Projekt Velký Mošnov je unikátní. Díky armádě získá další impulz k rozvoji

Kolem mošnovského letiště postupně vzniká průmyslová zóna a vedení kraje i města Ostravy mají ambice přeměnit toto místo na centrum mezinárodního významu.

Jedním z aktuálně připravovaných záměrů je i výstavba armádního logistického centra. Probíhající přípravy projektu i jednání mezi krajem a dotčenými obcemi přibližuje Václav Palička, šéf společnosti Moravskoslezské Investice a Development, která má na starosti rozvojové projekty v regionu a participuje také na projektu Velký Mošnov.

Václav Palička. Foto: Archiv Václava Paličky

Proč kraji záleží na vybudování Velkého Mošnova spolu s armádním logistickým centrem?
Ať chceme či ne, každé letiště je plochou strategického významu. To, že v Mošnově existuje napojení na leteckou, silniční i železniční dopravu, je obrovská konkurenční výhoda. Žádný jiný průmyslový park či zóna, které by poskytovaly takto komplexní nabídku různých typů přepravy, se v současné době v České republice nenachází. Díky projektu logistického centra může kraj navíc získat důležitého partnera: Armádu ČR. Ta pomůže s modernizací ostravského letiště a s jeho udržováním v perfektním stavu. Armádní centrum se pak stane přirozenou nástavbou letiště a podle našeho názoru zařízením, které vhodně doplní dosavadní komerční zónu a podpoří kraj v dnešním složitém světě, kde má bezpečnostní aspekt opět významnou roli.

Jak probíhá komunikace s občany? Před únorovou debatou si někteří stěžovali, že o logistickém centru nemají dost informací.
Aktuality zveřejňujeme hned, jakmile je máme k dispozici. Proto jsme vytvořili webové stránky alcmosnov.cz, kde lidé najdou všechna fakta na jednom místě. Občané v Petřvaldu i Mošnově také dostali do schránek tištěný zpravodaj, čímž jsme chtěli informace nabídnout i jinou cestou než pouze online. Jsme v přípravné fázi projektu a čekáme na závěry studií. V únoru se občané například ptali, jak konkrétně bude centrum vypadat. Tehdy jsme nemohli detailně odpovědět, protože objemovou studii, která to řeší, armáda teprve zpracovává a hotová by měla být letos na podzim.

V Petřvaldu funguje pracovní skupina, proč vznikla?
Záleží nám na tom, aby komunikace byla obousměrná. V pracovní skupině spolu se zástupci vedení obce a občanů jednáme o různých aspektech projektu a hledáme řešení přijatelné pro všechny strany. Ve skupině je zastoupena i ta část občanů, která má k výstavbě výhrady.

Co konkrétně řešíte?
Jedním z témat je posunutí hranice areálu dále od zástavby a také výsadba ochranné zeleně. Jednáme také o dalších opatřeních, která by obci pomohla v oblastech, kde se projevují vlivy rozvoje zóny Mošnov, například v dopravě.

Nabídnete dotčeným obcím nějaké kompenzace?
Rozvoj Mošnovské zóny, včetně areálu logistického centra, může vyvolávat potřebu kompenzačních opatření, a proto kraj zvažuje vytvoření dlouhodobějšího rámce pro jejich financování. Obce Petřvald a Mošnov již byly vyzvány, aby navrhly konkrétní projekty, které se stanou podkladem pro další jednání.

Mapa: MSID

Vznikne kolem areálu „no-go zóna“?
To určitě ne, omezení pohybu kolem areálu armáda neplánuje. Naopak pracujeme na zachování a zlepšení dopravního propojení celé oblasti. Za tímto účelem kraj připravuje komunikace a cyklostezky, jejichž studie se nyní zpracovává. I tady hledáme nejlepší možné řešení pro občany, proto k tvorbě návrhu přizveme zástupce Petřvaldu a Mošnova.

Jaký vliv bude mít centrum na dopravu v okolních obcích?
Armádní centrum bude klidnější částí mošnovské zóny a nevyvolá znatelné zatížení příjezdových cest. Do areálu bude zavedena železnice s cílem ji přednostně využívat. Kraj dále počítá s rekonstrukcí silnic navazujících na centrum i letiště. V plánu je také zlepšení hromadné autobusové dopravy a její návaznosti na železniční stanici Mošnov Airport.

Bude moci kraj ovlivnit podobu logistického centra?
Armáda opakovaně prohlásila, že bude dobrým sousedem, a dle dosavadních jednání, která probíhala otevřeně a věcně, ji takto vnímáme. Snahou kraje je, aby stavba splňovala všechny ekologické požadavky, hospodárně se nakládalo s vodními zdroji, například podporou zasakování či využíváním zbylé srážkové vody pro provoz areálu. Chceme také minimalizovat možný vznik tepelného ostrova, proto apelujeme na vybudování zelených parkovacích ploch, zelených střech, vodních prvků i využití zeleně. Vítáme, že se v projektu počítá s využitím fotovoltaiky a dalších zdrojů obnovitelné energie.

Co říkáte na obavy, že výstavba armádního centra ovlivní okolní přírodu?
V dotčeném území byl soudním znalcem zpracován biologický průzkum, který podrobně zmapoval biotopy i rostlinné a živočišné druhy se závěrem, že projekt může být realizován.

A námitka, že kvůli dobudování železničního napojení areálu logistického centra a průmyslové zóny bude zasažena chráněná krajinná oblast Poodří?
Jako náročný ve vztahu k ochraně přírody byl hodnocen krátký – přibližně půlkilometrový – úsek, který je nicméně nezbytný pro napojení mošnovské zóny na hlavní trať ve směru od Přerova u Studénky. Byť se tento oblouk nachází v blízkosti stávající železnice, vede přes první zónu CHKO a bylo zde nalezeno hnízdo našeho starého známého evropsky chráněného dravce motáka pochopa. Na základě výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti správa CHKO definovala systém rozsáhlých kompenzačních opatření.

Jaká opatření to budou?
Dojde k vytvoření nových biotopů, a to v rozsahu několikanásobně větším, než jaká je plocha dotčená novým úsekem trati. Opatření přitom musí začít fungovat již před zahájením výstavby. Konkrétně jde o zřízení 70 tůní a provedení dalších zemních prací v předpokládané hodnotě 30–50 milionů korun.

Mohla zamýšlená traťová spojka vést jinudy?
Posuzovaly se čtyři různé varianty a vybráno bylo nejkratší možné vedení tratě. To se ukázalo jako nejméně zatěžující pro dané území a existují u něj i reálně proveditelná kompenzační opatření, která sníží míru případného vlivu. Ostatní varianty byly hodnoceny opačně, a to jak kvůli většímu dopadu na území i tamní rostlinné a živočišné druhy, tak kvůli neexistenci zmírňujících opatření. Vybranou variantu schválilo ministerstvo životního prostředí.

Jak probíhají výkupy pozemků pro výstavbu logistického centra?
Na červnovém jednání zastupitelé odsouhlasili výkup další části pozemků. Kraj jich vlastní většinu a další výkupy jsou v řešení.

Co když se kraj s majiteli na prodeji nedohodne?
Setkáváme se s případy, kdy majitelé požadují cenu, která výrazně překračuje tržní hodnotu pozemků. Někdy se jedná o spekulanty, kteří pozemky schválně skupují, aby je následně prodali dráž. Před takovýmto kalkulem důrazně varujeme, protože dotyční se vystavují riziku vyvlastnění. Zákon tuto právní možnost investorovi dává a pokud nebude zbytí, budeme nuceni této možnosti využít. To se týká i situací, kdy majitelé odmítnou pozemky prodat. Stává se také, že nedohledáme majitele. Takové pozemky se pak stanou majetkem státu a následně proběhne jednání o jejich převodu pro výstavbu Logistického centra AČR Mošnov.

O projektu Velký Mošnov

Cílem projektu Velký Mošnov je vybudovat kolem Letiště Leoše Janáčka průmyslové centrum mezinárodního významu se zaměřením na logistiku. Na záměru spolupracují Moravskoslezský kraj a město Ostrava od roku 2005.

V současnosti působí v mošnovské zóně řada českých i zahraničních investorů, kteří doposud vytvořili téměř 4000 pracovních míst.

Zatím poslední realizovanou investicí je dopravní terminál pod patronací významné mezinárodní společnosti MSC, díky kterému se část nákladní dopravy může přesunout ze silnice na železnici. Ve spojení se skladovací a výrobní kapacitou v mošnovské zóně tento „železniční přístav“ zefektivní logistické procesy s minimalizací negativních dopadů na životní prostředí a umožní další rozvoj podnikatelských aktivit v Moravskoslezském kraji.

Do budoucna se v předletištním prostoru počítá i s výstavbou nových administrativních budov.