Ukrajinský velvyslanec exkluzivně pro Magazín PATRIOT: Putin nemá šanci

Ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč přijel do Ostravy podpořit ukrajinské týmy na Mistrovství Evropy v hasičském sportu. Redakci Magazínu PATRIOT poskytl exkluzivní rozhovor.

Pane velvyslanče, působil jste řadu let v Polsku a nyní jste dva roky velvyslancem Ukrajiny v České republice. Je nějaký rozdíl mezi tím, jak se chovají k Ukrajincům Poláci a jak Češi? Nebo i v tom, jak vnímají ruskou agresi proti Ukrajině?

V Polsku jsme byl déle, v různých pozicích jsem tam působil deset let a dva roky jsem tam byl velvyslancem. Pro mě jsou obě země velmi důležité a obě jsou mému srdci moc blízké. V obou zemích cítím obrovskou solidaritu s Ukrajinou a Ukrajinci. A řekl bych, že postoje Poláků a Čechů jsou velmi podobné. Co je trochu jiné je to, že Poláci s námi sousedí a jsou tedy blíže válce než Češi. A myslím, že tedy i berou ruskou hrozbu vážněji. Pro Poláky je životně důležité, abychom drželi Rusy co nejdále od jejich území.

Jak vnímáte postoje Čechů k Ukrajincům?

Cítím tady obrovskou lidskost empatii a snahu pomáhat těm, kteří pomoc opravdu potřebují. Jsem opravdu vděčný českému národu za to, jak otevřeně a vstřícně přijal a přijímá ukrajinské uprchlíky. A na druhou stranu jsem také vděčný Ukrajincům, že se dobře integrují, vzdělávají se, pracují a přispívají tak k životu v České republice.

Nicméně jste si jistě všiml také toho, že nejen u nás, ale i v Polsku a v dalších zemích roste agrese proti Ukrajincům - většinou jen slovní, ale jsou už i případy násilné agrese.

Jsem přesvědčen, že takové případy nemůžeme tolerovat. Musí zasahovat policie a pachatelé takových činů by měli být potrestáni.

Rozumíte tomu, proč takových případů přibývá?

Nechápu to. Ukrajinci prchají ze své země, kde jsou oběťmi raketových útoků, agrese - hledají tedy útočiště a pokoj za hranicemi, kde se někteří znovu setkají s agresí.

Jak si to vysvětlujete?

Vidím v tom obrovský vliv ruské propagandy a také vliv některých nezodpovědných politiků, kteří svými výroky šíří nenávisti a netoleranci k Ukrajincům. Já ukrajinskou komunitu dobře znám a vnímám ji jako velmi dobře integrovanou a také velmi vděčnou českému národu za přijetí a pomoc.

Zprava: velvyslanec Vasyl Zvaryč, reportérka Olesya Hnatyuk a šéfredaktor Jaroslav Baďura. Foto: Vladimír Pryček

Když mluvíte o integraci, vidíte někde ještě mezery? Mohli bychom pro lepší začlenění Ukrajinců něco udělat? Myslím české úřady, vládu… Nebo i samotní Ukrajinci?

Víte, v Česku dnes žije zhruba šest set tisíc Ukrajinců, ale ne všichni sem přijeli po zahájení války, před ní už tady bylo asi dvě stě tisíc Ukrajinců. A vidím, že jak ti dříve příchozí tak i ti, co přišli později, se snaží integrovat, vzdělávat, pracovat, budovat zázemí pro své rodiny. Zároveň ale vždy zdůrazňuji, že by se měli integrovat, ale ne asimilovat.

Jak to myslíte?

Je dobře, že i tady se Ukrajinci snaží udržovat vztah s Ukrajinou, se svým jazykem, kulturou a národní intenzitou. Spousta Ukrajinců sní o tom, že se po válce vrátí domů, na Ukrajinu. Ale než se tak stane, uvidí i Češi, už to samozřejmě vidět lze, že ta česká solidarita s Ukrajinci se vrací a ještě mnohonásobně vracet bude. Spousty Ukrajinců pomáhá budovat, učí české děti, léčí české pacienty, máme zde úspěšné vědce a řadu jiných profesí důležitých pro českou ekonomiku.

Nicméně řada vzdělaných Ukrajinců pracuje v Česku na pozicích, které jejich vzdělání ani zdaleka neodpovídají. Dlouho trvá, než je jim vzdělání uznáno, navíc se samozřejmě musí naučit dobře česky - dá se s tím něco udělat?

Myslím, že to je normální proces, který funguje v každé evropské zemi a také mimo Evropu. Ale to není překážka pro Ukrajince, já to vnímám jako dodatečnou motivací pro ně. Vidím, jak jsou úspěšní, jak například ukrajinští lékaři přechází přes ty složité aprobační zkoušky, aby potvrdit svou kvalifikaci. Samozřejmě, že je to těžký proces, ale to je proces, který my respektujeme. Nic to ale nemění na tom, že mnoho Ukrajinců zde pracuje v pozicích, které neodpovídají jejich kvalifikaci.

Co s tím?

No tak on to není jen problém Ukrajinců, ale i Čechů. Představte si, že kdyby Češi dokázali lépe využít kvalifikovaných Ukrajinců, bylo by to pro celou společnost přínosné.

Znám Čechy, kteří aktivně podporují Ukrajinu, dost je i těch, kdo Ukrajině prostě jen fandí, na druhé straně jsou lidé, kteří na sociálních sítích píší nenávistné komentáře a mezi tím je dle mého masa lidí, kteří nevědí, co si o tom všem mají myslet. Jsou třeba nervózní z toho, že často slyší okolo sebe ukrajinštinu, nejsou na to zvyklí, neví si rady. Co byste jim vzkázal?

Řekl bych jim toto: my Ukrajinci jsme stejní, jako jste i vy Češi. Stejně jako vy milujeme svou vlast a bráníme ji. Nejsme pro vás zátěží, ale hodnotou. Prosím, zkuste to takto vnímat a respektujte lidskou důstojnost každého z nás.

Jako velvyslanec jste rok spolupracoval s vládou Petra Fialy a nyní celý rok spolupracujete s vládou Andreje Babiše. Vidíte nějaké rozdíly v jejich přístupu k Ukrajině a Ukrajincům? Můžete o tom jako diplomat otevřeně mluvit?

Ano, já jsem naprosto otevřený a pořád říkám, že máme obrovský respekt k demokracii v České republice. A my jako diplomati jsme připraveni pracovat a spolupracovat s každou vládou, kterou si český národ vybral. Takže já měl možnost a čest úspěšně pracovat jak s předchozí vládou, tak i s tou současnou. A musím říci, že mám obrovský respekt k panu premiérovi Babišovi, k panu ministrovi zahraničí Petru Macinkovi a dalším ministrům, se kterými spolupracujeme. A společně pracujeme na spoustě věcí, které možná nejsou pro veřejnost tak viditelné, ale jsou pro nás velmi důležité.

Například?

Například jde o pokračování muniční iniciativy, která je pro nás mimořádně důležitá. Dále jde také o připojení se k americké iniciativě PURL. Pro nás to znamená záchranu lidských životů. Dnešní noc v Kyjevě byla zase strašná, zemřelo šestnáct lidí (rozhovor vznikal 20. srpna, pozn. red.). Takže jistě chápete, že každá iniciativa, která nám pomáhá se bránit, je pro nás životně důležitá. My máme s Českou republikou strategické partnerství a považujeme za zásadní, že Česká republika je zapojena do všech důležitých mezinárodních koalic na podporu Ukrajiny. A to už nejsou jen politické deklarace, ale konkrétní činy. Jsem přesvědčený, že partnerství s Ukrajinou je přínosné také pro Českou republiku.

Není to tedy trochu tak, že někteří vrcholní politici někdy na veřejnosti kritizují pomoc Ukrajině, ale pak se na uzavřených jednáních s vámi na další podpoře domluví? Nehrají to někdy na dvě strany?

Ne, já to tak nevnímám. Samozřejmě, že jsou některá politická vyjádření a někteří politici, kteří to vnímají jinak a je to jejich záležitost. Opravdu chci zdůraznit, že máme s vládou České republiky velmi otevřený dialog.

Vy jste přijel do Ostravy podpořit ukrajinské týmy v rámci Mistrovství Evropy v hasičském sportu. Jaký význam má pro ukrajinské týmy taková soutěž?

Přijel jsem, abych vyjádřil svůj obrovský respekt ukrajinskému týmu, který navzdory ruské agresi pořád funguje, pracuje, trénuje a účastní se mezinárodních událostí, aby reprezentoval Ukrajinu. A věřte mi prosím, že pro ně samotné to má také obrovský význam. Ale nejen pro ně, pro celou Ukrajinu. Víte, já bych chtěl, aby svět nevnímal Ukrajinu jen jako oběť ruské agrese.

A jak ji má vnímat?

Jako zemi s obrovskými možnostmi, perspektivami, ale především s velmi talentovanými a mimořádně obětavými lidmi. Ukrajinský hasičský tým i přesto, v jakých podmínkách doma trénuje, zde dosahuje skvělých výsledků, to je obdivuhodné a jsem na všechny velmi hrdý.

Všichni hasiči jsou někdy vystaveni velkému nebezpečí, ti ukrajinští ale často bojují o život. Jsou známy případy, kdy Rusové rozboří nějaký dům a v době, kdy už tam jsou hasiči a další záchranáři, tam pošle další raketu…

Hoří domy, pod troskami jsou lidé, někde celé rodiny, a oni jdou dovnitř, do ohně, do trosek, do budov, o kterých nikdo neví, zda se za chvíli nezřítí. Takže opravdu to jsou hrdinové.

Když jsme u těch útoků, já samozřejmě vím, že vy jako velvyslanec to těžko můžete ovlivnit, ale pomáhá Česko a evropské země dost dostatečně? Mohla by se pomoc změnit, třeba proměnit charakter té pomoci, aby byla účinnější?

Jsme vděční za to, jak pomáháte, věřte mi, že to není jen fráze. Pokud můžu, tak bych snad jen řekl, že někdy ta pomoc není tak rychlá, jak by mohla být. Když víte, že každý den umírají lidé, tak si přejete, aby pomoc byla rychlejší.

Na Ukrajině teď chybí obranné prostředky proti balistickým raketám a Rusové to velmi dobře vědí - zesilují útoky. Dají se nějak střely Patriot nahradit?

Ukrajina je iniciátorem Antibalistické koalice, vyvíjíme vlastní obranné prostředky, ale myslím, že je nebudeme mít dříve než na konci příštího roku. To znamená, že musíme vyvinout ještě více diplomatického úsilí, aby rakety Patriot a další z různých zemí světa byly dodány na Ukrajinu co nejdřív.

Nedávno proběhla médii zpráva, že letos, po dvou letech služby, v roli velvyslance Ukrajiny v České republice končíte a stanete se náměstkem ukrajinského ministra zahraničí.

Ano, ale ještě nevím, kdy odjedu. Jsem jen na začátku toho procesu jmenování do funkce náměstka ministra zahraničních věcí v Ukrajině, a budu zde v České republice ještě několik měsíců.

S jakými pocity se připravujete na konec své mise v Česku?

Pro mě jako ukrajinského diplomata je hájit zájmy Ukrajiny obrovská čest. Jsem vděčný prezidentovi Ukrajiny a ministru zahraničí za důvěru. Strávil jsem zde v České republice dva skvělé roky a to znamená, že Česká republika zůstane v mém srdci jako část mého života a života mé rodiny. Mám zde děti, které chodí do české školy a naučily se lépe česky než já. Takže Česko opravdu zůstane u nás navždy. A do Kyjeva si s sebou povezu vděčnost k Čechům a k českému národu. A taky se sem chci vracet, protože jsem tady potkal několik skvělých přátel.

Kdybyste se měl rozloučit a číst něco Čechům, co by to bylo?

Moc vám děkuji za vaši solidaritu, podporu, vstřícnost a otevřenost, empatii. Za to, že chápete, proč nesmíme Putinovi dovolit, aby dosáhl svých cílů. Rusko je a zůstává agresorem a my musíme sjednotit své úsilí k tomu, aby na Ukrajině nezvítězil. Protože on by se pak nezastavil, věřte mi.

Já vám věřím, a vy věříte, že Putin prohraje?

Jsme realisti a vidíme, že Rusko tu válku nevyhrává a Ukrajina ji neprohrává. Rusku se nepodaří dosáhnout svých cílů. Vím, jak stateční jsou naši vojáci, jak stateční jsou obyčejní lidé v ulicích měst navzdory útokům. Ráno jdou po nočních náletech nevyspaní do práce, ekonomika funguje. Putin nemá šanci, my se budeme bránit všemi možnými způsoby včetně úderů na území Ruské federace.

Cítíte, že v tom nejste sami?

Ano, cítíme podporu a je velmi důležité, aby spolu s Ukrajinou obstál i Západ. Protože vidíme, jak silná je ruská propaganda, která se snaží západní jednotu nabourat a zničit. A zničit i pravdu, že podpora Ukrajiny je důležitá především pro Západ. Protože na tom, jak tato válka dopadne, závisí bezpečnost celé Evropy. Proto pomoc Ukrajině není charita. Je to investice pro budoucnost demokratické Evropy.