Společnost
13/04/2021 ČTK

Ostravská slonice Rashmi slaví 10 let! Proč jako první v Česku přežila?

​Před deseti lety, 12. dubna 2011, se v ostravské zoologické zahradě narodila slonice Rashmi, která se stala druhým slonem v historii narozeným v zoologických zahradách v ČR.

Již v březnu téhož roku se v ostravské zoo narodil sameček slona, který ale na svět přišel předčasně, i kvůli nezkušenosti jeho matky Vishesh neprospíval a po necelých dvou měsících uhynul. Nyní desetiletá slonice Rashmi naopak prospívá a svým chovatelům dělá radost.

Sloni patří k nejoblíbenějším zvířatům v zoologických zahradách, jejich chov se ovšem v těch českých dlouho nedařil. Zlom přišel až před deseti lety v Ostravě. Další chobotnatec se v ostravské zoo narodil v únoru 2014.

Slonice Sumitra měla ale podobně jako první slon od narození problémy s příjmem potravy a uhynula v lednu 2016. V červenci 2017 se v ostravské zahradě narodil sameček Chandru, který stejně tak jako Rashmi prospívá dobře.

Slůňata se v poslední době podařilo odchovat také v pražské zoologické zahradě. Prvním mládětem slona, které pražská zoo ve své historii přivítala, byla sloní slečna Sita, narozená v únoru 2013.

Byla čtvrtým potomkem slonice Donny, která se do Prahy dostala v roce 2012 z Rotterdamu ve vysokém stadiu březosti. První "stoprocentně pražské slůně", které se v Praze nejen narodilo, ale bylo zde i počato, přišlo na svět v dubnu 2016, sameček dostal jméno Maxmilián.

Jeho matkou je slonice Janita, která se do zoo dostala v roce 2012 ze Srí Lanky. Otcem je pak samec Mekong, který se v prosinci 2014 vrátil do Amsterodamu. Nevlastní Janitina sestra, slonice Tamara, pak v říjnu 2016 porodila také samečka, Rudiho.

Jeho otcem je jediný dospělý samec v zoo Ankhor. Loni na jaře se pak v Praze narodila krátce po sobě dvě slůňata - nejprve v březnu druhé mládě Tamary, samička Lakuna, a poté v květnu druhé Janitino slůně, malá Amalee.

Největší suchozemské savce chovají od roku 2003 také ve Zlíně, přičemž namísto v Evropě obvyklejších a ovladatelnějších slonů indických se v tomto případě jedná o ty africké.

Také zlínská zoo se - s pomocí umělé inseminace - pokouší o odchov mláděte, první slůně ovšem přišlo v roce 2018 na svět mrtvé, což je v případě slonic prvorodiček poměrně obvyklé. Neúspěch ale zlínské chovatele neodradil, v současnosti je jedna ze tří slonic březí, mládě by mělo na svět přijít letos v létě.

K ostravské zoologické zahradě patří sloni mnohem déle než k té zlínské, přes půl století. Prvního slona Pepíka věnovala v roce 1956 tehdejšímu Československu vietnamská vláda.

Zahynul o osm let později na následky zranění, jež si způsobil pádem do příkopu. V roce 1956 pak zoo získala z Prahy afrického slona Petra. Slon měl po úrazu zlomený levý kel a kvůli tomu byl často agresivní, dva dny prý trvalo, než vylezl z přepravní bedny. Uhynul v roce 1968 na infarkt.

Třetím ostravským chobotnatcem se stala v roce 1967 slonice Soňa, kterou se chovatele mimo jiné marně pokoušeli spářit s Petrem. Původně byla určena pro cirkusovou drezúru a měla často trávící problémy.

"Je zajímavé, že tyto problémy vždy velice rychle odstranil cirkusácký osvědčený recept: konev čaje s rumem," vzpomínal po letech bývalý ředitel zoo Josef Stehlík.

Soňu utratili v roce 1991 po neúspěšné léčbě rakoviny kopyt a pak trvalo 13 let, než se sloni do Ostravy vrátili.

Sdílejte článek