Slezskoostravský hrad čeká proměna, měl by získat nový velký sál

Slezskoostravský hrad už „posloužil“ jako kulisa či vnitřní i venkovní prostor pro celou řadu akcí, které nalákaly tisíce a tisíce lidí. Může za to ideální poloha hradu, který se stal jak místem pro výstavy, tak pro spoustu společenských a kulturních událostí. Od sletů krampusáků a dalších monster přes letní i celoroční akce až po živá vystoupení nejznámějších českých interpretů a kapel.

Také proto společnost Černá louka, která Slezskoostravský hrad provozuje, plánuje na hradě výstavbu nového velkého sálu. V procesu příprav je záměr předpokládající vybudování nového sálu na místě objektu na hlavním nádvoří, který ustoupí nové budově, jejíž architektonickou studii zpracovala společnost Atelier 38. „Nový multifunkční objekt má podle zástupců města Ostravy poskytnout zázemí celému spektru kulturních, společenských a komunitních aktivit. Zvýší atraktivitu hradu jako turistického a komunitního centra a umožní jeho celoroční využití,“ sdělila mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.

Novostavba nabídne zázemí i pro konference či výstavy

Jiří Šimon, jednatel společnosti Černá louka, řekl, že současný objekt navazující na hradby Slezskoostravského hradu, je už provozně neekonomický a nevyhovuje již pořádání akcí technicky ani dispozičně: „Na jeho místě vyroste zbrusu nový velký sál s dvěma nadzemními podlažími a kapacitou pro 150 až 200 osob. Novostavba nabídne zázemí konferencím, výstavám, společenským setkáváním, kulturním akcím i svatbám. Návrh předpokládá rozšíření sociálního zázemí, zachování přístupu na střešní terasu i bezbariérové propojení s hradní věží a východním křídlem."

„Musím říct, že zájem o pořádání akcí od jejich promotérů i umělců je poměrně velký, nicméně stav hradu není úplně ideální. Hlavní část hradu, budova s terasou s dřevěnou pergolou na střeše, která je po vstupu do něj po pravé straně, je dnes už v havarijním stavu, už jí protéká dovnitř. Jsou tam plastová okna, což podle mě na hrad zas tak úplně nepatří,“ řekl primátor Ostravy Jan Dohnal. Náklady na výstavbu nového sálu představují 97 milionů

Projekt nového objektu vychází z místního šetření, historických plánů i odborných podkladů, konzultován byl se zástupci Národního památkového ústavu.

Zastupitelé souhlasili, že Ostrava poskytne společnosti Černá louka 4,5 milionů korun ke zpracování projektové dokumentace nového sálu, nezbytné pro získání příslušného povolení záměru. Konstrukčně je objekt navržen jako kombinovaný železobetonový systém s důrazem na trvanlivost stavby. Objekt má mít odpovídající akustické vlastnosti a kvalitu vnitřního prostředí. Předpokládané investiční náklady na výstavbu velkého sálu na Slezskoostravském hradě představují částku ve výši 97 milionů korun.

Nová budova zámeckého paláce bude architektonicky připomínat objekt, který je naproti ní. „Hrad dostane více charakter dobového hradu. Ten projekt se bude nějakou dobu kreslit a myslím si, že je fajn mít jej připravený, a v době, kdy bude otevřena nějaká dotační výzva, se s ním budeme moci do ní přihlásit,“ řekl primátor Ostravy.

Není to historická replika

Achitektonický návrh respektuje charakter a historické souvislosti památkově chráněného Slezskoostravského hradu. Urbanisticky navazuje na půdorysnou stopu původního severního křídla, přimyká se k hradní věži a výškově respektuje okolní zástavbu. „Návrh není koncipován jako historická replika původní stavby, ale jako současná architektonická interpretace motivů spojených s hradem, zejména motivu hradby, fortifikace a hmotového členění. Projekt pracuje s volnou interpretací čtyř motivů středoevropského hradu a akcentuje motiv hradby, klenby, vinice a kazetového sálu,“ přiblížil architektonickou studii Jan Dohnal.

Slezskoostravský hrad náleží k nejstarším dochovaným stavbám ve městě. V důsledku poddolování poklesl téměř o dvě desítky metrů. Historický stavební vývoj Slezskoostravského hradu představují autoři Encyklopedie města Ostravy následujícím: Na návrší poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice byl ve druhé polovině 13. století zbudován těšínskými knížaty středověký hrad. Původní gotické jádro hradu se nacházelo na mírně vyvýšené plošině.

Hrad byl přebudován na renesanční zámek, pak se stal zříceninou

Středověký palác měl půdorys lichoběžníku a byl obestavěný silnou zdí z lomového kamene. Ve 30. až 40. letech 16. století byl Janem Sedlnickým z Choltic přebudován na renesanční zámek. Dva věžovité, zřejmě trojpodlažní paláce plnily funkci centrální budovy v severovýchodním a východním nároží. Tyto stavby byly později doplněny o další palácové a provozní trakty na jižní a západní straně, z čehož vznikla trojkřídlá bloková dispozice s malým nádvořím.

Vnější opevnění a obvodová provozní, administrativní a obytná zástavba pochází zřejmě z přestaveb zámeckého areálu v 16. století a úpravám v 18. a 19. století. Od počátku 18. století do roku 1945 patřil hrad rodu Wilczků. Od 18. století sloužil převážně jako sídlo úřadů a k obytným účelům. Stav zámku ve 20. století ovlivnila zejména těžba černého uhlí. Areál byl poddolován a v průběhu 20. století se stal zříceninou.