Nejnovější zprávy: Důvěra je základ, říká podnikatel roku Pavel Mohelník z Ferritu Řidička (20) srazila muže na přechodu, v ohrožení života jej transportoval vrtulník

Proměny kraje

Jsme nad průměrem v ČR, říká o znalostech maturantů v kraji Stanislav Folwarczny

Studenti na středních školách v Moravskoslezském kraji si při loňské maturitní zkoušce počínali o něco lépe než o rok dříve. Náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny si však přeje, aby úspěšnost v nadcházejících letech ještě stoupla.

Stanislav Folwarczny. Foto: Vladimír Pryček

V čem se studenti zlepšili nebo zhoršili a jak si počínali v porovnání se zbytkem republiky?
Máme radost, protože výsledky jsou lepší než v minulém roce. Jednak výsledky z matematiky, tak z češtiny. Dostali jsme se nad průměr České republiky. Ve srovnáním s ostatními kraji v anglickém jazyce jsme si sice trochu pohoršili, ale stále jsme nadprůměrní.

Co vám tyto výsledky ukazují? Budete na ně nějak reagovat?
Statistiku sledujeme dlouhodobě a vyhodnocujeme ji. Výsledky u maturit jsou součástí velice širokého hodnocení škol, a sice nejenom hodnocení škol, ale také hodnocení jejich ředitelů.

Některým z nich končilo funkční období. Mají výsledky u maturit vliv na jejich posty?
Výsledky u maturit jsou jedním z faktorů, podle kterých posuzujeme, jak si ředitelé počínají. Pokud by byly hodně špatné, i to pak může být jeden z důvodů, proč bychom případně vypsali konkurs na jejich nástupce.

Kraj už delší dobu podporuje řemesla, o která nebyl příliš velký zájem, u některých pak dokonce hrozilo, že zaniknou úplně. Které obory teď hlavně podporujete
Podporujeme šestnáct oborů. Jde o obory z oblasti strojírenství, stavebnictví, ale také některé gastronomické obory, o které byl malý zájem, ale chtěli bychom je v kraji udržet. Víme, že krajská stipendia fungují, že do podporovaných oborů se přihlásilo o zhruba jednu pětinu žáků více. Máme radost z toho, že je o tyto obory větší zájem. Řemesla a obory podporujeme také krajskou kampaní Řemeslo má respekt, která se rozběhne v únoru, protože v tomto měsíci se žáci musí rozhodnout, kam podají přihlášku.

Zmínil jste odvětví, která v posledních letech hodně podporujete. Chystáte otevřít nějaké nové obory na školách?
Ano, v kraji budeme otevírat například obor pivovarník, sladovník, protože pivovarnictví má tradici v tomto kraji. Navíc se teď hodně rozvíjejí malé pivovary a minipivovary. Otevřeme také obor železničář, o který má obrovský zájem jedna firma. Otevřeme jej po dohodě s jednou střední školou. Ve Frýdku-Místku pak otevřeme osmileté gymnázium. Tato forma osmiletého gymnázia totiž ve Frýdku-Místku nebyla.

I díky podpory kraje se zvýšil zájem o řemesla. Je už podle vás dostačující?
Určitě není. Chtěli bychom, aby byl ještě vyšší. Snažíme se řemesla propagovat jednak kampaní Řemeslo má respekt, ale také stipendii či investicemi do škol. Loni jsme kupříkladu otevřeli nové dílny v Bruntále. Měli jsme možnost vidět skutečně moderní dílny. Za sebe můžu říct, že někdy je lepší, když kluk, který má zájem o techniku, se vyučí, v rámci vyučení získá tři řidičská oprávnění na osobní automobil, nákladní automobil, na traktor, získá svářečské zkoušky, takže se snažíme takto propagovat řemesla a tyto obory. V současné době jsou to perspektivní obory, protože všichni víme, že řemeslníci scházejí.

V předchozím roce jste přidali hodiny angličtiny do středních zdravotnických škol. Hodláte v tom pokračovat i jinde?
Pokud jde o angličtinu, stále jsou v ní studenti v kraji nadprůměrní v porovnání s celou republikou. Vytipovali jsme školy, kde byly výsledky nejhorší a tam se snažíme výuku angličtiny podpořit. Zavedli jsme tam hodiny, které vedou učitelé z jiných, jazykových škol pro žáky, kteří se chystají k maturitě. Bohužel část žáků v těchto hodinách chybí, ale nechceme na to rezignovat, a naopak jim pomoct, aby u maturit dosahovali lepších výsledků.

Jak jsou na tom žáci krajských středních škol v porovnání s těmi, kteří studují na soukromých školách?
Výsledky žáků na krajských středních školách jsou prokazatelně lepší než výsledky žáků na soukromých středních školách. Máme z toho velkou radost, přesto si ale myslíme, že úspěšnost u maturit by měla být vyšší, než je nyní. Úspěšnost kolem osmdesáti a pokud klesá k sedmdesáti procentům, tak je velmi nízká. Když bychom vzali, že je ve třídě 28 žáků a sedm z nich neudělá maturitu, tak je to podle mě hodně.

Chystá kraj i nějaký veletrh, kde by se žáci a jejich rodiče seznámili s jednotlivými školami a jimi nabízenými obory?
Veletrhy se konají pravidelně, a sice v jednotlivých okresech. Teď se v Dolních Vítkovicích konala Velká knihovna povolání, kde žáci měli možnost se seznámit s povoláním, školami, ale pokud jde o veletrhy jednotlivých škol, tak ty se konají ve všech okresech. Tyto akce Moravskoslezský kraj koordinuje s Úřadem práce.

Mohou se žáci nějak seznámit s tím, jak jsou studenti dané střední školy úspěšní u maturit?
Ano, pokud by se žáci či jejich rodiče chtěli podívat, jaká je úspěšnost na dané škole u maturitní zkoušky, tak se mohou podívat na stránky Cermatu. Cermat je totiž ten, kdo organizuje maturitní zkoušky.

Když bychom se měli podívat na maturity, se kterými předměty mívají studenti největší potíže?
Obecně se všichni bojí matematiky. Úspěšnost u maturity je nízká, ale důvody jsou různé. Jedním z nich je to, že se studentům může maturita z matematiky jevit jako jednodušší, protože má jen jednu zkoušku, kdežto z angličtiny má žák zkoušky tři. Dalším důvodem může být i to, že žák angličtinu neovládá, tak si zkusí matematiku s tím, že věří, že v ní uspěje.

A pokud jde o pedagogy? Je jich dostatek? Kteří momentálně nejvíce chybí?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že přijde velká krize ve školství. Pedagogové stárnou, zvyšuje se jejich průměrný věk. V některých předmětech pedagogové skutečně scházejí. Jde hlavně o chemii, fyziku a matematiku. Do budoucna se bude muset něco stát a stát bude muset udělat něco pro to, aby byl větší zájem o studium na pedagogických fakultách. Správným krokem určitě je navyšování mezd, ale to je dlouhodobá záležitost.

Foto dne