Nejnovější zprávy: Fotogalerie: Takhle báječně fanoušci hnali Baník za výhrou! Vlak v Ostravě srazil ženu, na místě zemřela

Proměny kraje

Kraj v poločase: Měníme životní prostředí k lepšímu, říká náměstkyně Uvírová

Jak si kraj a jeho představitelé vedou v polovině svého funkčního období – po dvou letech od krajských voleb? Magazín PATRIOT připravil sérii rozhovorů s členy nejvyššího vedení kraje.

Foto: Vladimír Pryček

Jarmila Uvírová je náměstkyní hejtmana Moravskoslezského kraje a má na starost životní prostředí a zemědělství.

S jakými očekáváními jste před dvěma lety na kraj přicházela?
Říká se, že životní prostředí je nejdůležitější oblast, obzvlášť pro Moravskoslezský kraj. I proto jsem přicházela s velkým respektem. Mému nástupu do pozice náměstkyně hejtmana kraje samozřejmě předcházelo intenzivní studium problematiky životního prostředí. Protože jsem se pohybovala ve strojírenské a stavební branži, ve které jsem dvacet dva let podnikala, měla jsem blízko k odborníkům, zabývajícím se životním prostředím, ať už se to týkalo sanací, ovzduší či odpadů. Spoustu zkušeností jsem tedy ve své nové funkci mohla uplatnit. Postupně jsem se dostávala do problematiky nejen životního prostředí, ale i zemědělství. Protože jsem perfekcionistka, musím vše znát takřka do detailu. Byla jsem najednou zavalená prací – stejně tak, jako když jsem před lety začala podnikat.

Zpočátku jsem si myslela, že po roce či dvou práce ubude, případně bude pro mě více rutinní, ale zjistila jsem, že je to právě naopak, práce geometrickou řadou přibývá. Máme opravdu mnoho zajímavých projektů, na kterých pracujeme, a které vyžadují spoustu jednání a práce.

My jsme se od pana náměstka Curyla v minulém rozhovoru dozvěděli, že jeho resort (kultura) byl docela zanedbáván, co se na příklad financí týče, ale jemu se to pak podařilo změnit. V jakém stavu jste převzala svou resort, odbor vy?
Zpočátku jsem neuměla posoudit, zda je v rozpočtu pro životní prostředí dostatek financí. Dnes vím, že peněz není nikdy dost, ale ve spolupráci s ministerstvem umíme získat peníze i pro náročnější projekty. Jinak mohu říci, že v resortu životního prostředí a zemědělství na krajském úřadu Moravskoslezského kraje pracují skuteční odborníci, s kterými jsem velmi spokojena.

Takže peníze na projekty jsou?
Myslím si, že to není vždy jen o penězích. Zrovna velké ekologické projekty jsou financovány z větší části z národních programů, kde nám ve většině případů vycházejí vstříc, nebo z Operačních programů Evropské unie. Ne všechno se tedy řeší penězi z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Neumím proto posoudit, jestli je to ve srovnání s předchozími léty více nebo méně.

Daří se vám domluvit se s nimi?
Daří. Největší částka, kterou se nám podařilo získat, bylo navýšení rozpočtu na odtěžení lagun z Vratimova o 100 %. Státní fond životního prostředí měl pro sanaci Vratimova vyčleněnu částku 20 milionů korun, ovšem skutečný rozpočet na tuto akci byl asi 40 milionů. Nejdřív jsme jednali s obcí Vratimov, zpracovali jsme dokonce celý projekt, který měla paní starostka jen podat na Státní fond v Praze. Projekt jsem jí osobně před vánoci zavezla, do detailu jí popsala, co má všechno udělat, ale nakonec jsme se z médií dozvěděli, že Vratimov do sanace kalů nepůjde. Tehdy jsem se velmi zdravě naštvala a podala jsem na poradě vedení Moravskoslezského kraje návrh, abychom se do projektu pustili sami, ať o problému také jenom nediskutujeme, ale konáme. Mám radost, že se nám vše podařilo dotáhnout do konce. Skládka s více než sedmi tisíci tunami kalů z lagun Ostramo, které více jak 8 let znečišťovaly životní prostředí a obtěžovaly obyvatele Vratimova, je pryč. Veškerý odpad byl, jak jsme slíbili, na konci října odtěžen a energeticky využit v tlakové plynárně ve Vřesové. Od státu jsme na tuto sanaci získali 32 milionů, přes 8 milionů zaplatil ze svého rozpočtu Moravskoslezský kraj.

Máte možnost ovlivnit i laguny v Ostravě?
Účastníme se pravidelných kontrolních dnů, kde jsou projednávány postupy prací, harmonogram i případné problémy . Krajský úřad také vydává integrovaná povolení. Když se nedávno řešil obrovský zápach, tak jsme jako nadřízený orgán museli jednat, řešit tuto situaci. Čekali jsme na vyjádření Zdravotního ústavu, jestli jsou látky dostávající se do ovzduší zdravotně závadné. Naštěstí se zjistilo, že nejsou. Jinak by to byla docela katastrofa hlavně pro Ostravu, ale také pro celý kraj, protože práce by se zastavily a likvidace lagun by se tak posunula na neurčito i z důvodů financí, které jsou nyní na sanaci lagun alokovány. Nicméně situace se zápachem se musela řešit, proto došlo v rámci nového integrovaného povolení ke zpřísnění podmínek provozu. Aby se pach minimalizoval, byly zavedeny technologické přestávky, rozstřikování roztoku AIRHITONE při zavápňování kalů, také se zpřísnil emisní limit pro oxid siřičitý. Tím se problémy se zápachem částečně zklidnily. Ale samozřejmě si všichni oddechneme, až zmizí všechen kontaminovaný materiál z lagun.

Jsou pro vás tyto laguny a kaly nejdůležitější téma uplynulých dvou let?
Projekt Odstranění lagun ze skládky ve Vratimově je ten největší, který se nám zatím podařilo prosadit a zrealizovat.

Vaše pozice asi není úplně jednoduchá. Vy jste náměstkyně pro životní prostředí Moravskoslezského kraje a vždycky při řešení špatného životního prostředí (vzduch, voda, laguny) si představím, že vám někdo volá a ptá se, jestli to nějak řešíte. Můžete všechny problémy ovlivňovat?
Ovlivňovat ano a ve velké míře, pokud je to v kompetenci kraje, i vyřešit. Vždy, když se objeví nové problémy, je třeba pečlivě zjistit všechny dostupné informace a okolnosti. S kolegy z mého resortu na krajském úřadu pak hledáme optimální řešení. Podnětů, stížností nebo žádostí mívám na stole skutečně dost. Kromě vyřizování nejrůznějších podnětů mohu také iniciovat nové projekty , které vedou ke zlepšování životního prostředí. Je toho opravdu hodně, ale má práce mě naplňuje a jsem přesvědčená, že má smysl.

Zmiňte, prosím, nejzajímavější projekty, které před sebou máte.
Zmíním třeba unikátní projekt DNA prachu, který řeší Vysoká škola Báňská ve spolupráci se Zdravotním ústavem. My jsme tento projekt podpořili i finančně s tím, že budeme participovat na výsledcích. Díky tomu budeme znát zdroje znečištění. Zatím se různé identifikace zdrojů lišily a působily poměrně nevěrohodně. Pokud bude nový projekt fungovat, bude to revoluční. Protože právě DNA prachu nám řekne, zda a jakým procentem se na znečištění podílí průmyslové zdroje, přeshraniční přenos z Polska, emise z dopravy či z lokálních topenišť. A to je úplně úžasné. Ohromně se na to těším.

Na tomto projektu se tedy podílí i kraj.
Samozřejmě. To je právě typ projektu, který zpracují odborníci ve své oblasti, a který má pro náš kraj přínos a smysl. Jsem docela pragmatik, musím vědět jaký přínos projekt přinese, pro koho je určen a také chci vidět konkrétní výsledek. Některé projekty tím pádem samozřejmě odmítáme, protože to ani nebyly projekty, spíše studie pro studie.

Máte před sebou další podobné zajímavé projekty?
Přislíbili jsme finanční pomoc projektu Inteligentní identifikační systém zdrojů znečišťování ovzduší, který řeší VŠB – technická univerzita. Jedná se o on-line měření koncentrací zdravotně významných znečišťujících látek v ploše. To znamená, že získáme časový a prostorový snímek kritických míst, které by měly vyústit v nápravná opatření a další ekologické investice.

Budeme měřit ve velkých průmyslových podnicích, rovněž se zaměříme na oblasti s hustou zástavbou a budeme řešit emise z domácích kotlů, také budeme monitorovat emise z dopravy.

Myslíte si, že za dva roky po čtyřech letech ve funkci budete moci říct, že se vám podařilo životní prostředí měřitelně zlepšit? Máte takovou ambici?
Takovou ambici mám určitě. Toto ale musí posoudit druzí. Jsme jenom lidé – a máme tendenci se přeceňovat, ale to je přece lidské. Každopádně nějakou stopu po sobě určitě zanechám. Projekty, které se mi již ve spolupráci s kolegy podařily, mají viditelné, pozitivní výsledky.

Co zásadního vás čeká v dalších dvou letech?
Co se týká ovzduší, kromě zmíněných DNA prachu, senzorického měření ovzduší, většího množství měřících stanic, také jednáme s velkými podniky. Uzavíráme s nimi takzvané dobrovolné dohody, kterými se průmyslové podniky zavazují chovat se společensky zodpovědně a také něco dělat nad rámec svých zákonných povinností.

Jak je chcete přesvědčit k dohodě, když podle legislativy dělají, co mají?
Jednáním. Dvě dohody máme již podepsané. První byly Třinecké železárny, také chemička Borsod Chem. Připravujeme termín pro Koksovnu Svoboda a následují další podniky. Vycházíme ze situační zprávy, kterou každoročně vydává Český hydrometeorologický ústav, a podniků, kterých by se dobrovolné dohody měly týkat, je v regionu asi dvanáct.

Jakými argumenty je přesvědčujete, aby udělali něco navíc?
Je důležité, aby během jednání pochopili, že v první řadě přispějí ke zlepšení životního prostředí a ovzduší v Moravskoslezském kraji. Víme, že se tyto podniky chovají podle zákonných norem, nicméně určité znečištění způsobují. A tak se je snažíme přesvědčit, že by se měli chovat zodpovědně, že jim chceme pomoci změnit pohled obyvatel na jejich podnik. Také tímto přístupem pomohou změnit negativní vnímání našeho kraje vůči ostatním krajům. Náš kraj je přece krásný, když k nám někdo poprvé přijede a z „Boltovy“ kavárny se rozhlédne, nestačí se divit, jak je Ostrava krásně zelená. Vždy mě to velmi potěší a vedení města si za to jistě zaslouží poděkování. Je důležité mluvit i o dalších krásných místech našeho kraje, které zde máme, a ne jen poukazovat a zdůrazňovat problémy. Bohužel zde máme ostravsko-frýdecko- karvinskou pánev, kde se v případě špatného počasí vše drží jakoby v hrnci pod pokličkou, čímž vznikají četné smogové situace. Ale nejsme sami, i v jiných částech naší republiky se potýkají z různými problémy v oblasti životního prostředí a také se je zcela jistě snaží řešit.

Vždycky říkám, že každý krok i malý krůček , který uděláme pro životní prostředí, je velmi důležitý. Někteří pamětníci z Třince si dokonce pamatují, jak lízali černý sníh. Ale doba se velmi posunula a nyní jsme opravdu už někde jinde a v oblasti životního prostředí se udělal velký kus práce.

Přesuňme se k dalším projektům, které vás čekají.
Další úžasný projekt, který je pro náš kraj zásadní, jsou kotlíkové dotace. Již byla ukončena druhá výzva kotlíkové dotace, kde jsme původně měli dostat půl miliardy korun. Intenzivně jsme jednali se Státním fondem životního prostředí ohledně navýšení financí, s tím, že když je nám předhazován statut kraje s největším znečištěním, tak bychom měli dostat více peněz než ostatní kraje. Nakonec jsme získali pro náš kraj dvojnásobnou alokaci. Dostali jsme celkem 890 milionů korun a všechny tyto peníze jsme vyčerpali. Dokonce máme převis žádostí, které budou vyřízeny ve 3. výzvě, která se nyní dolaďuje. Chtěli jsme se zaměřit na podporu finančně slabších rodin, které na doplacení částky za výměnu kotle nemají prostředky. Docílili jsme toho, že pouze pro Moravskoslezský kraj bude vyhlášen pilotní program na bezúročné půjčky, o které si zažádají obce u státu na základě požadavků svých občanů.

Poprosím o představení dalšího projektu.
Zajímavé jsou rovněž ozdravné pobyty pro mateřinky a žáky 1. stupně základních škol. Děti jezdí na minimálně dvanáct dnů za čistým vzduchem, aby si posílily imunitu a zregenerovaly síly. Z krajského rozpočtu jsme na pobyty vyčlenili třináct a půl milionu korun, z toho tři a půl milionu pro mateřské školy, deset milionů pro základní školy. Toto jsme vyhlásili 15. října a pobyty v mateřských školách už jsou plné, což je další úžasná zpráva.
Dalším zajímavým projektem je nadlimitní čištění. Zrovna řešíme se Státním fondem životního prostředí, že pro snížení emisí z dopravy je důležité a v současné době nejvíce průkazné, čištění silnic. Moravskoslezský kraj už teď na nadlimitní čištění silnic dává osm milionů korun, ve spolupráci s Ostravou se snažíme zajistit systematičnost a smysluplnost tohoto čištění. Při jednáních s ministerstvem se nám podařilo vyjednat podporu a nyní se na nadlimitní čištění komunikací pro náš kraj připravuje dotační titul.

Co odpady?
Otázky likvidace odpadů po roce 2024, kdy by měl nastat zákaz skládkování, vnímám již od počátku svého funkčního období. Kraj jako takový není vlastníkem odpadů, nicméně by měl hrát roli koordinační, měl by nabídnout městům a obcím nějakou scelenou vizi. Vytvořili jsme proto expertní skupinu na odpady, která vydefinovala zadávací podmínky pro odpadovou studii, která je již takřka hotová. Bude to taková ,,kuchařka“ pro obce a města, která nabídne různé způsoby zacházení s odpady, takzvané oběhové hospodářství a každá obec či město si tak může najít svou optimální variantu. Tento projekt bude mít další návaznosti pomoci obcím, ať už v rámci projektu Restartu či Uhelné platformy, a to v rovině finanční. V oblasti životního prostředí je vše běh na dlouhou trať. Věřím ale, že když se ve spolupráci s firmami, obcemi i občany bude postupovat systematicky, budou výsledky brzy ještě viditelnější. Je to vše nejen o dobré vůli a penězích, ale taky o poctivosti.

Foto dne