Osobní lanovka byla v Ostravě už za Rothschilda! Ta nová by mohla mít tři trasy

Je to nápad, který k Ostravě patří už skoro sto padesát let. Projekt městské lanovky znovu ožil v letošním roce, kdy architekti z proslulého libereckého studia Sial zpracovali pro magistrát studii, která naznačila, že nemusí jít o marné fantazírování. Pojďme se s ní seznámit v širším kontextu.

Abychom se dostali k samotným počátkům vizí o osobní lanovce v Ostravě, musíme se vrátit do dob barona Rothschilda, který od roku 1835 vlastnil Vítkovické železárny. Traduje se, že už v časech 19. století se o svátcích do vozíků tehdejší lanové dráhy přidávala dřevěná prkna, aby se v nich mohli místo uhlí přepravovat lidé.

To jen potvrzuje, že celá idea má docela hluboké kořeny a v minulosti se objevovala vícekrát. Další zmínky jsou od roku 1960, avšak naposled se debaty znovu oživily v roce 2005. Po více než deseti letech se projekt, u kterého je autorem město samo ze své podstaty a tradice, dočkal reálných propočtů a plánů.

Údržba nezajímá nikoho, lanovka každého

„Pro Ostravu je velmi důležité a cenné obnovovat historické záležitosti. Město nemá tolik krás, a proto se tímto projektem chceme opravdu seriózně zabývat. To, že je kontroverzní, je v pořádku,“ uvedl během oficiální prezentace Václav Palička z odboru strategického rozvoje města Ostravy.

Podle něj je třeba rozlišovat, že tzv. udržovací projekty, jako byla třeba rekonstrukce Svinovských mostů za 416 milionů korun nebo realizace řady cyklostezek, zájem veřejnosti v podstatě nebudí. Přitom celkově jsou z hlediska nákladů zhruba stejně náročné jako lanovka, jejíž hlavní trasa z Dolní oblasti Vítkovice do ZOO by měla stát 611 milionů.

„Projekty jako lanovka Ostravu posunou o kus dál. Měly by v uvozovkách vytěsnit normální projekty, které jsou udržovací. Dříve byly diskuse, co s Dolní oblastí Vítkovice. Říkalo se, že je třeba to vyčistit a zbourat, protože se o to nikdo starat nebude,“ pokračoval vedoucí odboru městského rozvoje.

Jak známo, vítkovická Dolní oblast je dnes čtvrtou nejnavštěvovanější památkou v Česku a láká do Ostravy ročně milion návštěvníků. Asi nenajdeme lepší příklad, že stavět na industriálním dědictví je pro identitu a budoucnost města naprosto zásadní.

Architekti nabídli trasu navíc

Studii proveditelnosti projektu městské lanovky pro Ostravu zpracovali architekti ze studia Sial z Liberce, jehož zakladatelem byl architekt Karel Hubáček, autor unikátního vysílače na Ještědu.

„Dostali za úkol rozdělit trasu na samostatné úseky, které mohou fungovat odděleně. Je to úsek Nová Karolina – Dolní oblast, odkud pak hlavní trasa lanovky vede s přestupem na Černé louce do ZOO. Kromě toho nabídli ještě jeden úsek v rámci samotné ZOO, kde by už nemusely jezdit dieselové vláčky, ale od pavilonu Evoluce by vedla lanovka nahoru před areál,“ doplnil Palička.

Město vnímá jako klíčové, aby takto trasovaná lanovka propojila lokality, ve kterých se koncentruje největší množství lidí. Kdo navštíví Dolní oblast, mohl by se následně vydat i do ZOO nebo do centra. Momentálně toto „proudění“ příliš nefunguje a jednotlivé atraktivity fungují spíše odděleně.

Kdo to všechno zaplatí?

Jelikož se z velké míry bude jednat o turistickou atraktivitu, nikoli o součást městské dopravy, nebude možné na projekt lanovky čerpat evropské dotace. „ Na hlavní trase, která by stála 611 milionů korun, jsou roční provozní náklady 14 milionů a příjmy 53 milionů. Doba návratnosti je pak jedenáct let při stoprocentním úvěrování,“ vyčíslil zástupce města.

Podobně je to s návratností kratší trasy z Nové Karoliny do Dolní oblasti, která má stát 300 milionů. Provozní náklady by měly činit za rok 7,3 milionů a příjmy 26,8 milionů, takže investice by byla návratná za 12 let. Hůře vychází úsek v rámci ZOO, který by využívali jenom její návštěvníci, a tak by se náklady ve výši 285 milionů vrátily za zhruba 18 let.

Když si uvědomíme, že například developeři obvykle očekávají návratnost v podstatě okamžitou, bude Ostrava čelit opravdu velké výzvě. Lanovku, jejíž nejvyšší stožár o výšce 40 metrů by byl symbolicky umístěn na haldě Ema, totiž nemůže postavit na vlastní náklady.

„Vzhledem k době návratnosti bude další etapa o hledání strategického partnera, který v minulosti pomohl třeba s areálem Dolní oblasti. Známe trasu, náklady a příjmy. Máme zmapovány pozemky a víme, že nejsou dotace. Teď je třeba rozhodnout, zda do toho půjdeme,“ dodal Palička s tím, že k samotné realizaci by mohlo dojít od roku 2020.

Problémy: finance, pozemky a politická vůle

Podle studie by jednotlivé trasy lanovky měly být realizovatelné v horizontu 6 až 24 měsíců dle stavební náročnosti. Například na 3,7 kilometru dlouhém úseku z Dolní oblasti do ZOO by mělo vzniknout 18 podpěr, zatímco na obou kratších úsecích, které mají méně než kilometr, bude třeba postavit podpěr sedm (Karolina) respektive pět (ZOO).

Lanovka, která by měla být v provozu 120 dní v roce, by na hlavní trase kopírující tu historickou s převýšením 70 metrů nabízela svezení za 11,5 minuty. Kabinky pro 8 až 10 lidí by za hodinu mohly převést nad Ostravou 800 až 1600 osob, cena jednosměrné jízdenky by vycházela na 90 korun.

Přestože studie naznačuje, že projekt lze uskutečnit, stále je to jen úvodní krok. Následovat budou ty mnohem těžší, které mají souvislost s financemi, pozemky i politickou podporou. Tak to nakonec chápe i vedení města.

„V koalici jsme ve shodě, nicméně je to projekt, který přesahuje volební období, takže chceme získat podporu i mimo koalici. To, že nebude stoprocentní, se dá předpokládat,“ řekl primátor Tomáš Macura, podle kterého se mohou objevit také dílčí problémy s výkupy pozemků na úseku do ZOO, jehož část vede přes pás rodinných domků.

Spekulanti tak už mají o čem přemýšlet. Jinak je ovšem 80 % ze všech pozemků pod plánovanou trasou lanovky ve vlastnictví města či státu. A jak se vlastně na celý projekt dívají členové zastupitelstva Ostravy, kteří po Novém roce budou rozhodovat o jeho osudu?

„Patřím mezi příznivce lanovky, ale z technického hlediska je tam spousta problémů. Máme tady projekty jako prodloužená Ruská, takže je třeba zvážit, aby nebyla duplicita v dopravě. Proto bych se přikláněl k tomu nedělat krátkou trasu z Karoliny do Dolní oblasti,“ prohlásil Ivo Hařovský, zastupitel z opoziční sociální demokracie.