Nejnovější zprávy: Mariánské Hory zdobí plastika, která nemá v Evropě obdobu Nejkrásnější předzahrádky: Radegastovna nabízí (nejen) výtečnou dvanáctku

Proměny kraje

Hejtman Vondrák o cut-off score: Šikovný klempíř se má lépe než neúspěšný gymnazista

Střední školy u nás zřizují jednotlivé kraje, které za kvalitu středoškolského vzdělávání zodpovídají. Hejtmani se shodli na požadavku, aby se zavedla minimální bodová hranice úspěšnosti jako podmínka pro přijetí na střední školy, a to včetně těch soukromých. Takzvané cut-off score se ovšem setkalo s mnohdy bouřlivými negativními reakcemi.

Hejtman Ivo Vondrák. Foto: Vladimír Pryček

Pane hejtmane, co vám odpůrci nejčastěji vyčítají?
Ti, kteří s naším návrhem nesouhlasí, říkají, že chceme dětem odepírat právo na vzdělání. To samozřejmě není pravda. Jediné, o co nám jde, je zastavit neustálý pokles úrovně vzdělávání na středních školách. Chceme, aby do maturitních oborů a na gymnázia nastupovali žáci, kteří mají k tomuto studiu ty správné předpoklady. A hlavně ti, kteří studovat chtějí. Podle výstupů školní inspekce má spousta středoškoláků vysoké absence, stupňuje se migrace studentů mezi školami, žáci mají ke studiu často velmi pasivní přístup.

To je to s úrovní středních škol opravdu tak špatné?
Pokud maturitní zkoušku nesloží více než třetina středoškoláků, považuji to za alarmující. Chcete-li přesné číslo, vloni bylo v prvním kole maturit 36 procent žáků neúspěšných, nebo se ke zkoušce dokonce ani nedostavilo. Po všech možných pokusech pak platí, že necelá desetina dětí nemá po ukončení střední školy žádný výstup. Tito žáci v podstatě ztratili čtyři roky života. Kdyby nastoupili na učební obor, našli by hned po jeho absolvování bez problémů práci. Už jsem nedávno někde řekl: Šikovný klempíř se má mnohem lépe, než neúspěšný gymnazista.

No dobře, ale co když deváťák při přijímačkách takzvaně bouchne kvůli nervům?
To se samozřejmě může taky stát. Ale stres či nervozitu mají při přijímacím řízení všichni. A divil byste se, často jsou ti nejpoctivější mnohem více rozhození, než jen průměrní žáci. Věřím, že by cut-off score naučilo nejen děti, ale i jejich rodiče přistupovat k přijímačkám mnohem zodpovědněji. Dnes žáci nemusí vynakládat prakticky žádné úsilí, aby byli na střední školu přijati. A to je chyba. Pokud budou muset věnovat přípravě ke zkouškám energii a čas, věřím, že pak bude také jiný jejich přístup k samotnému studiu. Teď vědí, že se automaticky dostanou na školu, aniž by pro to museli něco udělat. Navíc je naše školství dobře prostupné, maturitu si mohou díky nástavbovému studiu udělat i absolventi učebních oborů. Další možností, jak eliminovat tento rizikový faktor, je nahradit jednotný přijímací test závěrečnou zkouškou v páté a deváté třídě, která by hodnotila studijní výsledky žáků mnohem komplexněji a objektivněji. I o tom probíhají ve školské komisi Asociace krajů diskuze.

Kolika žáků se tedy bude cut-off score týkat?
Zde je nutné uvést na pravou míru informace, které se chybně objevily v médiích. Podle nich je minimální hranice úspěšnosti v matematice 20 a v češtině 40 procent. My ale v návrhu vůbec nepředpokládáme rozdělení na matematiku a češtinu, což zcela zásadně mění výsledky těchto analýz, které říkají, že by se zavedení minimální bodové hranice týkalo 23 procent uchazečů. Podle našich propočtů by se cut-off score týkalo pouze 10 procent deváťáků. A to je právě ta desetina, která nakonec školu končí neúspěšně a která snižuje úroveň výuky ve třídách, protože ta se musí vždy přizpůsobit těm nejhorším.

Jak byste tedy shrnul výhody zavedení minimální bodové hranice úspěšnosti při přijímacích zkouškách?
Už jsem hovořil o zvýšení úrovně vzdělávání, o motivaci k samotnému studiu, jistě toto opatření ocení i pedagogové, kterým se bude lépe vyučovat. Cut-off score by navíc fungovalo centrálně, musely by se jím řídit i soukromé střední školy. A to je velké plus, kraje teď nemají žádné kompetence ovlivňovat kvalitu vzdělávání na středních školách, které nezřizují. Zatím je stanovení podmínek pro přijetí žáků na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. Cut-off score by všechny podmínky sjednotilo.

Možná mají ředitelé škol obavy, že kdy nenaplní třídu, dostanou od státu méně peněz.
To je velmi dobrá připomínka. Máte pravdu, zatím se výše příspěvků stanovuje podle počtu žáků. To se ale změní. Brzy dostanou školy finance podle odučených hodin a jiných kritérií, naplněnost tříd nebude tolik důležitá. Se zavedením cut-off score i proto nespěcháme, začít by se mohlo až někdy v roce 2022 a to už bude nový systém financování škol zaběhnutý. Chápu, že mají někteří lidé ze změn, které navrhujeme, obavy. Jsem ale upřímně přesvědčený, že to našemu školství prospěje. A čím více vzdělaná naše společnost bude, tím lépe se vypořádá s mnoha problémy.

Foto dne