň je sám pozorovatelem jejího výhledu,“ doplňují mladí architekti.

Radegast dohlíží na Beskydy od roku 1931, zaplatili ji američtí Češi

Socha boha Radegasta na Radhošti dohlíží na Beskydy od roku 1931. Jejím autorem je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek. Na soše pracoval od roku 1924 v Americe. Konečná podoba vznikla v pražském ateliéru u sochaře Nováka. Podobizna je složena z mužského těla, lví tváře a býčí hlavy s rohy. Radegast drží v pravé ruce roh hojnosti a v levé sekeru.

Vytvoření sochy hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti. Původní model byl zhotoven ve dvou kopiích z umělého kamene se železnou vložkou o třetinové výšce, než je dnešní provedení na Radhošti. Jeden byl určen právě pro Radhošť a druhý si zamýšlel ponechat sám Polášek, jako dekoraci na svou zahradu. Nakonec byla ovšem věnována do pražské ZOO, kde ji lze, na rozdíl od té radhošťské, najít dodnes.

Originální socha na Radhošti přestala navzdory opravám v roce 1996 postupně odolávat drsným klimatickým podmínkách ve výšce 1 105 m.n.m., a proto bylo nutno ji demontovat a restaurovat. V současnosti je k vidění na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Dnešní Radegast na Radhošti je kopií z roku 1998 vytvořenou ze žulového kvádru. Socha je vysoká 328 cm a váží 3,2 tuny. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly ji vytvořili kameníci Jan Sobek a Miroslav Zubníček. Repliku uhradil Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu. Náklady se v součtu blížily milionu korun.