Průzkum: Kraj je až dvanáctým nejlepším místem pro život v ČR

Výsledky tohoto průzkumu se lidem v Moravskoslezském kraji nebudou číst dobře. Projekt Místo pro život, který porovnává celkem 52 kritérií života v jednotlivých krajích ČR, zařadil Moravskoslezský kraj až na dvanácté místo žebříčku, byť odborníci nalezli řadu silných stránek, v nichž si kraj stojí dobře. Oproti minulému roku si ale v průzkumu nepolepšil.

Bohatá infrastruktura, nejnižší nezaměstnanost, kulturní a společenské centrum či vysoká úroveň vzdělávání? To všechno jsou důvody, které letos dělají hlavní město nejlepším místem pro život v České republice. Moravskoslezský kraj se meziročně neposunul a obhájil dvanáctou pozici.

Místo pro život je srovnávací výzkum mapující kvalitu života obyvatel v regionech České republiky, který realizuje analytická agentura Datank.

Region se v žebříčku nikam neposunul a v mnoha ohledech stále zůstává na chvostu žebříčků hodnotících místo pro život. „Musíme však zmínit, že jsou určitá kritéria, která ukazují, že se tu lidem žije dobře. Největším plusem severní Moravy je kvalitní a propracovaná infrastruktura. Zde se kraj řadí na druhé místo celorepublikového žebříčku a překoná ho pouze, v tomto ohledu nedostižná, Praha,“ uvedli organizátoři průzkumu v závěrečné zprávě.

Životnímu prostředí se i přes neustálou zátěž těžkým průmyslem daří lépe než v minulých letech. Do jeho ochrany investuje region o 58 procent více peněz, než je celorepublikový průměr. Studenti považují zdejší školy za atraktivní a 60 procent z nich jim zůstává věrných.

Moravskoslezský kraj má však na druhou stranu nejvyšší dlouhodobou nezaměstnanost. Problémovou oblastí stále zůstává zdravotní a sociální sféra. Největší negativní stín však vrhá kulturní vyžití, vybavenost knihoven a ubytování turistů. V těchto bodech je na tom Moravskoslezský kraj nejhůře z celé České republiky.

A jaké jsou podle průzkumu silné stránky Moravskoslezského kraje? Jsou to především masivní investice do ochrany životního prostředí, atraktivita zdejších vysokých škol, vynikající silniční a dálniční infrastruktura, vysoká kapacita čističek odpadních vod a vysoký počet dárců krve – ve všech těchto oblastech kraj výrazně předčil ostatní kraje v ČR.

Naopak slabými stránky jsou podle výzkumu nízký počet lékáren, nízký počet kulturních institucí, málo ubytovacích zařízení, nízká úroveň sítě a vybavenosti knihoven a oproti ostatním krajům slabá spolková činnost.

„Je zřejmé, že lidé se stále více zajímají o své bezpečí, zdraví a sociální jistoty. Dokazují to i celkové výsledky, ve kterých se na první příčky protlačily kraje, které vynikají právě v těchto oblastech,“ uvedla Michaela Žemličková, místopředsedkyně správní rady a ředitelka Nadace ČEZ.

Unikátní projekt MÍSTO PRO ŽIVOT srovnává životní podmínky obyvatel ve všech krajích České republiky. Vyhodnocuje jejich úroveň, sleduje je v dlouhodobém horizontu a snaží se iniciovat společenskou diskusi o hodnotách, které obyvatelé České republiky vyznávají.

Kraje se hodnotí z pohledu 52 kritérií, která jsou rozdělena do následujících osmi oblastí: ekologie a životní prostředí, zdravotnictví a sociální sféra, péče o děti a vzdělávání, pracovní podmínky a kupní síla, volnočasové aktivity a turismus, rozvoj infrastruktury, bezpečnost, občanská společnost a tolerantnost. Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře. Objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, názory kolegia a průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů.