Nejnovější zprávy: VIDEO: 300 tisíc obyvatel je málo. Ostrava potřebuje růst, tvrdí Jan Světlík Kontejnerový terminál v Mošnově spojí Ostravu s přístavem v Antverpách

Byznys

Třinecký "Werk" již 180 let zásadně ovlivňuje život města i okolí

​Třinecké železárny patří k firmám s nejdelší tradicí hutní výroby v Česku. První odpich slévárenského železa ve vysoké peci se v podniku uskutečnil před 180 lety, 1. dubna 1839.

Skupina slévačů v 90. letech 19. století. Foto: Archiv TŽ

Nyní jsou Třinecké železárny největším producentem oceli v České republice.

U zrodu Třineckých železáren stála Těšínská komora, kterou vlastnil arcivévoda Karel Habsburský. U slezského Třince, který byl tehdy zemědělskou obcí, avšak uprostřed nalezišť železné rudy, vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí, ke které zakrátko přibyly slévárna a smaltovna.

Výrobní sortiment hutě v té době tvořila kamna, lité nádobí, kovové stavební prvky, kanalizační litina, odlitky pro strojírenství či náhrobní kříže. Již v roce 1845 obdržely železárny za své výrobky zlatou medaili na průmyslové výstavě ve Vídni.

Strategická poloha firmy na košicko-bohumínské železnici znamenala dobrou dostupnost potřebných vstupů, tedy dřeva, železné rudy, uhlí, vápence, ale i pracovní síly, a také výhodu pro odbyt výrobků. Díky tomu se Těšínská komora v 70. letech předminulého století rozhodla soustředit své hutní provozy z okolí právě do Třince. V Třinci se začala vedle surového železa vyrábět i ocel a výrobky z ní, například železniční koleje.

V roce 1906 Těšínská komora prodala železárny Báňské a hutní společnosti. Ta je dále rozvíjela, například zdejší válcovna byla jako první na světě elektrifikována. Ve dvacátých letech minulého století patřily železárny k nejmodernějším hutním závodům s uzavřeným hutním výrobním cyklem ve střední Evropě.

Na konci 20. let z Třince pocházela skoro čtvrtina veškeré surové oceli vyrobené v tehdejším Československu.

Z tohoto období také pochází dodnes používaná ochranná známka Třineckých železáren - kruh s vepsaným trojúhelníkem, z něhož vyrůstají tři kladívka. A v roce 1931 byl také Třinec, který se díky železárnám výrazně rozrostl, povýšen na město. Osud města zůstává s touto nejvýznamnější místní firmou, která tradičně sídlí v těšném sousedství jeho centra a která je pro místní prostě "Werk", pevně spjat dodnes.

Třinec, který byl po rozpadu habsburské monarchie spolu s celým Těšínskem jablkem sváru mezi Československem a Polskem, se před druhou světovou válkou dostal na krátko pod polskou správu, než byl obsazen německými okupanty.

V roce 1946 byl podnik, který válku přečkal bez větší úhony, znárodněn. Komunistický režim kladl na rozvoj těžkého průmyslu velký důraz, a tak se Třinecké železárny dále rozrůstaly a zvyšovaly produkci oceli a válcovaného materiálu, která dosáhla vrcholu v 80. letech. Souvisela s tím však zvýšená zátěž pro životní prostředí.

Po listopadu 1989 se Třinecké železárny změnily na akciovou společnost a byly částečně zprivatizovány. Stát byl jejich většinovým vlastníkem až do roku 1996, kdy od něj téměř 51 procent akcií koupila společnost Moravia Steel. Zaplatila za ně 2,64 miliardy korun.

Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka je nyní stoprocentním vlastníkem Třineckých železáren. Obě společnosti úspěšně podporují místní hokejový klub Oceláři Třinec a Třinecké železárny jsou největším výrobcem oceli v Česku, v roce 2017 jí vyrobily 2,53 milionu tun.

Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky - válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Přes 65 procent produkce směřuje na export.

V roce 2017 dosáhly TŽ zisku 1,424 miliardy korun a tržeb 35,859 miliardy korun. Včetně odloučených provozů v Ostravě, Bohumíně na Karvinsku, Starém Městě u Uherského Hradiště a Kladně mají TŽ přes 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 15.000.

Foto dne