Nejnovější zprávy: Baník poločas chrápal. V derby s Karvinou nakonec remizoval 1:1 V Ostravě začala výstava Nová architektura mezi centry a periferiemi

Filmové návraty

​Únos: Kopecký, Hrušínský, Bohdalová a spol. v ostravském legendárním filmu

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji.

Foto: Archiv Martina Jirouška

Inženýr ostravského podniku Prokop (Ladislav Pešek) letí do Prahy orodovat rovnou u ministra. Ve Vítkovicích se rozhořel spor mezi zaměstnanci, Prokop vytáhl starou ocelárnu na 115% a "šel bych ještě výš,“ ale ostatní chtějí do ocelárny nové.

Paralelně s dobovým sporem se chystá ale ještě větší věc, únos letadla na lince Ostrava - Praha.

A tak vlastně začíná náš příběh, který otevírá hrozivý titulek: „Ve stínu jedné z úzkých uliček staré Ostravy, kam se uchýlila individua, jejichž hodiny byly sečteny…“

Ano, jsme v epicentru ideologické propagandy a za žabomyším sporem dělníků v ocelárně se skrývá mnohem závažnější výpověď.

Ona „jedna z úzkých uliček staré Ostravy“ není nic jiného než bezprostřední okolí kolem vyhlášené kavárny Fénix a podnik samotný.

Tak tady se scházejí nekalé živly největšího formátu, které mají zálusk na nebývalou záškodnickou akci. Jedním z nich je i letecký mechanik v podání mladého Rudolfa Hrušínského, ale přichomýtne se i Miloš Kopecký.

Filmové drama Únos bylo na svou dobu velkou filmovou senzací, objednalo si jej přímo ústředí komunistické strany, aby zpožděně aspoň nějak reagovalo na husarský kousek pilotů RAF z roku 1950, kdy v jeden den unesli do americké zóny poblíž Mnichova hned tři letecké stroje zvané Dakota.

Ve velkofilmu později slavné režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos se sice unáší jenom jedno, ale o to dramatičtěji a poměrně věrohodně, tak, jak tomu došlo právě brzo ráno v pátek 23 března 1950.

Na začátku zazní důležitá informace: Závod 3 ve Vítkovicích je nejlepší ocelárna v Evropě. Pešek je nejlepší odborník a tak mu chtějí svěřit nejtěžší úkol.

O dost později na německé straně se ukazuje, že o vítkovického inženýra mají eminentní zájem také na západě. Americký plukovník, který za války Vítkovice bombardoval, na něj vyvíjí psychický nátlak, aby odevzdal důležité tovární plány.

Zajímavý je sociální rozměr a skladba pasažérů uneseného stroje. Stejně tak je pozoruhodné místo natáčení na původním ostravském letišti v Hrabůvce.

Divák je informován, co letecká doprava mezi Ostravou a Prahou znamená. „Desítky osob - lidí všech povolání spěchají denně vzdušnou cestou mezi hlavním městem a kovárnou pětiletky, aby přes den obstarali svoji práci a večer byli zase doma.“

To není všechno, záhy se ukáže , že do Prahy míří třeba i starý děda: „Trachtor urgovať, bo v družstvu chcou ušetřiť, tak je to, tak mi kupili listek eroplanem.“

Film v úvodu nepostrádá dramatické napětí, i když v duchu komunistické ideologie. – například se v úvodu hlásá: Jednoho jarního dne letadlo, které mělo jako obvykle přistát v 8:15 v Praze – nedoletělo!, do toho zní řinčivá orchestrální hudba Jiřího Šusta.

Jako autor námětu a scénáře je u filmu společně s Klosem a Kadárem podepsán také František Břetislav Kunc. Později stál například u vynikajících filmů parodujících detektivní žánr jako Nahá pastýřka nebo Rakev ve snu viděti, pracoval i pro hororovou antologii Velká neznámá, ještě před tím ale z Ostravy vytěžil co nejvíce, a tak ji přihrál pověstné Tři tuny prachu anebo místo letecké tématiky tentokráte už jen Rychlík do Ostravy.

Na ostravských reáliích a dramatické filmové výstavbě se tehdy učil mladý asistent režie Jindřich Polák, který se posléze proslaví ještě s lepším dopravním prostředkem a to rovnou meziplanetární raketou Ikárie XB1. A kdo by neznal jeho Pana Tau, také on při svých známých leteckých manévrech zřejmě nezapře ostravskou průpravu.

Mezi devatenácti cestujícími na palubě letadla OK-WDE je také pilotova manželka, kterou hraje legendární operní zpěvačka Soňa Červená, proslavená mimo jiné i díky spolupracím se současným ředitelem ostravského divadla Jiřího Nekvasila.

Tady je ale její postava na nesprávné straně a můžeme vidět, jak diva ohrožuje druhého pilota střelnou zbraní.

Není to jediné spojení s ostravskou divadelní scénou, v roli amerického delegáta v OSN Harrise exceluje legendární Jiří Myron. Divadlo nesoucí jeho jméno v době Únosu ještě neexistovalo.

Další ikonický herec je pochopitelně Miloslav Holub, na toho ale zbyla role největšího záškodníka. Hraje agenta tajné služby Ervina Šimáčka, což je Prokopův asistent z Ostravy. A Holub hraje, jak nejlépe dovede, ani čtyři roky nestačilo na to, aby jej opatrnický inženýr odhalil.

Ve filmu nechybí ani slavný ostravský neherec a amatér Adolf Král, kterého jsme již poznali z hlavní role v Posledním výstřelu. Tady se ale musel spokojit jen s hereckým štěkem, v úvodu si zahrál člena vedení závodu se symbolickým jménem Otisk. Také Jaroslav Mareš oslavovaný hrdina dělnické třídy ze Zocelení ostrouhal s roličkou technika Toníka.

Zajímavých herců je ve filmu samozřejmě mnohem více, zvláště tech spjatých právě s Ostravou. Třeba Jiřina Bohdalová, bývalá učitelka z jedné z ostravských škol anebo dobře známý František Šec. Také oblíbený František Peterka už si na Ostravu brousí zuby, v příznačné roličce boxera.

Nejzajímavější je na Únosu úvod natáčený v Ostravě, posléze, už za železnou oponou, se děj stává zdlouhavým a nudným. Jedině malá vítkovická retrospektiva v očích Ladislava Peška jej dokáže na okamžik rozsvítit.

Jenže jeho postava dostane takový komunistický průplach, že se ze zpátečnického Prokopa stane poslušný beránek a film končí jeho odhlasováním nové železárny, dělníci vztyčují májku.

Zdánlivě se jedná o hodinový let do Prahy, kde je nejdůležitější úvodní ostravská čtvrthodina. Ve skutečnosti jde o otázku celého těžkého průmyslu, protože Ostrava je přímo nazvána jako nepříjemná konkurence pro západ.

Mnoho tvůrců ostravského Únosu se posléze proslaví v době zlaté éry československé kinematografie v 60. letech.

Největší filmovou metu prestižního Oscara za Obchod na korze získá právě režijní tandem Elmar Klos a János Kadár. Ten nakonec možná pod vlivem okolností z Únosu emigruje a další snímky natáčí v Kalifornii a Kanadě.

Autor je filmový kritik a historik

Fotogalerie

Foto dne