Tady stávaly nejdražší ostravské domy. Archeologové odkrývají sklepy v centru města

​Zajímavé objevy vydaly ostravským archeologům útroby někdejších sklepů domů, které stávaly do šedesátých let v průběhu staletí poblíž nejstaršího ostravského kostela svatého Václava.

Mezi objevenými předměty byly ostruhy z 15. století, středověký srp, šipky do samostřílu i luku, kamenná koule, tedy projektil do houfnice, téměř dvacet kusů dávných mincí, kusy umělecky vyvedených kachlí z kamen, nádoby staré 500 let, vzácný držák na rožeň v podobě ježka či kus glazurované pánve, kusy bot, kožená pouzdra na nože, dřevěné lžíce, ale i kus starého proutěné metly.

Společnost Petřkovická venuše se na tři dny vrátila do Ostravy, 70 let po nálezu 08/09/2023

V odkrytých zasypaných sklepích našli památkáři také docela pěknou sérii lahví od nápojů z první poloviny dvacátého století či plaketu s vyobrazením prvorepublikového prezidenta Edvarda Beneše.

Archeologové Národního památkového ústavu v Ostravě už od konce loňského roku kutají na místech někdejších příbytků Ostravanů, kde má vyrůst do konce roku 2026, případně začátku roku 2027 novostavba velkého polyfunkčního domu Václav. A budou v tom pokračovat až do konce roku.

Podlahy ukazují i to, že dům vícekrát lehl popelem

Archeologové se už nyní pochlubili dosavadními nálezy a především docela impozantním členitým nalezištěm, v němž je na odkrytých zdech sklepů možno vidět i „pruhované“ vrstvy podloží a podlah různých zpočátku dřevohliněných, později zděných domů.

Mnohé z těchto domů měly dvorky a jímky, v nichž právě archeologové nacházejí řadu nálezů v podobě vyhozených nádob, různých věcí a artefaktů. Ty už tehdejší lidé nepotřebovali, avšak pro dnešní odborníky představují vzácné doklady, jak lidé v minulých dobách žili.

„Dřevné středověké domy dost často lehly popelem. Tady na těch vrstvách podlahy je například jasně vidět černá vrstva spáleniště, které lidé rozhrnuli a na něm vystavěli nový dům,“ ukazuje vedoucí archeologického výzkumu ostravského Národního památkového ústavu Barbara Marethová. A nevylučuje, že tato vrstva může pocházet z velkého osudného požáru v polovině 16. století, kdy v květnu 1556 Moravská Ostrava úplně vyhořela.

Požár tehdy vypukl v domě soukeníka a cechmistra Jana Hunky a město s dřevěnými domy lehlo popelem, shořely městské knihy a další písemnosti, požár pravděpodobně poškodil i kostel. Obyvatelé tehdy bydleli pod širým nebem, než vystavěli domy nové.

Zkoumané sklepy hovoří: tady stávaly nejdražší ostravské domy

Ředitel ostravského ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula řekl, že v lokalitě u Kostela svatého Václava stávaly jedny z nejdražších a nejprestižnějších domů a ke každému z nich patřilo určité zemědělské zázemí polnosti. Ostrava byla totiž před objevem uhlí zemědělským městečkem.

Domy, jejichž podzemí archeologové zkoumají, se přimykaly svými průčelími k Velké ulici, která byla za středověku hlavní komunikační tepnou města. Spojovala obě hlavní městské brány a procházela tehdejším hlavním, dnes Masarykovým náměstím. „Tato lokalita bývala duchovním centrem města,“ říká Zezula.

Ježek varoval před užitím jedů, část hlavy koně pro rituální umývání

Nové nálezy ukazují archeologům, jak vypadal v Ostravě středověk a vůbec počátky města ve dvanáctém a třináctém století. „Tehdy se v Ostravě poprvé usídlili lidé a vytvořili osadu. Ti se tu ale neuchytili a další nálezy, většinou keramické, dokazující osídlení už pocházejí z poslední čtvrtiny třináctého století,“ pokračuje Zezula.

Mimořádným nálezem, a to i v kontextu celé České republiky, je podle něho umělecký držák na rožeň představující figuru ježka, který patří do skupiny přemožitelů hadů, takže měl podle představ majitelů varovat kohokoliv při přípravě pokrmů před užitím jedů, jak bývalo ve středověku obvyklé.

Mezi vzácnější nálezy patří i část nádoby k rituálnímu umývání rukou, které má podobu části hlavy koně. „Takže je jasné, že v tomto domě se stolovalo opravdu vznešeným způsobem,“ míní památkář.

Věřili, že je pravěký sekeromlat coby hromový klín ochrání před blesky

A za nález, který by do středověkých sklepů neměl vůbec patřit, označil kus sekeromlatu, který archeologové pod budoucím domem Václav také nalezli.

„Tento nástroj nebo zbraň patří do pravěku a pravěcí lidé ho často ztráceli. Středověcí lidé si tyto nálezy neuměli vysvětlit, říkali jim hromové klíny a vkládali je do základů staveb nebo pod prahy. Mysleli, že padají z nebe a věřili, že je ochrání před úderem blesku a následným požárem,“ vysvětluje Zezula.

Archeologové představili i nalezené šipky do zbraní, jezdecké ostruhy či srp. „V každém domě byl za středověku malý zbrojní arzenál, protože při různých válečných událostech nastávalo i ohrožení města, proto všichni uměli střílet a doma měli palné i chladné zbraně. Našli jsme i kus kroužkové drátěné košile,“ prozrazuje ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Zezula.

Ostravská vysoká spodní voda konzervuje dřevěné nástroje či věci z kůže

Vedoucí archeologického výzkumu ostravského Národního památkového ústavu Barbara Marethová představila zástupcům médií vyhloubené sklepy. „Objevili jsme v nich jímky ze sedmnáctého, ale i z patnáctého století, a právě v nich velkou řadu nálezů. Sklepy těchto domů lidé v různých dobách přestavovali, objevili jsme různé příčky,“ říká Marethová.

Dodala, že archeologům v Ostravě pomáhá vysoká vrstva spodní vody. „V zemi je velká vlhkost a vysoká spodní voda, takže v těch vlhkých vrstvách se velmi dobře uchovávají předměty z různých organických materiálů, tedy ze dřeva, kůže. Z toho s námi spolupracující odborníci dokáží zrekonstruovat prostředí, v jakém ti lidé žili, čím se živili nebo že třeba tady v těch místech měli seno, tady zase ustájený dobytek, a támhle měli uskladněné do zásoby obilí,“ ukazuje Marethová.

Odborníci dokáží ze vzorků u Václava a dendrologických dat z nalezených podlah a trámů určit dokonce i to, jak často ji lidé před několika stoletími zametali, jestli je to vnitřní nebo venkovní prostor. „A parazitologové dokáží z odebraných vzorků z jímek určit i to, jaké měli lidé tehdy parazity, které se tam třeba dostali s odpadem z ložnic,“ dodává Barbara Marethová.

Václav: šestnáct bytů, kanceláře, komerční parter a parkoviště

Projektová manažerka developerských projektů Zuzana Bajgarová řekla, že polyfunkční dům, jehož investorem je společnost Areál Kostelní, se začne stavět v průběhu příštího roku.

„V současnosti investor žádá stavební úřad v Ostravě o stavební povolení. Zároveň se zpracovává dokumentace pro provádění stavby. Polyfunkční dům bude mít šestnáct bytových jednotek, velmi moderní a dominantní kancelářské prostory, komerční parter v přízemí a šestasedmdesát parkovacích míst,“ uzavírá Bajgarová.

Foto: Petr Broulík