Osobnosti: Nový koncertní sál je krokem od hutí a dolů ke světu umění a kultury

Unikátní přístavba koncertního sálu k Domu kultury města Ostravy si získává stále více příznivců a fanoušků.

Praha i Brno své nové koncertní sály plánují a Ostrava by mohla s architektonicky cenným a unikátním propojením nové a historické budovy získat projekt, na jaký se tu čeká mnoho desítek let.

Projekt si získává stále více podporovatelů z řad odborné i laické veřejnosti.

"Koncertní hala, věřme, že bude realizována, se jistě stane významnou moderní architektonickou dominantou Ostravy. Jedná se o projekt, který toto město dlouhodobě potřebuje nejen s ohledem na vysokou kvalitu Janáčkovy filharmonie a dalších hudebních těles, ale zároveň jako symbol změny při vnímání města s důrazem na jeho kulturní směřování. Vyprojektovaná koncertní instituce se určitě stane ikonou nejen pro milovníky vážné hudby, ale zároveň pro většinu občanů města. Obdobně jako stavba nádherného a funkčního koncertního sálu v Katovicích na Horním Slezsku bude znamenat signál, že Ostrava vykročila od hutí a dolů (při vší úctě a nastalgii) do světa kultury a umění. Nejen občané města, ale také lidé z Moravskoslezského kraje si tento objekt určitě zaslouží," uvedl například v anketě pro Magazín PATRIOT sociolog Jiří Siostrzonek.

Vizualizace: Steven Holl Architects

"Jsem rád, že soudobá architektura je a bude více vidět v Ostravě. Přeji to celému našemu regionu. Společnost Steven Holl Architects jsou skvělí, světoví architekti. Doufám, že se vše podaří dotáhnout k přípravám realizace stavby. Těším se na to," uvedl pro Magazín PATRIOT architekt Kamil Mrva.

"Jsem příznivcem zajímavých projektů s mezinárodním přesahem a zájmem, a chápu, že tento styl je trend. Moderní koncertní sál je pro Ostravu dobrou výzvou a smysluplným projektem. Věřím, že vzniklá stavba bude splňovat nejpřísnější kritéria, a bude středem pozornosti a zájmu nejen umělců samotných, ale také odborné a laické veřejnosti. Pokud se záměr vydaří, Ostraváci halu určitě vezmou za svou a budou na ni hrdí," okomentoval návrh šéf ostravského Centra PANT Petr Pánek.

Zajímavé argumenty předložil ve svém aktuálním článku pro portál KlasikaPlus přední český hudební znalec, novinář, rozhlasový a televizní moderátor Jiří Vejvoda.

"Zásadním sdělením pro ty, kteří stále pochybují o smysluplnosti investice „pro pár set příznivců vážné hudby“, je opětovné konstatování, že rozhodně nepůjde pouze o stavbu velkého koncertního sálu pro 1 300 diváků. Klíčové slovo „přístavba“ sděluje, že je to především Dům kultury města Ostravy, toto Fragnerovo dílo z přelomu 50. a 60. let minulého století, co po desítkách let každodenní služby veřejnosti potřebuje rekonstrukci. A že výsledkem stavebních prací bude – kromě velkého koncertního sálu – vznik řady dalších prostor. Multifunkčního komorního sálu s kapacitou 515 míst. Divadelního sálu s kapacitou 490 míst. Edukačního centra s kapacitou 200 míst. Přednáškového multifunkčního sálu s kapacitou 120 míst. Odpovídajícího zázemí pro stočlenný orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava, patřící u nás ke špičce. Kvalitního nahrávacího studia. A samozřejmě restaurace, kaváren, salónků… Nedílnou součástí celého projektu bude i úprava okolí ostravského domu kultury, tedy proměna celé lokality. Kdykoli se procházím omšelými Sady Milady Horákové nebo nedokončenou ulici 28. října, hmatatelně vnímám, jak je to nezbytné," uvedl Jiří Vejvoda.

Budova, kde aktuálně Janáčkova filharmonie Ostrava zkouší na turné do Japonska. Ostrava momentálně nemá jiné prostory, kde by mohl orchestr zkoušet ve větším obsazení. Foto: Radim Kolibík

"Legitimní otázka zní, kolik to celé má stát a odkud se na to vezme. Náklady jsou nyní, na základě aktualizovaného rozpočtu dle již dokončené dokumentace pro provedení stavby, v celkové výši 4,1 miliardy. Na projekční práce a správu stavby připadá 0,3 mld. Kč, na rekonstrukci historického domu kultury 0,8 mld. Kč a na přístavbu koncertního sálu pak 2,2 mld. Kč. Zbylou sumu 0,8 mld. Kč tvoří náklady společné a ostatní, včetně např. úpravy veřejného prostranství. Jak tedy zajistit, že – legendárními slovy ex-premiéra Špidly - „zdroje jsou?“ Odpověď v sobě znovu skrývá magickou sedmičku," pokračuje v textu Jiří Vejvoda.

Předpokládá se totiž, že náklady celého projektu budou hrazeny z následujících zdrojů: městský Fond pro koncertní halu naplňovaný průběžně od roku 2017 z rozpočtu města; dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje; dotace z státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury; zdroje z III. pilíře tzv. Just Transition Mechanism, představující kombinaci zvýhodněného úvěru Evropské investiční banky a grantu Evropské komise; dotace z národního programu Životní prostředí zohledňující energetické úspory rekonstruované budovy; dotace z národního programu Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center a konečně dary a příspěvky individuálních i institucionálních dárců prostřednictvím Nadačního fondu Domu kultury města Ostravy.

"Mají-li se přibližně roku 2026 rozlehnout velkým koncertním sálem první tóny, není času nazbyt. A každá prodleva by byla znát. Proto se Rada města Ostrava nyní rozhodla, že projekt posune o další krok dál. Zatímco stavební povolení už čeká jen na nabytí právní moci, vyhlášení veřejné zakázky působí logicky z několika důvodů. Hlavní shrnuje náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová: „Chceme si ověřit realizovatelnost projektu s ohledem na dostupné finanční zdroje. Pouze konkrétní nabídky získané v soutěži nám totiž představí reálnou cenu stavebních prací.“ Zdá se, že po bezmála sto pětadvaceti letech od dokončení pražského Obecního domu s jeho Smetanovou síní se v naší zemi přece jen pohnuly ledy. Praha má jasno, jak má vypadat a kde bude stát Vltavská filharmonie; Brno se usilovně snaží dotáhnout do finále svoji novou koncertní síň. Ostrava zahrnula plán na vybudování prostoru pro klasickou hudbu už roku 2010 do svého úsilí o získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. A slouží jí ke cti, že od něj neustoupila. Posedmé v místní historii to už určitě musí vyjít," píše Jiří Vejvoda.