Gastronomie
19/01/2019 Jaroslav Baďura

Recenze: Lesní hotel Rekovice zvládá festivalové menu dobře, rozpaků je jen pár

Restaurace Lesního hotelu Rekovice je jedním z osmi podniků z Moravskoslezského kraje, které se zapojily do projektu gastronoma Pavla Maurera Grand Restaurant Festival.

Stačí si na stránkách grandrestaurantfestival.cz vybrat restauraci, zaplatit tříchodové degustační menu za 600 korun na osobu a pak už jen vyrazit.

Redakce Magazínu PATRIOT hodlá až do konce února, kdy festival končí, navštívit všech osm restaurací, které se v kraji do festivalu zapojily.

Rekovice mají styl a ví to stále více jejich hostů. Zatímco přes týden restaurace žije spíše poklidným životem, v pátek a v neděli je kvůli zájmu hostů doporučená rezervace, o sobotách zde jsou velmi často svatby a oslavy.

My přijeli v pátek večer po chumelenici a otázka servírky, zda jsme dojeli v pořádku, na začátek potěšila. Tady nám bude dobře...

Zdejší festivalové menu, pojaté, stejně jako ve všech jednadevadesáti restauracích po celé zemi, letos ve stylu Chuť da Vinci, zahajuje pozornost podniku, amuse-bouche v podobě jednohubky s lanýžovou pastou a hlemýžděm.

Chuti nelze vytknout vůbec nic, jen servis pokulhává, protože se restaurace rozhodla podat amuse-bouche na dřevěné destičce, jejíž součástí je i kruhový otvor pro sklenici se zeleným čajem, který jednohubku doplňuje.

Čaj chutná skvěle, jen se polovině ze čtyř hostů u našeho stolu nedaří sklenici vytáhnout, což skončí politím jednoho a marnými pokusy o vyviklání u druhého hosta.

Předkrm nese název Poslední večeře páně a velmi zajímavě nazdobený talíř obsahuje kousky úhoře, zeleninu, parmezánový chips, hrášek a lanýžový kaviár.

Kombinace je to vskutku zajímavá, jen pokud se jedná opravdu o úplně poslední večeři, pak bychom konzumentovi dopřáli o něco lepší rybu, úhoř byl přece jenom malinko sušší.

I hlavní chod má jméno, je to Svatá rodina se sv. Annou a tvoří ji jehněčí hřebínek, ratatouille, hrášek, ořechy a domácí těstoviny.

Zelenina a těstoviny jsou naprosto bez chyb, tohle byste klidně s velkou chutí mohli jíst i samotné. Nicméně tím hlavním na talíři je jehněčí, které chutná výborně, rozpadá se v puse, jen, bohužel, je pouze vlažné. U takové dobroty je to opravdu velká škoda.

Sladká tečka na závěr není tečka, ale vykřičník, nebo dva. Madona ve skalách, jak se tato dobrota jmenuje, je kopeček mascarpone, pár kousků čokolády, maliny a kousek fíku, přelitý malinovým přelivem a poprášený malinovým prachem.

Když vydržíte a necháte přeliv čokoládu rozpustit, čeká vás vskutku lahodný závěr večera.

Součástí menu je i párování s víny, které je v ceně a potěšilo nás.

V Rekovicích to máme rádi a určitě vám nejen degustační menu, ale i jejich stálou nabídku, doporučujeme. Festival trvá od patnáctého ledna do konce února, takže na vyladění několika zmíněných nedostatků tu mají času dost a dost.

Sdílejte článek