Nejnovější zprávy: V centru Ostravy je nové lahůdkářství. Sází na Španělsko, ale i klasiku Narážečka: Zaujal Barošův krásný šmudla, odevzdaná Kravina i kopec Smoly

Byznys

Nápad, který změní svět? Firma z Jeseníku postavila unikátní kancelářskou budovu

Pro někoho experiment, pro jiného koncept budoucnosti. I tak se dá pohlížet na novou kancelářskou budovu, kterou během léta uvedla do provozu společnost Fenix Group v Jeseníku. Jde o stavbu, která má téměř nulovou spotřebu energie z neobnovitelných zdrojů. Na střeše má výkonnou elektrárnu a energii ukládá do speciálních baterií.

Díky tomu tamní „Office centrum“ funguje jako tzv. aktivní prvek energetické soustavy, což znamená, že s energií hospodaří nejen podle svých skutečných potřeb, ale i podle požadavků přenosové soustavy, ze které energii odebírá, ale žádnou do ní nedodává.

Přebytky jdou do bateriového úložiště, které spolupracuje s fotovoltaickou elektrárnou umístěnou na střeše budovy. Evidentně tady schází klasiký „dotační a výkupní“ motiv, který je bohužel neblaze spojen se solárními elektrárnami zabírajícími půdu na polích. Jak tedy celý nápad vznikl?

Všechno „jede“ na elektřinu

„Hlavní myšlenkou bylo umožnit operátorovi sítě, což je ČEPS, aby mohl řídit provoz domu dálkově, avšak bez vlivu na uživatele. Dům si žije vlastním životem, ale provozovatel sítě ví, že když má z nějakého důvodu přebytek elektřiny, může ji uložit do bateriového úložiště,“ říká Cyril Svozil, jednatel firmy Fenix, která s konceptem přišla.

Svou roli přitom sehrály tyto klíčové faktory: evropské nařízení stavět od roku 2020 pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energií, klesající ceny fotovoltaických elektráren i domovních bateriových úložišť a stoupající obliba systémů elektrického vytápění, které jesenická společnost vyrábí.

„Účelem je vyzkoušet v praxi, jak lze reálně takový systém provozovat, jaké úspory lze dosáhnout použitím vlastní solární elektrárny a nakolik jsou baterie schopny pokrýt reálný provoz objektu,“ doplňuje jednatel společnosti.

Její letos v červnu otevřená kancelářská budova „jede“ kompletně pouze na elektrickou energii, které je schopna si sama vyrobit až 40 % z celkové spotřeby. Typický problém běžných domů, že „energii ze slunce“ nemá během dne kdo využít, tady odpadá hned ze dvou důvodů. Uvnitř se totiž přes den pracuje a co je vyrobeno navíc, jde do baterií.

„Už jen představa, že si každá nová budova vyrobí zhruba 30 % energie sama, znamená obrovskou úsporu. Z hlediska zákazníka je to koncept win-win. To se málo stává, vždycky totiž někdo ztrácí. Myslím si, že to je něco, co energetiku změní. Tak jako kdysi mobilní telefony, internet či počítače, které změnily svět,“ myslí si Svozil.

Budou inspirací pro Evropu?

Budova, která je nadstandardně zateplena a vybavena například okny s izolačními trojskly, je průběžně testována v různých režimech a za různých klimatických podmínek. První poznatky jsou na světě. Odzkoušeno bylo mimo jiné i fungování v autonomním režimu v době, kdy byl areál bez dodávek elektrické energie. Provoz v kancelářích přitom běžel zcela bez omezení.

Sledování a vyhodnocování celkových technických parametrů má na starost nezávislá instituce, kterou je Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. Do dvou let by měla být vypracována závěrečná zpráva, která zhodnotí, zda je nápad vhodný pro široké využití.

Investičně se přitom má jednat o projekt srovnatelný s „běžnou“ výstavbou. Podle údajů společnosti vyšly náklady na 8 548 Kč za m3 obestavěného prostoru, celková cena se je kolem 15 milionů korun. Realizace standardních budov stejného typu se přitom dle ceníků stavebních prací pohybují v rozpětí 7 700 až 8 300 Kč/m3.

Očekávají autoři, že by se mohl jejich koncept částečné energetické nezávislosti uplatnit masově, tedy i u rodinných domů? Pokud by totiž takových instalací bylo větší množství, síť by fungovala de facto jako jedna velká přečerpávací elektrárna. Zbytečné přebytky by neexistovaly a domy by dokonce byly na dodávkách elektřiny částečně nezávislé.

„Věříme, že se toho dá dosáhnout. Investice do fotovoltaiky je návratná, baterie také budou, takže vše k tomu směřuje,“ uzavírá Svozil s tím, že inspiraci od nich čerpají i další evropské země.

Podobné stavby by tak brzy měly vzniknout také ve Švédsku, Norsku, Holandsku, ve Francii a Německu.

Fotogalerie

Foto dne