Nejnovější zprávy: Chytrá myšlenka: Měření znečištění nové generace Chytrá myšlenka: Aplikace, která v botě hlídá chůzi i běh

Sport

Jsem patriot, vždy mě to táhlo zpět, říká legenda krasobruslení Stanislav Židek

Devětašedesátiletý Stanislav Židek úspěšný krasobruslař, trenér olympioniků, mistrů republiky i dánské reprezentace, prezident organizačního výboru ME 2017 v krasobruslení v Ostravě, ale především člověk s velkým uznáním a hlubokým respektem. Za svůj celoživotní přínos v oblasti krasobruslení byl v roce 2017 uveden do karvinské Síně slávy.

Foto: Archiv Stanislava Žídka

Stanislav krasobruslení propadl už v devíti letech a dodnes je jeho aktivní náplní života. Získal mnoho titulů, medailí i mezinárodních uznání. A i přesto, že dosáhl tolika úspěchů, vše vypráví s pokorou a velkým respektem, které chová k celému krasobruslařskému světu.

Každá role v krasobruslení ho něčím obohatila a pořád obohacuje. Ať už jako závodníka na ledě nebo v roli trenéra při předávání zkušeností dalším sportovcům, což dělá velmi rád, zejména u těch nejmenších, kde vidí ten největší potenciál.

Rozpačité začátky, po dvou letech mistrem republiky

Začínal jako sólista o malinko později, než se začíná dnes, a to ve svých devíti letech na otevřeném stadionu v Karviné.

„Přišel jsem si jen tak zabruslit. Dodnes si pamatuji na slova mé sestry, která mi řekla, že se v životě bruslit nenaučím. Nenechal jsem se odradit a začal zkoušet více, někdy i krasobruslařské prvky. Toho si všiml můj první trenér pan Grim z Ostravy a domluvil s mamkou, že budu navštěvovat krasobruslařský kroužek. U rodičů to i tak nebylo chápáno ze začátku moc kladně," komentuje své začátky Stanislav. „Změna nastala, až když mě uviděli při výkonu v televizi a při přebírání stříbrné medaile v kategorii sportovních dvojic."

Tehdejší krasobruslařské podmínky byly diametrálně odlišné od těch dnešních. Než krasobruslaři vůbec začali trénovat, museli si v zimě často nejprve kluziště odmést. I to byl důvod, proč existovaly velké rozdíly mezi krasobruslaři. Ti, kteří trénovali v uzavřených halách, na tom byli pochopitelně lépe.

„I přesto, že jsem začínal jako sólista, více mne oslovovaly dvojice. Získal jsem výkonnostní třídu i v tancích na ledě, ale když jsem tehdy začal trénovat s Irenou Hankusovou, bylo rozhodnuto o sportovních dvojicích. Během dvou let jsme se stali juniorskými mistry republiky a přešli do seniorské kategorie. Musím říct, že v té době byla konkurence obrovská a laťka byla nastavena opravdu vysoko. Bohužel okolnosti a partnerský život nakonec naše společné opravdu úspěšné vystupování ukončili a já jsem přešel do Bratislavy,“ dodává Stanislav.

Kraj rázovitý, přesto plný krasobruslařských es

V době studií fakulty strojní v Bratislavě byla pro Stanislava jeho krasobruslařkou partnerkou Galina Dráhová (mladší dcera Liany Dráhové) a to až do roku 1973. Po získání inženýrského titulu a povinné roční vojenské služby se Stanislav vrátil zpět do Karviné a závodní brusle přezul za ty trenérské.

„První trenérské výsledky jsem měl v Karviné, kde jsme společně s panem trenérem Blaťákem vytvořili skupinu sólistů a tanců, které byly velmi úspěšné. V té době jsme v Karviné měli sedm reprezentantů. Je až k neuvěření, že Karviná, „město horníků“, žila takovýmto sportem jako je krasobruslení. Dokonce se nám v letech 1982 a 1984 podařilo v Karviné uspořádat Exhibici mistrů světa, Evropy i olympijských vítězů a zájem z řad diváků, byl opravdu obrovský,“ vzpomíná Stanislav Žídek (v té době současně i jako ředitel STaRS Karviná).

Divoké začátky devadesátých let přiměly Stanislava k odchodu do Dánska

Jak to v životě chodí, jsou lepší i horší dny a po těchto pěkných a úspěšných okamžicích přišly i ty méně příjemné. V období okolo roku 1989 obdržel některé nabídky vstoupit i do politiky, ale s určitými ústupky. A tak se rozhodl zásadně změnit působiště.

„Na přelomu devadesátých let jsem přijal nabídku odjet do Dánska, kde jsem trénoval jak olympijský, tak i reprezentační tým. Mimo vedení reprezentačního kádru jsem jezdíval v intervalech po krasobruslařských klubech a metodicky je vedl. Z původně plánované jedné sezóny jsem v Dánsku zůstal sedm let. A musím říci, že se svými svěřenci jsme měli velmi dobré výsledky. Mimo to jsme zřídili sportovní centra, školili nové trenéry a vybudovali systém. Sportovci se dostali na ME i na MS a já získal obrovské kontakty na ty nejlepší trenéry, a to funguje dodnes,“ komentuje Stanislav.

V roce 1997 se Stanislav znova vrátil do rodné Karviné, s cílem věnovat se zcela novým věcem a jít úplně jinou cestou byznysmena. Jeho trenérské výsledky však byly natolik dobré, že tehdejší vedení vítkovického klubu Stanislava přesvědčilo o pokračování a nabízenou pozici šéftrenéra nakonec přijal. Tím začala jeho trenérská kariéra v Ostravě, a v následné pozici i předsedy klubu se znova zapojil do aktivit svazu krasobruslení.

„Nemyslete si, nejednou jsem si řekl, zda je to opravdu ten správný směr, kudy chci jít. Ale musím zdůraznit, že pokaždé jsem si odpověděl, že ano. Jsem šťastný za svůj životní příběh i za to, že jsem opravdu ušel kus cesty a troufám si říci, že za sebou nechávám stopy, které se snad tak jednoduše nesmažou,“ svěřuje se Stanislav se smíchem na tváří a dodává: „Mám přátele po celém světě, kteří mě velmi rádi vidí a zvou mne, abych jim případně pomohl. Musím říci, že kromě trénování mne baví i organizování soutěží, jak menšího, tak i většího formátu. Byl jsem velmi šťastný z přidělení ME 2017 do Ostravy a jeho úspěšného zorganizování. Těší mne, když jsou za mnou konkrétní výsledky.“

I ve světě krasobruslařů je to jako jízda na horské dráze

„Krasobruslařské úspěchy mi dávají pocit, že to, co dělám, má opravdu smysl. Pokud jsem vychoval mistry, cítil jsem se opravdu skvěle o to více, když jsem v juniorech viděl dalšího tahouna a potenciálního mistra. Dílčí kroky mi krásně zapadají do složité krasobruslařské mozaiky. To, co mi naopak ubírá sil a nadšení, jsou okamžiky, kdy přestávám cítit sounáležitost, nadšení a aktivní zapojení, a to nejen u dětí, ale i u jejich rodičů. Momentálně mě nejvíce naplňuje práce s těmi nejmenšími, kdy je můžu postavit do „latě“ a dát jim ty správné základy,“ směje se Stanislav.

Stanislav se momentálně velmi aktivně zapojuje do trenérských činností napříč celým světem. Získané kontakty, které nabyl v době, kdy trénoval dánskou reprezentaci i celý olympijský tým, jsou stále aktivní, svědčí o tom i velmi blízký vztah s trenérem Michala Březiny Rafaelem Arutyunyanem,

„Michal je krásným příkladem toho, jak je důležité mít vzor, který vás táhne. V době, kdy Tomáš Verner exceloval v seniorech, v juniorech rostl právě Michal, který se chtěl Tomášovi vyrovnat. Viděl v něm hvězdu a pracoval na tom, aby byl minimálně stejně tak úspěšný jako Tomáš. Je nutno říci, že v jistý okamžik už to pro Michala nebyl vzor, ale soupeř. Pokud bych měl komentovat současnou Michalovu formu, musím říct, že si prošel své, ale díky tomu, že momentálně bruslí mezi hvězdami pod vedením jednoho z nejzkušenějších trenérů světa, dosahuje právě těchto skvělých výsledků. Tato spolupráce mě nesmírně těší a já Michalovi přeji, ať mu vydrží zdraví, protože je nesmírně talentovaný a jak mnozí mí kolegové říkají, byť je mu 28 let, je to pro něj nový začátek,“ hodnotí Stanislav dosavadní úspěchy v krasobruslení.

Není to jen Michal Březina, který Českou republiku reprezentuje s výbornými výsledky. Je zde celá řada dalších kvalitních krasobruslařů, tanečních párů i sportovních dvojic. Za zmínku jistě stojí například Matyáš Bělohradský.

„Sám v Matyášovi vnímám velký potenciál, který je třeba dále rozvíjet. Musíme pracovat s takovými nadanými krasobruslaři, ale v našich podmínkách to není úplně snadné. Mám plán s Rafaelem vychovávat právě začínající talenty, ale ten vám v tento chvíli neprozradím,“ usmívá se Stanislav.

„Český svaz potřebuje systém. Je důležité vychovávat talenty postupně, ale musí to mít kontinuitu. Potřebujeme kvalitní výsledky. Velkou rezervu a prostor pro zlepšení máme v trenérství, chybí nám skromnost a pokora. Když přezuji závodní brusle za ty trenérské, neznamená to, že svého svěřence naučím bruslit stejně tak dobře. Důležité je, jak jej budu učit. Na druhou stranu je zde řada trenérských škol a já věřím, že se v tomto posuneme dál. Budu aktivně usilovat o to, aby české krasobruslení zůstalo na vysoké úrovni," uzavírá Stanislav Židek.

Fotogalerie

Foto dne