Nejnovější zprávy: Fotogalerie: Víte, jak vypadá pravý ostravský Kompot? Manželé se popálili při vaření, žena je ve vážném stavu

Společnost

Odborníci zachránili unikátní důlní dílo - Poštovní štolu

Město Zlaté Hory dokončilo rekonstrukci a práce na zpřístupnění hornické kulturní památky – středověké Poštovní štoly.

Slavnostním otevřením začala nová éra jednoho z hlavních důlních děl ve zlatohorském rudním revíru, který nabízí laické i odborné veřejnosti hned několik hornických rarit. Státní podnik DIAMO se podílel na přípravách jako správce důlních děl v revíru a odborný dohled.

„Největší chloubou je replika dřevěného zařízení, které čerpalo z dolu vodu. Postavili ji odborníci podle mapy z roku 1770 a je funkční. Část míhadlového čerpadla ze 17. století byla ve štole zachována. Jedná se o unikátní zařízení v České republice. Věříme, že Poštovní štola se stane atraktivním místem pro turisty, ale i školní výlety a exkurze,“ uvedl při slavnostním zahájení starosta Zlatých Hor Milan Rác. Poštovní štola bude pro turisty otevřena v červnu.

Práce na zpřístupnění štoly byly zahájeny v roce 2013. Postavil se portál štoly a bylo vyčištěno několik set metrů důlních chodeb, do kterých vstoupil člověk po několika staletích. V rámci II. etapy proběhl rozsáhlý archeologický průzkum, našlo se více než 600 ks nálezů. Město také nechalo přeložit některé historické dokumenty z muzea ve Vídni.

„Máme na starosti desítky hlavních důlních děl v tomto revíru a těší nás, že alespoň pro některé z nich se našlo nové využití a mohou tak přispět k rozvoji regionu. Poštovní štola je hornicky i geologicky zajímavým místem s uchovanou dobovou atmosférou,“ řekl závodní dolu Jan Kotris ze státního podniku DIAMO.

Poštovní štola byla jedním z hlavních důlních děl na polymetalickém (Cu, Pb, Zn, Ag) ložisku ZH-východ ve zlatohorském rudním revíru. První zmínka o této štole je z roku 1513, kdy byla označována jako Kupferzeche nebo také Štola Sv. Trojice. Vyražena byla v úrovni 615 metrů n. m. a největšího rozmachu dosáhla důlní činnost po znovuobjevení ve druhé polovině 17. století.

Na mapách z 18. století je štola zakreslena jako součást důlního pole „Kaiserliches Bergwerk Maria Theresia“. V různých úrovních důlního díla jsou historicky cenné dobře zachovalé části ručně sekaných chodeb z nejstarších dob a vodotěžní zařízení s dřevěným potrubím. Ve východní části dolu je terasovité hloubení, které ústilo až na povrch. Jižní, nejhlubší část dolu, je propojena do otevřené komory jedné z novodobých dobývek.

Další historickou raritou svědčící o způsobu ražby a dobývání pozdního středověku a raného novověku jsou dochované zbytky hrání dřeva určené na tzv. sázku - ražbu sázením ohně, neboli krušením, kdy se hornina narušovala prudkým žárem ohně rozdmýchaným prouděním vzduchu. Kulturní památkou byla štola prohlášena jako středověké důlní dílo 15. 8. 1994.

Město Zlaté Hory požádalo státní podnik DIAMO o převod štoly do svého vlastnictví v březnu 2012. Po nabytí do majetku města 20.5.2013 byla štola geodeticky zaměřena a vypracována projektová dokumentace sanačních a rekultivačních prací s cílem zpřístupnění Poštovní štoly k prohlídkovým účelům. V červnu roku 2015 byl veřejnosti otevřen první okruh veřejných prohlídek.

Cílem však bylo rozšíření základního prohlídkového okruhu a zejména zachování zbytků původních historických zařízení a původního rázu prostor a možnost využití vytvořených a sanovaných prostor pro instalaci a provoz exponátů z období historické části dolu.

Investorem prací v objemu cca 15 milionů korun bylo město Zlaté Hory. Celková délka upravovaných úseků byla cca 880 m a odtěžilo se celkem 1750 m3 materiálu. Dotaci poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Práce ve II. etapě provádělo sdružení Zepra mining - KR důlní služby, Poštovní štola.

Odborný dohled zajišťuje závodní dolu Jan Kotris z odštěpného závodu GEAM státního podniku DIAMO.

Foto dne