Pamětní místo připomíná 1000 trpících. Žena tam našla 5 popravených příbuzných

Ostravští památkáři představili pamětní místo věnované obětem nacistické perzekuce. Je v budově v ulici Odboje, v níž za války působilo gestapo. Národní památkový ústav (NPÚ) se do památkově chráněné budovy, jež prošla téměř dvouletou rekonstrukcí za více než 80 milionů korun, nastěhoval letos.

Na pietním místě je pamětní deska, jež byla dříve na fasádě budovy, a skleněná tabule se jmény lidí, kteří byli ostravským gestapem vyšetřování a válku nepřežili. Šlo o odbojáře i o lidi, kteří byli perzekvování kvůli své rasové příslušnosti nebo náboženskému přesvědčení.

„V tuhle chvíli máme zjištěno přes 1000 osob, které nepřežily druhou světovou válku, položily svůj život na popravišti nebo v koncentračních táborech,“ řekl ředitel územního pracoviště NPÚ v Ostravě Michal Zezula.

O životních osudech některých z obětí nacistů, ale i o příslušnících gestapa, se mohou lidé dozvědět z počítače, který je součástí pamětního místa. „Při rekonstrukci, která byla dokončena v létě tohoto roku, jsme si kladli za cíl připomenout také konkrétní osudy konkrétních osob,“ řekl Zezula.

Výčet jmen na pamětní desce i údajů v počítači podle něj není konečný. „Informační systém, který jsme se rozhodli zřídit, je otevřený a počítá se s tím, že jak bude pokračovat historický výzkum, tak budou doplňována i data těch, kteří zde trpěli,“ řekl Zezula.

Dnešního aktu se zúčastnila i jedna z posledních žijících pamětnic, které na vlastní kůži zažily v Ostravě výslechy na gestapu, osmaosmdesátiletá Jarmila Foralová. Zatčena byla v listopadu 1944 a v ostravské budově gestapa byla u výslechu osmkrát.

„Jsem ráda, že se tady ta vzpomínka uskutečnila, že se nezapomíná ani po dlouhé době. Na té desce mám pět příbuzných, kteří byli popraveni, včetně otce, sestřenice, dvou strýců. Já jsem měla to štěstí, že jsem přežila, že jsem se vrátila domů,“ řekla.

Modernistická budova v blízkosti městské nemocnice pochází z počátku 30. let minulého století. Podle památkářů je dokladem meziválečného rozmachu ostravské architektury. Budova během 80 let sloužila zejména různým zdravotnickým institucím. Za války byla poškozena bombardováním, poté nešetrným užíváním sovětskou a československou armádou. Po válce se do objektu přestěhoval Okresní ústav národního zdraví. Kulturní památkou se stala v roce 2010.