Tip na výlet: Po dně pravěkého moře až na hrad vytesaný do skal. Velký okruh Súľovskými skalami

Šněrujeme pohorky na parkovišti pod hradem Súľov, kde vzduch voní vlhkým bukovým lesem, a nad hlavy se nám zvedají první monumentální skalní věže. Tady začíná náš téměř devítikilometrový okruh.

Stačí se podívat na drsný povrch skal a hned chápeme, čím je Súľovsko jedinečné – kráčíme totiž po dně bývalého třetihorního moře tvořeného takzvaným súľovským slepencem. Vápenaté oblázky, které se tu před padesáti miliony let usazovaly, eroze postupně vyřezala do bizarních jehel a bran. Napojujeme se na zelenou turistickou značku a bez rozcvičení začínáme stoupat strmým chodníkem vyšlapaným mezi kořeny. Po prvních osmi stech metrech a zhruba sto padesáti metrech převýšení zastavujeme s úžasem: před námi se tyčí ikonická Gotická brána. Její třináctimetrový skalní portál vypadá, jako by ho vytesal středověký stavitel katedrál.

Zelená značka nás však žene dál do kopce. V nohách máme teprve kilometr a půl, ale nastoupaných dvě stě šedesát výškových metrů už dává zabrat. Odměnou je příchod k patě Súľovského hradu ve výšce 630 metrů nad mořem. Opatrně stoupáme po kovovém žebříku přes úzkou skalní štěrbinu, abychom stanuli na vyhlídkové plošině horního hradu, který byl v patnáctém století vklíněn přímo mezi tři obří skalní bloky. Při pohledu dolů do Bytčanské kotliny je jasné, proč byl hrad téměř nedobytný; osudným se mu stalo až ničivé zemětřesení v letech 1763 a 1858, které ho proměnilo v romantickou zříceninu. Po krátkém sestupu přicházíme na druhém kilometru k rozcestí Lúka pod hradom (578 m n. m.), kde zelenou značku střídáme za červenou hřebenovku.

Foto: Tomáš Sliwka

Sledovat červenou značku znamená užívat si nejpestřejší část cesty. Chodník se vlní po skalních římsách pod masivem vrchu Brada (816 m n. m.) a každých pár minut nás láká k opatrnému odbočení na skalní vyhlídky. Odtud se otevírají pohledy na izolované jehly pod námi i na vzdálený hřeben Lučanské Malé Fatry s dominantním vrcholem Kľak. Přicházíme k rozcestí Pod Roháčom (725 m n. m.), které je nejvyšším bodem celé naší cesty na hřebeni. Zde hřeben opouštíme, červenou měníme za žlutou, a zahajujeme prudší sestup lesem.

Žlutá značka nás přivede k Obrovské bráně – mohutnému přírodnímu tunelu, který působí v tichu bukového lesa ještě tajemněji než Gotická brána. O šest set metrů dále nás čeká výzva v podobě odbočky k jeskyni Šarkania diera. Po strmých železných žebřících a stupačkách vystoupáme do padesát osm metrů dlouhé jeskynní prostory. Podle lidových pověstí tu sídlil drak, ale archeologové zde našli kosti pravěkého jeskynního medvěda a stopy osídlení z doby kamenné. Po sestupu zpět na hlavní chodník přicházíme k rozcestí Lúka pod Roháčom (480 m n. m.). Zde oficiální značení opouštíme a odbočujeme doleva na neznačenou polní a lesní cestu.

Foto: Tomáš Sliwka

Závěrečné dva kilometry po neznačené cestě jsou za odměnu. Mírným klesáním se vracíme zpět k výchozímu bodu a ze dna kotliny obdivujeme celou hřebenovou linii skalních věží, po kterých jsme ještě před chvílí kráčeli. U cesty narazíme na Kolibu pod Skalami. Nad kouřícím talířem bryndzových halušek se slaninou a poctivou kapustnicí rekapitulujeme den strávený v tomto kamenném zázraku, kam se člověk bude vždycky s chutí vracet.

Informace o trase

Délka trasy: 8,5 km
Odhadovaný čas: 3,5 hodiny
Obtížnost: 3/5 (1 – nejlehčí, 5 – nejtěžší)
Nastoupáme: 475 m
Dojezd z Ostravy: 90 minut autem, 150 minut hromadnou dopravou
Další tipy na výlety a kompletně naplánované trasy nejen v Beskydech získáte v unikátních turistických denících na portále Výlety pro každého.