Holušová: Byl to nejtěžší ročník v historii. Příští Colours budou od středy do soboty

Kvůli deštivé sobotě si sice organizátoři hudebního multižánrového festivalu Colours of Ostrava prošli podle svých slov nejtěžším ročníkem v patnáctileté historii, ale nyní už hledí do budoucna. Jak uvedla ředitelka Zlata Holušová, věří, že již v příštím roce se jim podaří připravit ještě lepší a kvalitnější program, a to i díky zásadní změně termínu, kdy festival bude trvat od středy do soboty.

Ještě než se dostaneme k vašim plánům, povězte prosím, jak hodnotíte letošní patnáctý ročník Colours?
Letos nás potkal nejtěžší ročník v historii. Počasí nás těžce zkoušelo, a tak jsme festival mohli prověřit v mimořádně obtížných podmínkách. Musím nesmírně poděkovat celému týmu Colours, který tento týden de facto nespal. Dozvěděla jsem se, že například v sobotu v noci na jednom z pódií převěšovali celou jednu stranu beden, protože se jim zdálo, že jedna z dvaceti trochu škrčí. Tak to celé sundali, dali do kupy a zvuk byl excelentní. To jen potvrzuje obrovskou osobní obětavost a zodpovědnost lidí udělat vše co nejlíp.

Jakými opatřeními jste se vlastně snažili v areálu vítkovické Dolní oblasti zmírnit deštivé podmínky, které silně poznamenaly sobotu, tedy hlavní den festivalu?
Třeba produkce strávila dvě noci odčerpáváním kaluží a záchranou nejhorších míst, které v areálu vznikly. Neustále pokračovalo dovážení palet, gumových rohoží, což jen dokazuje, že naši lidé ve své práci vůbec nepřestávali. Velký dík patří i hasičům, kteří hodně pomáhali a během sobotní noci vysoušeli celý areál. Tyto věci nás opravdu prověřily a ukázaly, jak tým dokáže vzít za práci a udělat všechno, co můžeme a co je v našich silách, abychom těžké dešťové podmínky maximálně zvládli.

Takže ani nepřízeň počasí nebyla faktorem, který by lidem ubral na celkové náladě?
Jsem nesmírně pyšná a hrdá na publikum, které se dokázalo přizpůsobit náročným podmínkám. Bylo vidět, že se letos naplno projevila osvěta ohledně deštníků, kterou jsme několik let vedli. Lidi byli disciplinovaní a nechali deštníky doma. Byli jsme na to připravení, takže si mohli koupit lehké pláštěnky za pár korun v areálu, což dělali ve velkém počtu. Snažili jsme se o to, aby i těm, kteří jsou na festivalu poprvé, tato podmínka nezlikvidovala celkový zážitek. To jsou pozitiva, která nás utvrdila v tom, že máme velmi dobré fanoušky, kteří si dokázali festival užít i v nepohodě.

Prožila jste si také nějakou nepříjemnou situaci v době, kdy areál smáčely proudy deště?
Sama jsem se ocitla v situaci, kdy jsem byla u našeho šéfa techniky Pepy Ženíška a nemohla vyjít ven, protože před jeho kontejnerem tekla řeka, která se vůbec nedala projít. Musely se okamžitě navážet palety a udělat nové přístupové cesty do zákulisí. Chvilkama to bylo opravdu velmi kruté, ale myslím si, že festival obstál a lidé taky.

Když mluvíte o lidech, jaké důvody vás vedly k tomu nezveřejňovat poprvé v historii festivalu počet jeho návštěvníků?
V prvé řadě si myslím, že počet diváků není měřítko pro kvalitu festivalu. Je mi líto, když titulky v novinách začínají jenom počtem diváků. My nechceme těmto soutěžím o rekordy podléhat. Navíc jsme byli dokonce loni přes rozhovor v Mladé frontě napadeni, že zkreslujeme čísla. Myslím si, že všichni si udělají obrázek sami. Jestli je festival úspěšný z hlediska návštěvnosti, to každý vidí. Ne nadarmo to ani spousta festivalů ve světě nepoužívá a my ostatně máme dostatečně silnou pozici na to, abychom se přestali zabývat tím, jaký je tady počet návštěvníků. Důležité je to, co tady bylo a jak to bylo provedeno. Nechci se s nikým přetahovat a hádat, jestli jsou čísla pravdivá, nebo ne. Vždycky jsme to dělali čistě, podle turniketů, ale důležitější je kvalita festivalu a všechno to, co fanouškům nabízíme. Proto ani do budoucna nechceme tato čísla sdělovat.

Zatímco v tomto tedy zůstanete konzervativní, v jiném směru chystáte zásadní novinku. Co to bude?
Příští rok nás čeká obří změna, v termínu se posunujeme dál, k 19. červenci, což znamená, že začínáme ve středu a končíme v sobotu 22. července 2017 (dosud festival probíhal od čtvrtka do neděle, pozn. red.). A to z toho důvodu, že část lidí nám mizí v neděli do Prahy a do Čech, to si nebudeme nalhávat. Je pro ně hrozně těžké se dostat zpátky domů. Navíc nedělní program vždy vrcholí velkou hvězdou, takže je nám líto, že řada lidí odjíždí. To je tedy první důvod a druhý je dramaturgický. Chceme festival opět udělat ještě lepší a přiznám, že naše šance je větší ve středu než v sobotu či neděli. Věřím, že se tato změna projeví na famózním line-upu.

Letos jste poprvé festival doplnili o velké diskusní a přednáškové fórum Melting pot. Splnil vaše očekávání?
Jak mnozí vědí, diskusní scény u nás už nějakou dobu existovaly. Loni jsme však poprvé zkusili koncept Voices of Freedom, což se ukázalo jako velmi úspěšné, a to nás přesvědčilo k tomu kombinovat hudební festival s myšlenkami bez hranic, jak tomu pracovně říkáme. Pustili jsme se tedy do toho pořádně a udělali festivalu druhou nohu. Nakonec i politické události v zahraničí (útok ve Francii a pokus o převrat v Turecku, pozn. red.), co se během něj odehrály, ukazují, že se lidé potřebují bavit o tom, co nás pálí. A pokud se někdo ptal na naše stanovisko k nim, říkám, že naše odpověď je Melting pot. Chceme se o tom bavit, přivádět sem inteligentní a moudré lidi z celého světa, kteří nám pomohou vnést trochu světla do současných událostí i historických souvislostí.