Autotest: Škoda Kodiaq. Král prvního dojmu!

Mezi námi, odbornými motoristickými novináři, se říká, že nový Kodiaq je poslední generací čistě spalovacích škodovek, a proto si na něm dali v Mladé Boleslavi mimořádně záležet.

Jestli je to s labutí písní pro legendární tédéí pravda, to zjistíme za pár let, ale že je Kodiaq jedna z nejhodnotněji působících škodovek, to po našem testu vím už dnes. Oni v té Boleslavi postavili fakt poctivé a dobré auto! Jsem z toho normálně úplně perplex. A to jsem zvyklý na různě drahé hračky.

Auto Autotest: Mercedes–Benz E 300e. Etalon manažerských garáží exceluje jako plug-in hybrid 25/05/2024

Pro Kodiaq si jedu do Hlučínské Autocentrály, kam taky jinam než k mým přátelům z prajzské metropole, že… Musím uznat, že to se mnou v roli zákazníka pořád umějí. Začne to vstupem do nedávno zmodernizovaného showroomu, šéf prodeje Radim mě už zdálky vítá a nabízí kafe, pokračuje to nezbytnými a stručnými formalitami v pohodlném křesílku, během kterých Radimovi kolegové přistaví nový Kodiaq přímo před hlavní vchod. Loučím se, uvidíme se za pár dní.

Beru za mohutnou kliku dveří, které se otevírají ve velkorysém úhlu a snadno usedám do nejlepší ergonomické sedačky, kterou mi kdy Škoda nabídla. Vyhřívání, masáž i ventilace included! Pak dovřu dveře a úplně tu poctivou práci regulérně slyším i cítím. Dveře jsou bytelné, zvuk při jejich zavření prémiový. A navíc mají škodováckou simply clever vychytávku v podobě vysouvací ochrany před poškozením hrany. To se mi líbí, a ještě jsem ani nevyjel! Škoda, že tu ochranu nemají všichni ti ignoranti, jejichž revírem jsou parkoviště diskontních obchodů.

Jak mám drobné výhrady k vnějšímu designu karoserie, tak nemohu nic namítat proti interiéru. Tady jsem doma, tady se mi líbí! Na dvouramenný volant jsem si už zvykl, k úplné prémiovosti mi chybí jen, aby byl elektricky stavitelný. To bych už ale po AUDI Škodě chtěl moc.

Na první pohled mě opravdu design vozu úplně neuchvátil, když jsem se na názor ptal ve svém okolí, výrazně převažovaly kladné ohlasy napříč generacemi. Je třeba férově přiznat, že po pár dnech si mé náročné oko redaktora prestižního designového magazínu na nové křivky Kodiaqu zvyklo.

Foto: Marek Dušek

Na parkovišti nastavuju sedačku, volant i obrovská zrcátka, za která by se nemusel stydět ani ten nejluxusnější zájezdový autobus a seznamuji se s velkou novinkou. Otočnými multifunkčními ovladači. Jsou boží! Stisknutím vyvolám jednoduché menu, otáčením upravuju hodnoty. Jednoduše tak šéfuju klimatizaci, vyhřívání i ventilaci sedaček, nastavení adaptivního podvozku nebo třeba hlasitosti audia. Velká paráda po letech cimrmanovského prošlapávání slepých uliček v podobě dotykových lišt.

Pohledem dozadu vidím, že děti se mohou těšit na držák tabletu. Studiem dlouhého seznamu zjišťuju, že je to dokonce v sériové výbavě. Shut up and take my money, Autocentrálo! Rodinná cesta do Chorvatska se rázem jeví snesitelnější, když ten držák na ďáblovy obrázky nemůžeš zapomenout a nemusíš kupovat nový někde u dálnice v Brně.

Když se poprvé rozjedu, bezpečnostní pásy si mě prémiově přitáhnou do sedačky. Kdo nezažil, neuvědomí si, jak silný psychologický efekt to je. Rázem se cítíš mnohem bezpečněji, a přitom to je vlastně taková blbost.

Konečně mi spolehlivě funguje bezdrátové nabíjení mobilu. Ne jednoho, ale dvou najednou! Nabíjecí plocha je dokonce chlazená, aby se mobil nepřehříval. Velká paráda. Oni v té Škodovce někdy potřebují trochu víc času, aby zachytili aktuální trendy, ale musí se jim nechat, že když na ten trend pak naskočí, tak to udělají pořádně. I když někdy až na druhý pokus.

Kodiaq je tu nový, takže musel dostat kompletní balík povinných bezpečnostních funkcí, ale jde na to chytře. Otravné čtení značek a hlídání rychlosti i systém hlídání jízdního pruhu vypnu snadno jedním tlačítkem na volantu. Žádné hrabání v sedmém podmenu displeje. Škodováci vědí, co my Češi chceme. Díky jim za to!

Ve výbavě mám mimo jiné taky asistenta jízdy s přívěsem, aby se mi vlek s jachtičkou nerozkýval, až s ním povalím do toho Chorvatska. A taky mi pomůže s couváním s vozíčkem, až zase pojedu do hobby marketu pro materiál na zahradu. Přece si tím kompostem nepocintám interiér.

Motor Kodiaqu je ještě syrový, když mi Radim auto předával, mělo najeto jen něco přes dvě stovky kilometrů. Výkonu má vznětový čtyřválec tak akorát, není to žádný louda, adaptivní podvozek umí hezky přitvrdit a podrží v zatáčkách, sedmistupňová dvouspojková převodovka taky umí řadit bleskově, ale dynamičtější jezdci si možná raději počkají na výkonnější varianty. Třeba slibovaný Kodiaq RS, který byl v minulé generaci bestselerem mezi SUV.

U této standardní verze stejně nakonec nechávám podvozek v normálním nebo komfortním nastavení, tam se totiž všichni cítíme nejlépe. I na velkých kolech kodiak dobře filtruje nerovnosti, nemlátí a zároveň se zbytečně nehoupe. Budu se opakovat, ale jestli je to rozlučka se spalováky, je to rozlučka, jak má být, protože i podvozek je nečekaně výborně naladěný!

Dálniční stotřicítka je kodiakovým nejoblíbenějším rajónem. Jen si tak tiše ševelí, příplatková akustická skla ještě lépe odhluční kabinu a na palubě je, bojím se to říct, až prémiové ticho.

Nic zvláštního se nestane, ani když zrychlím na sto šedesát. V Německu, samozřejmě! Medvěd je pořád stabilní, boční vítr jej nerozhodí a posádka na předních ergo sedadlech, skutečně asi nejlepších, jaká kdy ve Škodovce byla, si v klidu užívá masáž, satani vzadu jsou přikovaní ke svým tabletům. Svět je v pořádku.

Úplně všechno ale není zalité sluncem. Ani poslední mohykán nemůže být dokonalý. Stejně mě to ale dovede naštvat. Oni udělají tak komplexní a chytře vymyšlené auto. Poctu spalovacím dinosaurům v tom nejlepším slova smyslu a pak odfláknou osvětlení té obří kobky, co jí říkají kufr jen proto, aby ušetřili deset euro? Zatoulané lahváče a paštiky budu v té macoše hledat pohmatem ještě dlouho po návratu rodinky od moře. Což o to, májka tam přežije až do dalšího léta, ale Radegast, ten bude po roce dobrý sotva tak pro chorvatské policajty.

Foto: Marek Dušek

Ale vážně, zavazadlový prostor je obrovský, jak se na škodovku sluší a patří, s tím se dá před klukama v hospodě dlouho machrovat, ovšem ty dvě lampičky na pátých dveřích, ty se nepovedly. Víko se otevře opravdu vysoko, hlava je v bezpečí, ale světýlka v nich z té výšky zavazadlový prostor prostě nedokáží pořádně osvětlit. To mě nebaví.

Co mě baví jsou variabilní zadní sedačky. Můžu je sklápět a posouvat podle potřeby. Třetí řadu nemám, ale pro velké rodiny samozřejmě v nabídce je za příjemných dvaadvacet tisíc.

Možnosti individualizace a příplatků jsou široké, ale samozřejmě, je třeba trochu otevřít peněženku. Jeden by až možná zkusil hořekovat nad opticky vysokou cenovkou. V realitě dnešních dní však kodiak vůbec cenově nevyčnívá a jsem si jistý, že po tom, co jej pořádně otestujete, si svou cenu v pohodě obhájí. Je totiž králem prvního dojmu, který jen tak nevyprchá.

Technické údaje

Škoda Kodiaq Exclusive Selection 2.0 TDI 4×4

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec
Maximální výkon: 142 kW
Maximální točivý moment: 400 Nm
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 7.8 s
Nejvyšší rychlost: 220 km/h
Celková spotřeba energie /WLTP/: 6,3 l/100 km

Vnější rozměry

Rozvor: 2 789 mm
Délka: 4 758 mm
Šířka: 1 864 mm
Výška: 1 679 mm
Objem zavazadlového prostoru: 910 l
Pohotovostní hmotnost: 1 933 kg
Cena testovaného vozu: 1 570 000 Kč včetně DPH

Foto: Marek Dušek