Gastronomie
25/03/2024 Jaroslav Baďura

Kuchař na grilu: Nikdy nezapomenu na úžasná jídla od babičky, říká Jamie z Nha Cretcheu

Foto: Vladimír Pryček

​Kapverďan Jamie Santos vařil v Ostravě nejdříve ve vegetariánském bistru v Přívoze na náměstí Svatopluka Čecha. Později podnik se svou manželkou Marianou převzal a když se na Janáčkově ulici v centru Ostravy uvolnil prostor po Los Capolitos, svůj podnik do něj přestěhoval.

Magazín PATRIOT pokládá v anketě Kuchař na grilu krátké otázky, na které dostává krátké odpovědi od různých kuchařů z našeho kraje. Tentokrát na ně odpovídal Jamie Santos z ostravské Nha Cretcheu Café & Restaurant.

První jídlo, které jsem uvařil?

Cachupa, to mi bylo asi deset let. Cachupa je tradiční jídlo Kapverdských ostrovů, je to směs kukuřice, fazolí, brambor, dýně a masa.

Co jsem jako dítě nesnášel?

Peixe frito com banana – to je v překladu smažená ryba s banánem. Měli jsme ji na talíři každý den.

Na jaké jídlo od mých blízkých nikdy nezapomenu?

Nezapomenu na úžasná jídla mé babičky, zejména na tradiční caldeirada de peixe – rybí guláš – nebo bolo de laranja, což je vlastně pomerančová bábovka pečená na uhlí.

Jaké jídlo jsem poprvé uvařil v restauraci?

Mé první jídlo servírované klientům byla tradiční feijoada rica de carne, bylo to v hotelu na Kapverdách, kde jsem tenkrát pracoval.

Povedlo se?

Ano, povedlo.

Mým kuchařským vzorem je:

Moje babička.

Z českých kuchařů mě inspiruje:

Nikdo.

Co se mi v kuchyni opravdu nepovedlo:

Jednou jsem měl rezervaci hned po poledním menu, nechal jsem focacciu v troubě a zapomněl na to, totálně jsem ji spálil. Také vzpomínám, jak jsem na poslední chvíli dělal v hotelu na raut provensálskou omáčku. Když jsem ji nesl na stůl, uklouznul jsem a vše na sebe vylil. Nebo jak jsem uklízel fritézu a vlil olej do plastové nádoby a propálilo se její dno… Tenkrát mi dalo hodně práce, než se mi povedlo podlahu v kuchyni pořádně umýt. No, hlavně, že se nikomu nic nestalo.

V kuchyni jsem mistr na…

Ryby, mořské plody, netradiční kombinace.

Musí se to v kuchyni udělat, ale k smrti mě to nebaví…

Příprava a odmrazování lednic.

Nejhorší hláška hosta je…

Musí to být rychle. Už to bude? To mě docela stresuje.

Česká, italská nebo francouzská kuchyně? Nebo úplně jiná?

Portugalská nebo italská.

Co jako Češi v kuchyni neumíme?

Mořské plody, jednoznačně…

Je práce šéfkuchaře na celý život?

Myslím si, že ano.

Co host či obecně člověk, který dosud nevařil, nikdy nepochopí?

Nikdy nepochopí smysl – jsme to, co jíme. Pro mě je vaření jako věda, v níž hrají zásadní roli barva, chuť, struktura. Tím se při své práci řídím.

Moje kuchyně po celodenním vaření vypadá jako…

Jako ráno – organizovaná a čistá.

Netroufl bych si uvařit:

Sushi.

Co si dám, když jdu na jídlo někam do restaurace?

Popravdě, v Ostravě není moc míst, kam bych se šel najíst. Na pizzu například jen a pouze do Babetti. Když jdu někam, kde to neznám, vsadím na jistotu a objednám si vejce, máslo a chléb.

Nejlepší jídlo, jaké jsem dosud jedl, bylo…

Calulu de peixe – tradiční jídlo na São Tomé e Príncipe, kde jsem se narodil a také bacalhau com natas v Portugalsku.

Když nepočítám naši restauraci, tak nejvíce mi chutná…

V Babetti.

Kanec se šípkovou nebo se zelím?

Ani jedno. Mám alergii na vepřové maso, a tak ani kančí nejím.

Kdybych nebyl kuchařem, byl bych…

Právníkem nebo architektem.

Sladká tečka musí být:

Sýrový pudink nebo Quejadinha de coco.

Sdílejte článek