Nejnovější zprávy: Fotbalový glosář: Těžní věž je jako úd, hráči odhazují stud. Kde? Tam v Karviné Moravou a Slezskem se v noci prohnal vichr, lámal stromy a ničil vedení

PIVNÍ MAPA

Přijďte na kachnu, dozrála! Zve pivovar Cestář, opravdový horský originál

Návštěvy regionálních minipivovarů se staly hlavní náplní seriálu „Pivní mapa“, ve kterém se Magazín PATRIOT soustředil výhradně na Moravskoslezský kraj. Nyní jsme se však v rámci volného pokračování podívali také kousek za jeho hranice. Začínáme v Jeseníkách a naší první zastávkou je rodinný pivovar Cestář z Ostružné.

S jeho správcovou a spoluzakladatelkou Kateřinou Novákovou se setkáváme jak jinak než na cestě. Měli jsme totiž o něco větší než malé zpoždění a ona už nad námi celkem po právu zlomila hůl a vyrazila na túru. Stihli jsme ji však ještě včas, do kopců začínala teprve pozvolna stoupat.

Co taky jiného dělat v Ostružné, která je společně s okolními obcemi Ramzovou a Brannou vyhlášená jako klidná oáza horské turistiky? Ostatně, právě díky tomu si vesničku s necelými dvěma stovkami obyvatel oblíbili také u Nováků, tedy v rodině, kde táta staví silnice a sní o malém pivovárku.

„Původně si chtěl pivovar postavit s kamarády, ale neklaplo to. Takže si něco našetřil a pak do toho šel na vlastní pěst. Tady se to vyloženě hodilo. Máme v Ostružné rodinné zázemí a před časem se naskytl starý dům ke koupi a opravě,“ říká na úvod naše průvodkyně.

Bývalý německý statek, který za socialismu sloužil jako vojenská ubytovna, začali postupně rekonstruovat v roce 2011. Vzali to komplet od základů po střechu, protože vojáci dali historické budově docela zabrat.

Ale třeba tím, že krásné kamenné zdi s cihlovými klenbami obestavěli příčkami, dali šanci přežít původnímu duchu, byť za cenu zvýšené vlhkosti a plísní. Po zbourání přístaveb z časů, kdy se všichni měli mít stejně, se stále více ukazovalo, že jde o ideální místo pro splnění tátova snu.

Otázkou bylo, kdo se bude o rodinný pivovar starat? „Táta se mě zeptal, jestli to chci dělat. Kývla jsem na to. On má svou práci, takže jsem to od začátku vedla, ale všechno jsme jakožto dva stavaři vymýšleli společně,“ pokračuje Katka, která se za pochodu učila také všemu okolo piva.

Pravá chvíle pro instalaci pivovarské technologie, jejímž srdcem je mědí opláštěná varna s kapacitou 500 litrů, nastala na podzim roku 2015. Tehdy zahájili zkušební provoz, oficiálně pivo vaří od loňského června.

Kdy je otevřeno? Když je čas a pivo!

„Větší než dvě 250 litrové nádoby by se nám sem nevlezly. Šli jsme do toho s tím, že to bude rodinný pivovar. Zatím nás to netlačí jako byznys. Je to pro radost, ale pivovar by si na sebe časem měl vydělat,“ hodnotí správcová rodinného pivovárku.

Odhaduje, že v hlavní sezóně, která právě běží, se většinou oněch 500 litrů za dva víkendy vypije. Na čepu je nejčastěji jedno pivo, ale někdy se podaří mít dvě. Otevřeno mívá v pondělí, v pátek a v sobotu. „Tak to zatím stačí, ale pivo teda nestačí. Cítíme, že bychom mohli vařit více, zájem je,“ usmívá se Katka.

Realitu provozu pivovárku z maličké podhorské obce bere s nadhledem. „Když za sebe nemám nikoho na záskok, musím zavřít,“ zůstává v klidu, protože ví, že davy turistů jí na dveře bušit nebudou.

Zvědavých zájemců je však dost. To víte, pivovárek v Jeseníkách je pořád ještě raritou, i když i tam už jejich koncentrace roste. Lidi chtějí vidět nový pivovar, posedět v něm a hlavně ochutnat pivo, které jednou až dvakrát měsíčně vaří sládek z Olomouce.

„Je to kamarád, který má svou práci. Možná, že časem jej budu muset zastoupit. Někdo z rodiny by se to měl naučit. Nejlépe asi tatínek, ale ještě si nemůže dovolit opustit svou práci,“ zamýšlí se Katka nad budoucím provozem rodinného podniku.

Pivovárek, kde jazzoval Laco Déczi

Když v něm chvíli sedíte a snažíte se příslovečně nasát atmosféru, cítíte, že se tady dali do práce lidé, kteří mají cit. Přiznané cihly, kamenný překlad nad dveřmi, kachlová kamna, staré dřevěné židle, prkenný strop. To je harmonie materiálů a prvků, mezi kterými se občas objeví i velká kultura.

Třeba když sem přijede zahrát Laco Déczi, fenomenální jazzový trumpetista, se kterým se táta Novák seznámil v Praze a který mu začal říkat „Cestáru“. Odtud už bylo velmi blízko k názvu pro nový pivovárek, který stojí přímo u trasy z Ostružné k horskému hotelu Paprsek.

Po další sérii dotazů se od naší hostitelky dozvídáme, že pozitivní vztah k pivu je u nich v rodině záležitost unikátní tradice. Stojíme zrovna u fotografie, na které je Josef Svozil, zakladatel litovelského pivovaru a Katčin několikanásobný praděda.

„Na vedlejší fotce je zase pan Raška, který si vzal vnučku nebo dceru pana Svozila a který byl sládkem v Litovli. To je pokračovatel pivovarské linie,“ upřesňuje dobrá duše pivovaru Cestář.

Přijďte na kachnu!

Za pivo číslo jedna považuje jejich dvanáctku, klasický spodně kvašený ležák, kterému vymyslela název „Kachna“. Díky smyslu pro humorné slovní hříčky na ni před časem zvala hosty, z nichž někteří netajili zklamání, neboť se místo piva těšili na kachní hody.

A co další piva? Za více než rok provozu uvařili také světlou jedenáctku, která má letos letní tóny díky přidání amerického chmelu „citra“. Kromě toho už na čepu byla i polotmavá třináctka či vánoční medové a nakuřované pivo. Zkrátka typická kombinace klasiky a silnějších speciálů.

Jelikož mají filozofii nastavenou ve stylu „hlavně pro radost“, budoucí plány se ani tak netýkají piva jako spíše ubytování, které chtějí lidem nabídnout v dosud ještě nedokončených prostorách. Bude to penzion s přidanou hodnotou v podobě pivovárku.

„Myslím si, že pivovar by měl zůstat místní exkluzivitou. Nechceme se hnát za výstavem a chrlit kvanta nedobrého piva. Chceme udržet lidi, kvalitu a mít to tady pěkné, aby jim chutnalo a rádi se vraceli,“ dodává Katka.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a u piva zase brzy na viděnou.

Rodinný pivovar Cestář

Místo: Ostružná 41

Druhy piv: vaří spodně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, v nabídce bývají nejčastěji světlé ležáky Lávka 11° a Kachna 12°, podle sezóny pak také speciály jako polotmavý ležák Juan 13° či nakuřovaný Čoud 15°

Fotogalerie

Foto dne