Povodí Odry zesílí čtyři protipovodňové úseky v Ostravě. Chystá i malé vodní nádrže

V září roku 2024 zasáhla Ostravu ničivá povodeň, která způsobila značné ekonomické škody. Díky profesionální činnosti složek integrovaného záchranného systému však bylo uchráněno to nejcennější, lidské životy. Za uplynulé dva roky uskutečnila Ostrava řadu opatření, pomocí obyvatelům počínaje, obnovila území a také dovybavila ostravské dobrovolné hasiče.

Město navíc zadalo zpracování dokumentace pro stavební povolení ke stavbě povodňových uzávěrů v městských obvodech Nová Ves, Třebovice a Hrabová. V příštím roce město předpokládá, že jejich stavby zahájí. Protipovodňová opatření realizoval a připravuje také státní podnik Povodí Odry.

Náměstek primátora pro životní prostředí Aleš boháč a generální ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak zástupcům médií tyto novinky představili přímo na soutoku řek Odra a Opava, kde se v září 2024 sešly dvě povodňové vlny a překonaly tehdy stávající hráz. Dnes už je hráz navýšená a město Ostrava a Povodí Odry chystají další vylepšení protipovodňové ochrany částí Ostravy, aby další povodně nezpůsobily už takové škody, jako například v Koblově, Mariánských Horách, Přívoze a Nové Vsi.

V případě velké vody zábrany „ucpou“ podchody a podjezdy

„Město Ostrava zadalo zpracování projektové dokumentace k realizaci protipovodňových zábran podchodů a podjezdů, hlavně v obvodech Nové Ves a Třebovice. Termín výběru dodavatele je polovina roku 2027. Město ve spolupráci se státním podnikem Povodí Odry pomocí geometrického zaměření a díky zkušenostem nabytým v době povodní definovalo místa k navýšení protipovodňových hrází k vyššímu zabezpečení. Jedná se o fyzické zvýšení míst, která se nacházejí u části Ostravy s nejnižší nadmořskou výškou, přes která může docházet k ohrožení dalších částí města. Proto je nezbytné posílení ochrany. Opatření ochrany Ostravy je hlavně potřeba realizovat na tocích před přítokem do města a bez výstavby přehrad a suchých poldrů budou každé povodně problematické,“ konstatoval Aleš Boháč, náměstek primátora.

Zaměření a vyhodnocení protipovodňových hrází v Ostravě potvrdilo, že stávající ochranná opatření byla navržena kvalitně a odpovídají ochraně před povodní o síle stoleté vody, včetně bezpečnostního převýšení. Povodeň v září 2024 však svým průtokem na některých profilech výrazně překročila tuto úroveň a v některých místech se blížila či přesahovala hodnoty odpovídající pětisetleté vodě.

Povodí Odry chce vystavět vodní nádrž na vodním toku Rakovec

Povodí Odry proto na základě podrobného vyhodnocení vytipovalo úseky, kde je vhodné protipovodňovou ochranu dále posílit. Jedná se o čtyři úseky Koblov-Vrbina, Nová Ves u lávky, Nová Ves nad soutokem s Opavou a Přívoz za ÚČOV. Právě zde budou připravována opatření, která zvýší odolnost ochranného systému při mimořádně vysokých průtocích.

„Výsledky zaměření potvrdily, že ostravské hráze byly vybudovány dobře a při návrhovém průtoku o síle stoleté vody poskytují požadovanou ochranu včetně převýšení. Povodeň v roce 2024 ale ukázala, že musíme počítat i s extrémnějšími situacemi. Proto jsme se zaměřili na místa, kde může být ochranný systém dále posílen, a tato opatření nyní připravujeme,“ uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak. Součástí dlouhodobého úsilí o zvýšení povodňové bezpečnosti v regionu je také výstavba malé vodní nádrže na vodním toku Rakovec, která byla zahájena v únoru 2026. Dokončení stavebních prací je plánováno na konec roku 2027.

Zvýší se protipovodňová ochrana území podél toků Rakovec a Polančice

Investorem je státní podnik Povodí Odry. Stavba je financována s využitím prostředků Evropské unie z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Celkové stavební náklady dosahují přibližně 47 milionů korun bez DPH. Hlavním cílem projektu je zvýšit protipovodňovou ochranu území podél vodních toků Rakovec a Polančice. „Suchá nádrž bude při přívalových srážkách zadržovat vodu a zpomalovat její odtok z krajiny. Tím přispěje ke snížení rizika lokálních povodní v území pod nádrží,“ řekl generální ředitel Miroslav Janoviak.

Nádrž bude mít podobu suché průtočné nádrže bez stálého nadržení, jejíž hlavním prvkem bude zemní hráz výšky 8,5 metru a délky 133 metrů. Součástí stavby bude také sdružený funkční objekt, nouzový přeliv, odpadní koryto a obslužná komunikace. Projekt počítá rovněž a úpravami vodního toku Rakovce a vegetace v prostoru budoucí zátopy. Cílem je nejen zajistit potřebnou bezpečnost, ale také citlivě začlenit vodní dílo do okolní krajiny a podpořit ekologickou stabilitu území.

Malá nádrž Polančice zvýší ochranu snížením průtoku v Odře

Dalším připravovaným opatřením je malá vodní nádrž Polančice, jejímž cílem je zvýšit ochranu před povodněmi snížením průtoku v řece Odře při povodni. Současná úroveň protipovodňové ochrany v této oblasti je relativně nízká. Realizace projektu povede ke změně záplavového území a ke zvýšení ochrany zastavěných částí území. Projekt zahrnuje úpravy koryta vodního toku Polančice a jeho přítoků. Po jejich dokončení bude lokalita chráněna na návrhový průtok odpovídající současné úrovni dvacetileté vody. Následná realizace suchých nádrží ochranu dále zvýší až na návrhový průtok odpovídající současné úrovni stoleté vody.

„Protipovodňová ochrana není jednorázová záležitost, Povodně nám v posledních letech ukazují, že je potřeba průběžně vyhodnocovat fungování jednotlivých opatření a reagovat na zkušenosti z reálných povodňových situací. Vedle posilování stávajících hrází proto připravujeme a realizujeme také opatření, která dokážou vodu zadržet už v krajině a zpomalit její postup směrem k zastavěným územím,“ doplnil Miroslav Janoviak. Projekt bude stát 89,7 milionů korun.

Projekty pomohou Ostravě lépe odolávat budoucím povodním

Povodí Odry tak pokračuje v systematickém zvyšování odolnosti území vůči povodním. Vedle ochrany zastavěných území je důležitou součástí přístupu také zadržování vody v krajině a vytváření prostoru pro bezpečné zachycení povodňových průtoků. „Z popsaného je víc než zřejmé, že jsme se zástupci státního podniku Povodí Odry již uskutečnili řadu potřebných kroků, které pomohou ke zodolnění města pro případné další povodňové situace. A připravovány jsou i další projekty," konstatuje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí: „V součinnosti s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje jsme nakoupili potřebné prostředky pro ostravské jednotky dobrovolných hasičů k zásahům ve vodě i dalších živelních pohromách. Pořídili jsme rovněž značné množství pracovních nástrojů, sad nářadí, vysoušečů a ostatního materiálu, potřebného v krizových situacích. Nově pořizované cisternové automobilové stříkačky bude možné použít pro evakuaci osob díky zvýšeným kabinám pro šest lidí. Posílili jsme také pracovní skupinu krizového štábu zaměstnanců magistrátu, jejich počet byl navýšen na čtyři desítky, přičemž jejich odborná příprava je zabezpečena ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB TUO. Souběžně uskutečňujeme celou řadu opatření ke zvýšení odolnosti města v krizových situacích.“

Další protipovodňová spolupráce má odstranit i důsledky těžby uhlí

Se státním podnikem Povodí Odry spolupracuje město Ostrava nejen při řešení protipovodňových opatření, ale také v rámci revitalizace toku Lučiny po důlní činnosti. „První část projektu řeší odstranění škod na životním prostředí, které vznikly v důsledku těžby uhlí v ostravské části revíru vlivem druhotných projevů důlní činnosti na povrchu terénu. Jde o sanaci druhotných vlivů důlní činnosti, které nastaly před rokem 1993. Upraveny budou bermy a břehy řeky Lučiny, plánována je obnova břehových porostů a revitalizace koryta vodního toku," vysvětluje Aleš Boháč. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost CENTROPROJEKT.

„Cílem druhé části projektu je zpřístupnění řeky Lučiny pro veřejnost, zvýšení rekreační funkce zmíněného území i podpora biodiverzity místa. Návštěvníci se pak budou moci těšit z přírody na pravém i levém břehu řeky a přiblížit se k ní díky zpřístupnění samotných břehů, tedy takzvané bermy řeky. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost Atelier Per Partes. Začátek prací v území předpokládáme v půli roku 2027, o rok později by mělo být hotovo," přibližuje Aleš Boháč. Náklady stavby jsou definovány v částce přesahující 120 milionů korun, financování je zajištěno většinově Ministerstvem financí ČR.

Proměny se dočká i území od Loděnice po soutok Ostravice s Lučinou

Proměny se dočká území s velkým potenciálem v katastru Slezské Ostravy, rozkládající se od Loděnice po soutok Ostravice s Lučinou i podél toku Lučiny. Zahrnuje ulici Podzámčí, břehové porosty od tramvajového mostu po hradní lávku.

„Zamýšlené změny mají návštěvníka území inspirovat tak, aby místo současného průchodu územím se v něm naopak zastavil a trávil tam čas. Území bude nejprve zprostupněno, přibýt mají komunikace, naopak odstraněny budou bariéry, které nyní brání pěší prostupnosti. Ctíme unikátní ekosystém v místě a zachováme ho díky minimalizaci rušivých zásahů. Vegetace chceme stabilizovat, prosvětlit a ošetřit. Současně je zapotřebí zvýšit bezpečí lidí, pohybujících se v území. Vybrané atraktivní části doplní mobiliář a pobytové terasy, sedací schody, ohniště, visutá lávka a řada dalších prvků. Autoři nezapomněli na prvky dětského hřiště ani naučné panely. Navržena je výsadba desítek stromů i další vegetace, odolávající suchu a probíhající klimatické změně. Neschází výsadba keřů, trvalkovo-cibulovinových záhonů, založeny budou travnaté plochy. Zajímavý je kontrast mezi parkovým a krajinným trávníkem,“ doplňuje náměstek Aleš Boháč.

Proměna čeká i Porubský a Bělský les. Bude se podobat Cestě vody

Ostrava však připravuje také proměnu území Porubského a Bělského lesa. Fond životního prostředí města Ostravy pořídí studie rekreačního a environmentálního využití Porubského lesa a Bělského lesa. „Úkolem autorů bude prověřit možností rozvoje a využití Porubského lesa obdobným způsobem, jakým je v současnosti využíván Bělský les. Podmínkou je zachování přírodní hodnoty území a minimalizace zásahů do lesního ekosystému i zachování ekologických funkcí území. Studie obsáhne vhodné lokality a projekty k environmentálnímu vzdělávání, poznávání přírody, podobných oblíbené Cestě vody,“ objasňuje Boháč.