Nejnovější zprávy: Fotogalerie: Takhle báječně fanoušci hnali Baník za výhrou! Vlak v Ostravě srazil ženu, na místě zemřela

Gastronomie

​Eco burger zamířil z boudy do kamenného podniku, co má styl

Populární bouda s rychlým občerstvením, třinecký Eco burger, se po dvou letech přestěhovala do kamenných prostor.

Vít Mrázek. Foto: Jaroslav Baďura a Eco burger

Za konceptem Eco burgeru stojí třicetiletý Třinečák, inženýr ekonomie Vít Mrázek.

„Na Jablunkovské ulici jsme pár týdnů a věřím, že nám to tady půjde,“ říká Vít Mrázek.

Jak se vystudovaný ekonom dostane ke gastronomii?
Zajímavě. Byl jsem na úřadu práce a s kamarádem jsme vymysleli první provozovnu, která byla asi o čtyři sta metrů dále než tato. Byla to budka o patnácti metrech čtverečních. Je to paradoxní – moje maminka pracuje v gastronomii asi čtyřicet let, její poslední štace byly jídelny. Vždycky se mi smála, že půjdu do světa. Nakonec jsme vlastně skončili spolu v jednom podniku.

Maminka vám tady pomáhá?
Ano, maminka mi tady hodně pomáhá. Maminka je velký guru, veliká podpora. Stejně jako moje přítelkyně.

Kdy jste otevřeli původní boudu?
Otevřeli jsme 1. srpna 2016. Když jsem si prošel bankou, pojišťovnou a tak dále, tak se to pak otočilo o sto osmdesát stupňů a konečně jsem dělal něco, co mi dávalo smysl. To mě velmi potěšilo. Prodeje byly taky dobré, ale spíše šlo o zpětnou vazbu lidí – že jsme v Třinci udělali něco, co tady ještě nebylo, a že jsme lidem ukázali cestu, kdy všechno nemusí být z Makra, z mražáku, z friťáku. Tímto způsobem to tady lidi mohli dělat už dvacet let, ale nikdo takový nebyl, lidé jsou prostě pohodlní.

Ale přechod z boudy, byť oblíbené, do kamenného podniku asi nebyl jednoduchý. Bude vám to fungovat i tady?
Konečně jsem přestal být nervózní. První týden byl velmi náročný. Osm měsíců něco vlastníma rukama vyrábíte a líbí se vám to, říkáte si, že to bude super, ale tohle není směrodatné. Směrodatné je teprve to, co na to řeknou zákazníci. Na to jsem se těšil. Akorát mě mrzí, že první dva, tři dny mi to trošku unikalo – lítal jsem všude možně. Až čtvrtý den jsem si to pořádně začal uvědomovat, že je to fakt super a že se mi to podařilo. Chtěl jsem vytvořit opravdu něco nového, co tady ještě není. Máme tady tácky, lidé si chodí pro jídlo k pultu, máme tady vlastní vyvolávací systém. Vymysleli jsme program, kdy lidi vyvoláváme podle čísel. Nemáme čepované pivo, to máme jen v láhvi z regionálního pivovaru.

Takže klasický fast food.
Mělo by to tak být. Jsme takový fast food, i když trošku jinak.

Proč název Eco burger?
Je to taková moje vize. Když si koupíte puzzle, tak si koupíte puzzle třeba s Eiffelovou věží. Doma si vysypete jednotlivé dílky a musíte je jeden po druhém dát dohromady, hotovou Eiffelovku z krabičky nevysypete. Já si to přebírám následovně: jeden dílek je pro mě to, že se převážně snažím kupovat maso z ekologických chovů. Další dílek jsou kompostovatelné obaly. Já jsem chtěl, aby tady vůbec nebyl komunální odpad. Když jsem do toho trochu více zabředl, tak jsem zjistil, že to tak úplně není možné, protože ne všechno je papír – promaštěný papír třeba recyklovat nejde. Ale dále kelímky, obaly na saláty, brčka a podobně, to vše je z kompostovatelného materiálu. Nejvíce mne ale těší, že se mi podařilo eliminovat plastové obaly. Jediný plast, který produkujeme, jsou například obaly sýrů - čili obaly ze surovin které nakupuji. Ale my, respektive naši zákazníci, žádný plast nevyprodukujeme.

Nepromítá se to nepříznivě do ceny?
Na to jsem taky myslel. Řídím se heslem, že nejlepší odpad je žádný odpad. Proto pití naléváme do sklenic, a take-away pití do kompostovatelných kelímků. To jsou tedy dílky, které skládám, a velmi mě to baví. Baví mě ukazovat lidem nové věci. Dalších dílků je samozřejmě spousta. Zda se mi podaří dokončit celé své ecoburger puzzle a zrealizovat tak všechny své nápady – nevím. Ale už samotná cesta, že se mohu o to pokusit, mne velmi baví.

Tohle asi musí fungovat u mladých.
Myslím, že u mladých lidí to celkem funguje. Zatím jsem nestihl udělat nějakou větší kampaň ohledně osvěty a třídění, ale mám to v plánu. Koncept je tedy nejen gastro, ale trošku by měl být i ekologický. Já nejsem žádný ekolog, jen mi to není jedno.

Jakou máte otevírací dobu?
Máme otevřeno od 11 hodin do 21 hodin sedm dní v týdnu s tím, že v pátek a v sobotu máme do 22 hodin.

Kolik jste prodali nejvíce burgerů za den?
To je tajná informace.

Je to ale dost na to, abyste zůstal optimistou do dalších měsíců?
To ano.

Housky máte kupované, nebo si je sami pečete?
Housky si nepečeme, ale odebíráme je z místní pekárny z Dolní Lomné. Původní myšlenka byla taková, že si housky budeme péct sami, ale je to pro nás lepší takhle – když zadáme přesný požadavek malé místní pekárně, tak nám to přesně takhle udělají, a navíc podpoříme místní podnik, což je pro mě také hodně důležité.

Foto dne