​Rozhovor s bývalým hejtmanem MSK Ivo Vondrákem. Nejen o krizi a povodních

Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák hovoří o aktuálních povodních a svém pohledu na okolnosti, které celou živelní pohromu provázejí.

Jak jste prožíval a prožíváte jako bývalý hejtman povodně v Moravskoslezkém kraji a současnou situaci?

Osobně mě to velmi zasáhlo. Díky kolegům jsem ten rozsah nevnímal jen z médií, ale dostávaly se ke mně samozřejmě zprávy z nejrůznějších postižených oblastí. Od lidí, kamarádů i starostů a lidí ze samospráv obcí. Já sám jsem měl to štěstí a zažil jen několik výpadků elektřiny a internetového signálu. V dnešní době je to zajímavá zkušenost, zvlášť pro mě, jako člověka, který se celý život věnuje IT technologiím.

Jak byste zhodnotit fungování jednotlivých složek IZS během povodní?

Tady musím vyzdvihnout velkou profesionalitu a zkušenost. Prakticky jsem nezaznamenal žádné negativní ohlasy na fungování IZS. Já mám ještě z dob hejtmanování s IZS jen ty nejlepší zkušenosti, takže jsem ani nepředpokládal, že by to neměli zvládnout. Spíše jsem se bál, aby nedošlo při zásazích k nějakým lidským ztrátám. Já osobně bych jim chtěl velmi poděkovat za to nasazení a houževnatost, s jakou tu situaci zvládli a zvládají. A musím ještě z vlastní zkušenosti dodat, že ve chvíli, kdy se na složky IZS jako hejtman můžete naprosto spolehnout, tak vám to neuvěřitelně uvolní ruce v rámci krizového řízení situace.

Nabízí se analogie s povodněmi v roce 1997. Vidíte to také tak? Nebo vnímáte nějaký rozdíl?

Velkou míru podobnosti tam vidím, zejména v tom rozsahu srážek a průtoků. Povodeň v roce 1997 sice měla o něco rychlejší nástup, jestli si dobře pamatuji, ale jinak je to velmi podobné. V roce 1997 voda nepostihla takové rozsáhlé území Čech a Moravy, to je velmi odlišné a také někde voda letos nastoupala výše než minule. Musím dodat, že vidím ještě jeden zásadní rozdíl, tentokrát jsme nebyli tak zaskočení, protože jsme měli data a predikce z meteorologických modelů. Tady bych chtěl zdůraznit velikou úlohu meteorologů, protože málokdo si uvědomuje, že jen díky nim jsme mohli být zavčas připravení.

Vnímáte ještě nějaké další rozdíly, z pozice bývalého hejtmana?

Samozřejmě vnímám. Máme výrazně lépe vybavený, připravený a profesionalizovaný IZS, do kterého jsme v minulých letech dost zásadně investovali. A taky v jeho vedení máme opravdu schopné lidi. Ale nebylo to vždy jednoduché, protože ještě teď si například pamatuji na kritiku, když jsme hasičům pořizovali nové čluny, že zbytečně utrácíme. Nicméně, já rád říkám, že to už je úděl hejtmana schytávat kritiku za věci, které se ale musí udělat. Pro mě je to teď i zpětně jisté zadostiučinění, vidět, že jsme se v tomto směru nemýlili.

Už jsme narazili i na kritiku některých měst a obcí, souhlasil byste s tím, že někde ta příprava nezafungovala optimálně?

To si ze své současné pozice netroufám úplně hodnotit, ale musím říct, že ta situace nebyla vůbec jednoduchá. Ono to taky mohlo dopadnout mnohem hůře. Obce sice mají povodňové a krizové plány, ale pokud už ta voda doteče a nastoupá až do obce, tak máte hodně omezené možnosti. Mnohdy jen mírníte škody nebo se musíte primárně postarat o kritickou infrastrukturu. Také neposoudím, v jaké podobě a s jakým předstihem se k místním samosprávám dostávaly informace. Toto se aktuálně snažíme s našimi starosty vyhodnotit, ale v současné době je to ještě moc čerstvé. Víte, po bitvě je u nás každý generál a odborník, tak bych chtěl poprosit lidi o nějakou míru pochopení a shovívavosti.

Zmiňujete protipovodňová opatření. V současnosti opět hodně rezonuje téma přehrady v Heřminovech. Jak se k tomu stavíte vy?

Myslím, že většina lidí i odborníků se shodne, že tu přehradu tady prostě potřebujeme. Nejen kvůli povodním, ale ona bude plnit i další funkce. Je zjevné, že alternativní protipovodňová opatření, jak by je rádi viděli ekologičtí aktivisté, nebudou při tak masivních průtocích stačit. Dokazují to desítky studií renomovaných pracovišť. Modely a výpočty jasně ukazují, že při zohlednění plánované retenční kapacity Heřminovů, by byly Krnov a Opava zatíženy úrovní pouze pětileté vody. Na druhou stranu se mi moc nelíbí, že si na tom teď spousta politiků bude chtít nahnat politické body. Tohle bychom měli udržet maximálně v odborné rovině.

Jak byste zhodnotil spolupráci mezi jednotlivými obcemi, krajem a státem během povodní?

Tohle je dost ožehavá otázka, protože vždy bude mít politický podtext. Ale když to vezmu od role státu, tak skoro nemám výhrady. Myslím si, že státní správa a příslušní ministři svoji roli během povodní zvládli velmi dobře. Trochu mě zamrzelo, že ministr Hladík musel náš kraj a hejtmana vyzvat k vyhlášení stavu nebezpečí, zvláště když veškeré predikce a modely nevěstily nic dobrého. To měl hejtman udělat sám a nečekat na výzvy. Na druhou stranu povodí Odry upouštělo přehrady už od úterý a složky IZS také rozhodně nelenily.

Foto: MSIC

Nezmínil jste roli kraje a současného hejtmana.

Já vnímám roli hejtmana v takových krizích hlavně ve dvou rovinách. Ta jedna je koordinační a rozhodovací, jako právě třeba vyhlášení stavu nebezpečí. Ta druhá a neméně důležitá je role informační. Pokud bych tedy něco kraji a současnému hejtmanovi chtěl vytknout, tak že kraj ze začátku neplnil tuto klíčovou informační roli. Tu první koordinační část nedokážu relevantně posoudit, právě protože nebyly informace o tom, co kraj dělá.

Vy jste byl v průběhu povodní velmi aktivní na sítích, a dost lidí vám to tam i vyčítalo. Můžu se zeptat proč?

Právě protože jsem cítil jisté informační vakuum, tak jsem jako exhejtman měl potřebu reagovat a snažil jsme se lidi nějak připravit a nasměrovat. Ve chvíli, kdy kraj a další složky začaly již komunikovat, jsem se se svým týmem z IT4Innovations věnoval vizualizaci povodňových dat do mapy v rámci projektu Floreon. Vycházeli jsme z toho, že v rámci ČHMU sice ta data jsou, ale někdy se obtížněji hledala a byla na různých místech. My jsme dokázali implementovat do mapy záplavové zóny pro 5, 20 a 100letou vodu v kombinaci s aktuálními průtoky a současně i dopravní informace. Udělali jsme to nejen pro Moravskoslezský kraj, ale zahrnuli jsme tam data pro celou ČR. A tu mapu jsme veřejně poskytli všem. Musím říct, že mému týmu se povedl nadlidský výkon, protože to zvládl v řádu hodin. Také mám zprávy, že mapu nevyužívali jen lidé, ale i některé obce. Nezvládli bychom to bez vybavení našeho superpočítačového centra, které je jedinečné, ale na tomto příkladu se názorně ukazuje, proč je dobré vytvářet zásadní infrastrukturu a snažit se být technologicky na špici.

Vy jste také se svým týmem a Starosty prezentovali už teď plán obnovy našeho kraje. Proč už teď? Nemyslíte, že je na to příliš brzy?

To si právě nemyslím. Pokud jsem si během těchto povodní něco uvědomil, tak že my máme krizové plány na živelné události. Kvalitní záchranné složky, ale to, co za mě můžeme udělat lépe, je zaměřit se právě na obnovu. My si skvěle poradíme se samotnou katastrofou, ale pak už je to hodně na samotných lidech, obcích, podnikatelích. Stát má samozřejmě nějaké nástroje, mimořádné dávky, správu hmotných rezerv a další. Ale v daný okamžik ti lidé, obce i kraj potřebují jasně definovaný plán a okamžitou pomoc. Do značné míry nám v tom pomáhá armáda, neziskový sektor, dobrovolníci, soukromí dárci. Nicméně je to značně živelné a nekoordinované. Nabízí to prostor pro neuvěřitelnou solidaritu, ale myslím si, že role kraje je v tomto vnést do toho vyšší míru efektivity a tyto složky a pomoc zásadněji koordinovat. Jako nejmarkantnější příklad bych uvedl žádosti o pitnou vodu a její složitou logistiku do odříznutých oblastí. Na to z mého pohledu navazuje i robustní informační systém pro krizové řízení. V dnešní datové době se musíme naučit tyto věci lépe využívat pro veřejný zájem. Měli bychom být schopní využívat více data a díky jejich analýze účinně předcházet nebo minimalizovat krize a její následky.

Plány máte smělé, ale nabízí se otázka, jestli na to kraj bude mít rozpočet?

Samotný kraj všechny tyto investice nepokryje, to je jasné už teď. Pokud se podíváme, kolik materiálních škod bude potřeba sanovat, tak se řádově bavíme o desítkách miliard. Tady musí dojít k propojení více zdrojů. Státu, rozpočtu kraje, obcí, evropských dotací, komerčního sektoru. V tomto smyslu je to velmi analogické k programu Transformace našeho kraje. A v tom jsme v rámci MSK byli doposud nadstandardně úspěšní, ať už z pohledu získání dodatečných zdrojů ve výši bezmála 20 miliard, tak i v přípravě projektů. Založili jsme řadu institucí, jako např. MSID, které mají tyto věci v popisu práce a osvědčily se. Tady vidím možnost více se zaměřit i na podporu jednotlivých obcí a samospráv, abychom jim pomohli s přípravou projektů a jejich administrací. Jistá míra centralizace a sdílení know how bude z mého pohledu přínosná pro všechny zapojené strany.

Vy jste do kampaně šel v koalici se Starosty a heslem Masakr! Nepřijde vám to v kontextu současných událostí přeci jen necitlivé?

Přiznám se, že jsme to interně řešili, jak se k tomu postavit. Ale nakonec jsme dopěli k názoru, že si za „masakrem“ stojíme. My jsme to heslo pojali jako symbolické vyjádření pozitivní a výrazné změny našeho kraje k lepšímu. Na tom se vlastně nic nemění. Přesně naopak, ta naléhavost změny kraje je teď o to větší. Jen nám přírodní živly zásadně změnily výchozí situaci. Ale pokud nechceme ustrnout a stagnovat, tak ta proměna kraje nastat musí tak jako tak, s povodněmi nebo i bez nich. Už jen to, že jsme základní obrysy obnovy kraje dokázali s naším týmem dát dohromady tak rychle, jasně vypovídá něco o kvalitách těch lidí. Sice to zní jako klišé, ale každá krize sebou nese i příležitost a my bychom ji měli plně využít ve prospěch lidí a kraje. Navíc musím říct, že to naše spojení Osobností pro kraj se Starosty se ve světle dnešních událostí ukazuje jako neuvěřitelně výhodné a prozíravé.