Ostravu před sto lety navštívil prezident Masaryk. Na oběd si dal svíčkovou

Kdo si umí představit, jak vypadala Ostrava před sto lety, tedy v červnu 1924? Ostravané jí tehdy už pár měsíců říkali „velká“, protože se k Moravské Ostravě připojily města a obce v jejím sousedství. A taky zažila jednu velkou návštěvu.

Ostrava kouřila, ale také rostla. Nejen přílivem horníků a dělníků, ale v jejím centru vyrostly velké domy a kromě práce si Ostravané užívali i více kultury. Ostrava měla za sebou i velkou a úspěšnou průmyslovou výstavu v létě 1923, na kterou tehdy zvala i prezidenta republiky T. G. Masaryka.

Společnost DOVka boduje. Je pátým nejnavštěvovanějším místem v republice 21/06/2024

Ten sice výstavu zaštítil, ale tehdy ještě do dravého průmyslového města nepřijel. Až před rovnými sto lety, tedy 25. června roku 1924. Jak se tento pro Ostravany vzácný okamžik odehrál, popisuje vedoucí oddělení služeb Archivu města Ostravy Jozef Šerka.

Navštívil Slezsko, Hlučínsko a severovýchodní Moravu

Počátkem června 1924 obdržely státní i samosprávné úřady informaci, že prezident T. G. Masaryk hodlá ve druhé polovině tohoto měsíce navštívit Slezsko, Hlučínsko a severovýchodní Moravu. Jednou ze zastávek na jeho trase se stala i Moravská Ostrava, která byla již půl roku Ostravou „Velkou“ – k 1. lednu 1924 došlo totiž k připojení dalších šesti okolních moravských obcí Hrabůvky, Mariánských Hor, Nové Vsi, Přívozu, Vítkovic a Zábřehu. A počet obyvatel tak přesáhl sto tisíc.

„Mladé velkoměsto se chtělo představit v tom nejlepším světle nejlépe, proto se na programu prezidentovy návštěvy podílelo nejen vedení města, nýbrž i zástupci státních úřadů, politických stran, odborových organizací, spolků a společenských organizací, duchovenstva i zdejších velkých průmyslových podniků,“ uvádí historik.

Prezidenta chtělo vidět spousta Ostravanů, vytvořili špalíry

Celou trasu, kudy projížděla prezidentská kolona, lemovaly husté špalíry školní mládeže, členů dělnických, sokolských či orelských tělovýchovných jednot, hasičů a dalších obyvatel města. „Nutno podotknout, že nikoho nebylo třeba k účasti nutit. O možnost spatřit osobně T. G. Masaryka byl obrovský zájem. Vedení města zároveň nabádalo majitele domů, aby neopomněli své nemovitosti co nejslavnostněji vyzdobit květinovými girlandami, prapory a praporky ve státních barvách. Dochovaná statistika informuje o tom, že toto opatření se týkalo celkem 619 domů v Přívoze, Moravské Ostravě, Vítkovicích a Mariánských Horách,“ upozorňuje Jozef Šerka.

A pak přišel 25. červen. Byl to už devátý den prezidentovy cesty po Moravě a Slezsku. Automobilová kolona s T. G. Masarykem dorazila v 9:45 ráno od Hlučína na most přes Odru mezi Petřkovicemi a Přívozem. Tam ho uvítal přednosta okresního úřadu Navrátil, policejní ředitel Jaroslav Buchar a Jan Geisler, náměstek vládního komisaře a pozdějšího starosty města Jana Prokeše.

Horníci z Jindřicha zdravili TGM hornickou hymnou

Kolona vzápětí pokračovala do Přívozu přes náměstí Svatopluka Čecha a po Nádražní ulici směřovala do Moravské Ostravy. „Při vjezdu prezidentské kolony do města se rozhoukaly sirény všech průmyslových závodů, v Přívoze zdravily Masaryka početné zástupy železničářů, zatímco u jámy Jindřich se shromáždili horníci a prezidenta uvítali hornickou hymnou,“ popisuje archivář.

Když T. G. Masaryk a kolona dojela na Masarykovo náměstí, pronesl pozdravným projev tehdy vládní komisař Jan Prokeš. Po něm vítali prezidenta místní poslanci a senátoři, zástupci úřadů, politických stran, spolků a korporací, českých i německých, přičemž na pozdravy a projevy vyslovené v němčině odpovídal Masaryk rovněž německy.

Foto: Archiv města Ostravy

„Většinou se však zřejmě omezil jen na podání ruky a pár slov, neboť tento uvítací výbor tvořilo více než 150 osob, a tak délka trvání programu před radnicí byla rozpočtena na pouhých deset minut. Poté prezident už na radnici, tehdy ještě v budově dnešního Ostravského muzea, udílel audience zástupcům zahraničních konzulátů, starostenských sborů, velkoprůmyslu, odborů a legionářů, a to až do jedenácté hodiny dopolední. Poté opět nasedl do auta a odejel do Přívozu na prohlídku Dolu a koksovny František,“ uvádí Jozef Šerka.

Na slavnostní oběd měl prezident svíčkovou

Tento vyčerpávající maraton přerušila polední pauza. Kolem dvanácté hodiny se Masaryk vrátil zpět do Moravské Ostravy, kde pro něj byl v Národním domě, dnešním Divadle Jiřího Myrona, připraven oběd, a kde si také mohl trochu odpočinout. „Obědu s prezidentem se podle dochované korespondence zúčastnilo téměř sedmdesát osob z řad ostravské honorace. A víme také, že hlavní chodem oběda byla svíčková,“ připomíná historik.

Po obědě Masaryk ještě hodinu odpočíval, o půl třetí odpoledne pak vyrazil navštívit Vítkovické železárny, kde pobyl jeden a půl hodiny. Ocitujme z originálního dokumentu:

„U slavobrány uvítání generálním ředitelem Drem Sonnenscheinem, zástupcem dělnictva. Podání kytice sedmiletým děvčátkem z některé rodiny vítkovických dělníků. Ze slavnostní brány autem k vysoké peci číslo IV, cestou bude pan president upozorněn na nový plynojem (ten byl dokončen právě v roce 1924 s dnes je v něm multifunkční hala Gong). Na velikém prostranství před vysokou pecí bude státi dělnictvo železáren v úboru pracovním a pozdraví pana prezidenta, jakmile vystoupí na rampu vysoké pece. Odpich pece, sestup k autu,“ popisuje dobový dokument.

Z nádraží střed odjel Masaryk vlakem směr Beskydy

Masaryk poté ještě absolvoval prohlídku blízké elektrocentrály č. IV mezi ulicemi Ruská a Místecká a nové ocelárny a válcovny v Zábřehu, kde si prohlédl provoz válcovací tratě. Poslední, už jen krátkou zastávkou, bylo náměstí v Mariánských Horách.

Tady hasiči na jeho počest vztyčili 24 metrů vysoký stožár a utvořili na něm živý obraz. Krátce po šestnácté hodině už prezident odjel vlakem z nádraží Ostrava-Vítkovice, dnešní nádraží Ostrava-střed, kde se s ním rozloučil Jan Prokeš, policejní ředitel Buchar a přednosta okresního úřadu Navrátil.

Pro Ostravu tím oficiální návštěva skončila, Masaryka však čekala ještě návštěva Frýdku, Frenštátu a Krásna nad Bečvou. Jeho program se toho dne uzavřel až v devět hodin večer a před sebou měl ještě další dva dny cesty po Valašsku a Slovácku.

Na návštěvě vydělaly hotely, restaurace i prodejci praporů

„Návštěva prezidenta Masaryka byla pro Ostravu zcela jistě nejvýznačnější událostí roku 1924. Uvítání se zúčastnily desítky tisíc lidí z celého Ostravska, ať už Čechů, Němců nebo Poláků. Zatímco Češi hleděli na prezidenta s nadšením jako na symbol mladé republiky, ostatní doufali v jeho vyvážený přístup k řešení národnostní otázky v regionu. Osoba prezidenta hrála bezpochyby roli stmelující, Masaryk sám ostatně na ostravské půdě apeloval na toleranci a společnou tvůrčí práci,“ uvádí vedoucí oddělení služeb Archivu města Ostravy Jozef Šerka.

Foto: Archiv města Ostravy

Pro zajímavost zmiňuje i ekonomický dopad návštěvy. „Na straně jedné přesáhly náklady, vynaložené městem, částku sto tisíc korun. To se nám může zdát poměrně málo, v dnešních relacích by to však mohly být dva až tři miliony. Na straně druhé, i když nemáme k dispozici žádné statistiky, je jisté, že značný obrat zaznamenaly hostinské a ubytovací podniky a všechny s nimi související živnosti potravinářské. Vzhledem k obrovské poptávce po praporech, státních vlajkách nebo jen obyčejných trikolórách musely mít velké zisky rovněž všechny živnosti textilní. Vždyť jen třetina všech městských výdajů byla právě za praporovou výzdobu,“ uvádí Jozef Šerka.

Nebylo to však poprvé, kdy Masaryk Ostravu navštívil. Už v roce 1902 byl v Moravské Ostravě a Vítkovicích poprvé, když zde ještě jako univerzitní profesor přednášel o sociální otázce. V roce 1924 navštívil už jako prezident tato místa podruhé, avšak bohužel naposledy. Další prezidentskou návštěvu v Ostravě vykonal až Edvard Beneš v roce 1937, a to už ve zcela jiných podmínkách rostoucího ohrožení republiky ze strany nacistického Německa.