Pokud se dostanu do Sněmovny, skok na lyžích půjde stranou, říká Jakub Janda

Mimořádně úspěšný český skokan na lyžích Jakub Janda hodlá vyměnit boj na můstcích za politická klání v dresu ODS. Usiluje o zvolení do Poslanecké sněmovny.

Kdy jste se vlastně rozhodl vstoupit do politiky, a za jakých okolností to bylo?
V politice nejsem úplným nováčkem, působím v ní už skoro deset let. Začátky byly ovšem spíše formální, byl jsem takový ten typický řadový člen. Postupem času jsem začal pracovat více. Například v městské komisi pro sport a postupně i ve sportovním výboru Moravskoslezského kraje. Předsedou ODS byl tehdy ve Frenštátě pod Radhoštěm bývalý senátor pan Bureš a já mu začal dělat místopředsedu. Dnes už jsem předseda našeho místního sdružení. Na oblastním sněmu jsem pak kandidoval do regionální rady, což se hned napoprvé podařilo. A tak jsem již čtyři roky členem Regionální rady Moravskoslezského kraje. Jak se člověk časem vyvíjí, chce se prosadit. Proto ostatně letos kandiduji do Poslanecké sněmovny.

Jaké je povědomí o politice mezi sportovci, mezi vašimi známými. Bavili jste se někdy na soustředění o politice, nebo je toto téma tabu?
Tabu to určitě není. Co se týká skokanů, tak já jsem jediný aktivní sportovec a zároveň politik. A co se týká voleb, tak vím, že kluci ze skoku jsou pravičáci. Volí ODS. Je to možná i proto, že jim občas něco říkám, vysvětluji.

A co Pavel Ploc, sociální demokrat?
Pavel je sociální demokrat, poslanec, v parlamentu je tuším dvanáctým rokem, ale už dlouhou dobu nesportuje. Dokonce mě kdysi v reprezentaci trénoval. Jsme kamarádi, když se potkáme, tak se navzájem dobíráme, hecujeme – on levičák, já pravičák… Shodou okolností máme brzy mezi sebou nějaký duel, bude se týkat jak jinak než sportu. Nebude to v televizi, ale pro nějaký sportovní deník. Po dlouhé době se uvidíme a budeme spolu diskutovat.

Co vás baví víc, duely na můstcích nebo ty politické?
Myslím, že daleko zkušenější jsem v duelech na můstcích než těch v politice. Ale, učím se. A uvidíme, jak to bude vypadat v budoucnu.

Ještě před naším rozhovorem jste říkal, že se k vám v jedné redakci nezachovali úplně čestně, když dali k rozhovoru s vámi úplně nesmyslný titulek. Už jste zjistil, že to v politice vždy není tak férové, jako na můstcích?
Co je vlastně v životě férové? Člověk zažívá prohry, výhry… S tím se musí počítat, s tím se člověk musí smířit. V politice je to asi daleko ostřejší než ve sportu. Ale i v našem sportu jsou křivárny. Podvádí se s materiálem, podvádí se s čímkoli, s tím se musí člověk smířit. Když vyšel ten článek, přečetl jsem si titulek a řekl jsem si, že takových bude asi víc. A je to zkušenost.

Pokud se dostanete do poslanecké sněmovny, jak budete stíhat život poslance a sportovce?
Když se člověk stane poslancem, tak jeho práce jde stranou. Musí se rozhodnout, zda se vzdá mandátu anebo se vzdá své práce. A stane se členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Jak je to u vás?
Mám už skoro 40 let a ve sportu tak trochu přesluhuji. Pokud tu důvěru dostanu, věnoval bych se práci poslance a hlavně práci pro náš region a taky pro můj milovaný Frenštát.

Teď tedy otázka opačným směrem. Kdybyste se nedostal do parlamentu, jak by vypadala vaše sportovní dráha? Jak budete pokračovat ve sportovní kariéře?
Nějaké nabídky a představy mám. Dalo by se říci, že by se moje práce točila kolem trénování.

Máte nějaké heslo, se kterým jdete do kampaně vy osobně? To, co jde přímo z vás?
Přímo ze mě jde heslo: zjednodušit a omezit byrokracii. Když se podíváte kolem, tak za poslední čtyři roky – samé příkazy, zákazy a nařízení… Papírování a zase papírování. Chcete-li stavět dům, potřebujete neuvěřitelné množství papírů, potvrzení a razítek. Je toho strašně moc. Další věc, tzv. „pamlsková vyhláška“. Zákaz kouření v restauracích. Když má někdo svoji hospodu, proč v ní nemůže svobodně podnikat? Vnímám to jako omezování osobních svobod v České republice.

A ještě otázka k vaší kampani. Kde všude vás lidé uvidí?
Už jsme nějakou kampaň rozjeli. Jezdíme po městech, vesnicích. Ne všech setkání se účastním, někde jsem již byl, někam se ještě chystám. Budou plakáty, spousta věcí se řeší přes facebook.

Jak na vás reagují obyčejní lidé? Říkají, pane Janda, měl jste raději skákat, nebo slyšíte věty typu – jděte do politiky, držíme palce?
Tak názory a postoje jsou dvojí. Někdo řekne, že je rád, že kandiduji. Přišly mi pěkné odkazy. Lidé mi psali, že jdou po dlouhé době volit ODS. Nejen kvůli mé osobě, ale taky kvůli našeho programu. Ta podpora tu jednoznačně je, ale lidi mi taky říkají: Když tam budete, tak to nepokažte! a to je pro mne velký závazek.