Tajemství mumie dobrodruha a nejslavnějšího vězně ze Špilberku je k vidění v Bílovci

Mumie legendárního velitele pandurů barona František Trenck i jeho samotná postava už několik dní „ožívá“ před návštěvníky muzea v Bílovci. A to díky špičkové animaci, používané při tvorbě trikových filmů. Neobvyklý úkaz je možný díky práci moderních vědeckých postupů, ale i kriminalistice.

Expozice nazvaná „Baron Trenck – tajemství mumie“ doputovala do bíloveckého muzea z Brna. Bílovec je tak druhým městem na území republiky, kde je možné mumii i animaci vidět. Baron Trenck je první historickou osobností, jejíž tvář i tělo byly na území republiky plně digitálně zrekonstruovány a dokonce rozpohybovány.

Společnost Lidem v Kroměříži během prázdnin přejí dobrou noc ponocný a jeho strážce 03/07/2024

„Představujeme jak rozporuplnou a výjimečnou osobnost slavného barona Franze von der Trencka, tak poznatky, které se o něm odborníkům podařilo získat. A to pomocí nejmodernějších metod forenzní antropologie a soudního lékařství,“ říká ředitel Kulturního centra Bílovec Petr Havrlant.

Vysvětlil, že rebel baron Trenck sice přímo v Bílovci nikdy nepobýval, ač se na území Bílovecka pohyboval, ale v letech 1742 a 1745 v Bílovci sídlili jeho panduři. A jedním z velitelů jednotky pandurů, konkrétně Valachů, byl majitel bíloveckého panství František Vilém Sedlnitzký z Choltic.

Hlavním exponátem expozice je mumie neobyčejně nelítostného bojovníka, který velmi úspěšně válčil za Marii Terezii v čele svých pandurů. Kromě toho však hovořil i několika světovými jazyky, skvěle tančil, výborně hrál taky na housle.

Kriminalisté sejmuli mumii barona Trencka i otisky prstů

Výstava je podle Petra Havrlanta přitažlivá nejen pro fanoušky historie, ale i pro ty, kteří se zajímají o archeologii, lékařství, antropologii a jiné vědní obory. „Své zastoupení zde má dokonce kriminalistika, takže je například možné se dozvědět, jak se mumii snímají otisky prstů,“ říká šéf kulturního centra.

Kopií Trenckovy mumie v bíloveckém muzeu bude možno vidět po celé léto až do 6. října. Na této kopii vědci pomocí speciálně vytvořené aplikace projektovali kosti, šlachy, svaly i celou podobu barona, jehož díky digitálním metodám návštěvníci dokonce uvidí v pohybu.

Foto: Petr Broulík

„Je zážitek sledovat, co vše lze z mumifikovaných kosterních pozůstatků člověka zjistit a vytvořit po dvou a půl stoletích od jeho smrti,“ akcentuje Petr Havrlant a dodává, že na výstavě je možné spatřit také exponáty, které vznikly pomocí 3D tisku, a rovněž osobní předměty barona Trencka.

„Expozici jsme doplnili zbraněmi používanými v polovině 18. století, které nám poskytlo Ostravské muzeum. Návštěvníci tak mohou vidět husarské šavle, srbské handžáry a další sečné a bodné zbraně, uvidí i vojenský buben i tureckou vodní dýmku,“ uvádí Havrlant.

Trencka porodní bába vykoupala v červeném víně

Život Franze von der Trencka byl skutečně dobrodružný. Podle vyprávění se jevil po porodu jako mrtvé novorozeně. Porodní bába jej vykoupala v červeném víně a on prý skutečně ožil. Otec ho již v sedmi letech začal brát na cesty po vojenských garnizonách, zatímco své dva starší syny nechal vychovávat doma.

Franz Trenck i jeho dva bratři se stali. stejně jako jejich otec, vojáky. Roku 1729 vstoupil do uherského pěšího pluku. Oženil se s Josefínou von Tillier a usadil se na rodovém panství ve Slavonii. Měli spolu celkem čtyři děti, z nichž však první tři zemřely v kojeneckém věku a během šesti let manželství jeho žena i s nejstarší dcerkou zemřely na mor.

Oblíbil si pronásledování zbojníků a loupežníků

Franz, svobodný pán von der Trenck, si v době manželství oblíbil pronásledování zbojníků a loupežníků v panských lesích. Společně se svými pandury byl stále lačnější po krvi. Za své násilnosti skončil ve vězení, odkud ho dostal až jeho švagr von Tiller. Habsburská armáda však už o bojovníka jeho charakteru nestála, proto odešel válčit na straně Ruska do armády carevny Anny Ivanovny v rusko-turecké válce.

Vyznamenal se v boji s Turky a krymskými Tatary, ale s velením ruské armády měl časté spory. Stýkal se s prodejnými dívkami a po rvačce s jedním z nadřízených byl odsouzen nejprve k trestu těžkého žaláře, poté i k trestu smrti. Trest mu byl později zmírněn ve vyhnanství na Sibiř a nakonec byl roku 1740 na přímluvu Münnicha definitivně vyhoštěn z Ruska.

Někdy mezi lety 1740 až 1741 se František Trenck vrátil za svým otcem do Uher a opět porušoval zákony, když surově vraždil loupeživé zbojníky. Dovolání našel u arcivévodkyně Marie Terezie, která mu povolila naverbovat jeden tisíc chorvatských pandurů, žijících v oblasti, kde se nacházela vojenská hranice habsburské říše s Turky.

Trenckovi panduři drancovali, loupili a vraždili

Jako vojenský velitel byl František Trenck velice úspěšný ve válce o rakouské dědictví proti Prusku, Francii a Bavorsku. Trenckovi panduři byli ovšem krutí. Drancovali, loupili a vraždili. Spáchali například pogrom v České Lípě nebo zavraždili více než čtyřicet obyvatel bavorského městečka Cham.

Brzy se jeho vojsko rozrostlo na celkový počet 2500 vojáků. Trenck však urazil generála von Löwenwalda a v roce 1745 byl uvězněn v Kladsku a po křivých svědectvích ho odsoudil uplacený soud k trestu smrti. Byl to i trest za prohranou bitvu u Žďáru z 30. září 1745, kde i přes dvojnásobnou přesilu vojáků rakouská armáda prohrála. Trenckovi panduři měli vpadnout pruské armádě do týlu, místo toho začali plundrovat pruský tábor, v kterém kromě jiného ukořistili armádní pokladnu.

Foto: Petr Broulík

Marie Terezie mu zmírnila trest na doživotní žalář na brněnském hradě Špilberku, kde měl veškerý komfort. Obýval ve vězení dvě místnosti, měl dostatek jídla i vody, v neděli chodil obědvat k veliteli pevnosti. Později mu bylo umožněno svobodně bydlet v Brně, kde však 4. října 1749 zemřel.

Tělo barona v kapucínské hrobce přirozeně mumifikovalo

Baron Trenck daroval část svého majetku městu Cham, kde tak řádili jeho panduři, část věnoval na mše za svou hříšnou duši, na stavbu vězeňské kaple, chudým a roční dceři svého osobního sluhy. Podle Trencka jsou pojmenovány chorvatská brandy a pivo. Trenck je jednou z postav českého fantasy románu Zlatý kříž a spisovatel Karel May ztvárnil jeho život v knize Pandur und Grenadier, který vyšel i česky v roce 1922 pod názvem Baron Trenck.

A jak se z barona Trencka stala mumie? Trenck před svou smrtí v roce 1749 v nedožitých 39 letech vyslovil přání, aby ho pohřbili v kapucínské hrobce. Právě tam jeho tělo přirozeným procesem mumifikovalo. V letech 2017 až 2019 pak mumie barona Trencka prošla tomografickým a antropologickým výzkumem. Výsledky práce odborníků z Muzea města Brna a Masarykovy univerzity nyní mohou vidět návštěvníci Muzea Bílovec.