Nejnovější zprávy: Nemocnice ve Frýdku-Místku uvedla do provozu magnetickou rezonanci Kamion plný cihel zablokoval dálnici u Bravantic

Proměny kraje

Pozor, dnes startuje poslední vlna kotlíkových dotací

​Moravskoslezský kraj přichází se třetí, a s největší pravděpodobností s poslední, kotlíkovou dotací.

Věříme, že o semináře i kotlíkové dotace třetí výzvy bude veliký zájem, protože je to poslední dotační titul z operačního programu, říká náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová. Foto: Vladimír Pryček

Ta umožní lidem vyměnit staré neekologické kotle za nové. Díky bezúročným půjčkám na ně dosáhnou i sociálně slabší rodiny.

I když se v posledních letech zlepšila situace ohledně znečištěného ovzduší v Moravskoslezském kraji, zvláště v zimě se region potýká s inverzemi, kdy bývají překročeny emisní limity.

Ukazuje se, že velkým přispívatelem znečištění ovzduší jsou lokální topeniště. I proto nyní kraj přichází už se třetí výzvou kotlíkových dotací, která umožní lidem vyměnit starý kotel za nový.

„Je třeba si uvědomit a poukázat na to, že staré kotle ročně znečišťují ovzduší šedesáti, ale možná i sto kilogramy prachu. Toto musíme odstranit a jedinou možností, jak to udělat, je vyměnit takové kotle za nové, které budou ekologické,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Ten poukázal na to, že díky prvním dvěma kotlíkovým dotacím se už podařilo zlepšit životní prostředí v regionu.

„Znečištění při inverzích bylo letos výrazně méně. Když nemáte 60 kilogramů prachu z jednoho kotle v ovzduší za rok, tak když to začnete sčítat a máte vyměněných tisíce kotlů, tak se to někde musí projevit. Nedá se to jednoduše změřit, ale náš projekt DNA prachu potvrzuje, že lokální topeniště jsou zdrojem tohoto znečištění,“ podotkl Vondrák.

„Jediná cesta je tak přesvědčit lidi, že je třeba zamezit tomu, aby se topilo tím, čím se mnohdy topí. Musí zkrátka kotle nechat vyměnit,“ dodal.

Třetí kolo kotlíkových dotací startuje již dnes, ve středu 10. dubna. Obyvatelé se mohou s projektem a jeho podmínkami seznámit a od 13. května podávat žádosti o příspěvek na ekologický kotel. V první fázi kraj přerozdělí půl miliardy korun.

„Schválili jsme výzvu kotlíkových dotací, takže si mohou občané předpřipravit elektronickou žádost. Samotné žádosti pak mohou podávat od 13. května od 10 hodin dopoledne,“ přiblížila Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana pro životní prostředí s tím, že jde o dvě výzvy.

„První je uzavřený dotační titul, kde budou žádosti, které už byly podané, ale nebyly na ně prostředky. Ty se musí podat do konce června, týká se to 890 žádostí. Tyto žadatele jsme oslovili, stačí, když si podají zkrácenou žádost, nemusí ji vyplňovat celou znovu, když už tak jednou učinili, ale nakonec se na ně nedostalo,“ vysvětlila Uvírová.

„Další titul počítá zhruba s 3500 výměnami,“ pokračovala s tím, že třetí kotlíková výzva bude podobná jako druhá, jen nebude podporován kombinovaný kotel na tuhá paliva a biomasu.

„Moravskoslezský kraj podporuje každou žádost částkou 7500 korun. Oslovili jsme také obce, aby rovněž přispěly svým obyvatelům na výměnu kotle a letos se přihlásilo 86 obcí, které budou své občany podporovat částkou v rozmezí dva až patnáct tisíc korun.“

Státní fond životního prostředí poskytne kraji 500 milionů korun

Novinkou třetího kola kotlíkové dotace jsou bezúročné půjčky, které nabízí Státní fond životního prostředí.

„Ze Státního fondu životního prostředí poskytujeme kraji 500 milionů korun, které jsou pro obce, pokud se rozhodnou do tohoto programu zapojit. Princip spočívá v tom, že pokud obec získá finanční prostředky, bude je moct použít na půjčky domácnostem, které je využijí na plné předfinancování,“ řekl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

„V praxi to bude vypadat tak, že domácnost nemá našetřeno 150 tisíc korun, aby si mohla nechat vyměnit zdroj vytápění, proto si požádá na obci, obec ji poskytne 150 tisíc, domácnost následně dostane dotaci z kraje v rámci kotlíkových dotací a splácí rozdíl mezi dotací kraje a náklady zpátky obci,“ vysvětlil Valdman.

„Výhoda je, že obci dáváme peníze na takzvané kotlíkové specialisty, která identifikuje ty, kteří by potřebovali pomoct a poradit s výměnou neekologického zdroje vytápění a jsou schopní za ně zpracovat žádost o kotlíkové dotace,“ pokračoval.

„Třetí věc, bonus, proč by obce do toho rizika měly jít, je to, že když by nějaká rodina nedokázala půjčené peníze splácet, tak obci peníze zůstanou, pokud za ně bude realizovat nějaké projekty na zlepšení životního prostředí.“

Moravskoslezský kraj umožnil Státnímu fondu životního prostředí uspořádat semináře zaměřené na půjčky obcím, protože si myslí, že tímto způsobem si o kotlíkové dotace mohou zažádat úplně všichni včetně sociálně slabých.

„Věříme, že o semináře i kotlíkové dotace třetí výzvy bude veliký zájem, protože je to poslední dotační titul z operačního programu,“ upozornila Uvírová.

„Chceme lidi více motivovat. Je to plán i ministerstva životního prostředí, že bude do obcí posílat lidi, kteří budou dotyčné přesvědčovat a ukazovat jim, v čem je to výhodné, ale momentálně se dostáváme do situace z pozitivní motivace do negativní, protože pokud si lidé nevymění kotle prvních a druhých emisních tříd, tak za to pak budou postihovaní finančně,“ upozornil moravskoslezský hejtman.

„Nemáme páky na obce či města, která se k tomu staví liknavě. Formuloval bych to starým, známým příslovím, koně musíš k napajedlu přivést, ale pít musí sám. Napajedla jsme nachystali, koně jsme k nim také přivedli a teď je na straně obcí, aby těchto prostředků využily. Bydlím na návětrné straně Ostravy a mohu potvrdit, že od října nemohu večer otevřít okno. V zástavbě jsou tedy skutečně domky, které spalují kdo ví co. A to se musí změnit,“ uzavřel.

Foto dne