Úpravna vody Podhradí. Vodárenské srdce, které vyrábí pitnou vodu pro 600 tisíc lidí

20. prosince 1958 přitekla první voda z Úpravny vody Podhradí do Ostravy – Krásného Pole. Toto datum je možné považovat za počátek nového způsobu výroby, distribuce a zásobování regionu pitnou vodou.

Ten byl od počátku unikátní kromě technického řešení také tím, že jako jediný systém v tehdejším Československu začal využívat v takovém měřítku pro výrobu pitné vody povrchové zdroje.

A Úpravna vody Podhradí nad údolím Moravice je klíčovým místem pro výrobu pitné vody pro 600 tisíc obyvatel moravskoslezského, ale také části olomouckého regionu do dnešních dnů. Během téměř 70 let existence prošel provoz mnoha modernizacemi, rekonstrukcemi, zaváděním špičkových technologií pro úpravu vody, to nejzásadnější ale zůstává. Nadále se jedná o místo, které je díky SmVaK Ostrava spolehlivou zárukou pro stovky tisíc lidí v obou krajích, že z jejich kohoutků poteče pitná voda ve špičkové kvalitě.

Historie

Ostravu po druhé světové válce s 220 tisíci obyvateli nebylo možné zásobit pouze dosavadními zdroji podzemní vody. Problémy byly také s kvalitou. Prvotní úvahy pracovaly s myšlenkou zvýšení kapacity podzemních zdrojů, aby byla zabezpečena spotřeba tzv. Staré Ostravy. Západně od ní měla vzniknout Nová Ostrava (Poruba) s dalšími 150 tisíci obyvateli. Po řadě změn plánů a projektů československá vláda v březnu 1954 schválila výstavbu úpravny vody v Podhradí u řeky Moravice. Nádrž Kružberk budovaná několik kilometrů nad tímto místem na stejné řece začala být napouštěna v dubnu 1955. Úpravna vody Podhradí se začala stavět v září 1954.

Ojedinělost stavby

Po stavební i architektonické stránce vzniklo dílo mimořádných parametrů pocházející z dílny architekta Cyrila Kajnara. Dominantou nad vstupní částí je rozsáhlý reliéf Vincence Makovského Voda v našem životě. Jde o poslední dílo, které v životě vytvořil. Sám autor monumentu o ploše 90 metrů čtverečních, které vznikalo v letech 1961–1964 a bylo slavnostně odhaleno 2. června 1967, řekl: „Chtěl jsem ukázat, co voda znamenala pro člověka v dřívějších dobách a pominul jsem záměrně její současné průmyslové využití. Ostatně to, co se s vodou dnes děje, můžeme vidět přímo v Podhradí.“ I proto byly inspirací 20 reliéfů lidové písně a poezie. První voda z Podhradí dorazila do Ostravy Krásného Pole těsně před koncem stanoveného termínu – 20. prosince 1958. Kapacita úpravny se navyšovala postupně. Tedy z 250 litrů v roce 1958, přes 1 000 v roce 1962, 2 000 v roce 1972 až po současných 2 700 litrů se sekundu.

Přívod surové vody

Souběžně se stavbou úpravny v Podhradí byly zahájeny práce pro zajištění přívodu surové vody z nádrže. V těžkých geologických podmínkách byla proražena tlaková štola v délce 6,7 kilometru s profilem o průměru 2 400 milimetrů. Ta dokáže dopravit až devět kubíků vody za sekundu. Pro vodárenské účely je určeno 2 700 litrů.

Budování systému a ražba štoly se staly sledovaným mediálním tématem. Tisk reflektoval skutečnost, že termíny splnění plánu jsou napjaté a nedaří se je plnit. V duchu tehdejšího budovatelského úsilí přijeli pomoci ti nejpovolanější – horníci z černouhelných dolů. U příležitosti čtvrtstoletí fungování vzpomínal tehdejší stavební dozor Josef Man. Podle něj dorazilo 30 havířů s potřebnou mechanizací, místo padesáti se začalo razit 150 metrů měsíčně. „Po třech měsících práce havíři manko dohonili, oslavili prorážky a odešli zpátky na šachty. Po nich na této stavbě zůstala jejich nálada, budovatelský elán, zůstala i mechanizace. To vše způsobilo, že všichni pracující na přivaděči začali věřit ve své síly, věřit ve splnění termínu – a ten nakonec splněn byl…“

Počátky Kružberského skupinového vodovodu

Souběžně s výstavbou úpravny vody bylo prvořadým úkolem postavit přívodní řady do Ostravy. Prvním budovaným úsekem se stala I. větev Kružberského skupinového vodovodu. Také toto dílo bylo ve své době rozsahem a technickým řešením ojedinělé. Pitná voda z úpravny je nejprve vedena betonovou štolou profilu 2 100 milimetrů o délce 5 663 metrů do obce Domoradovice. Byla vyražena pod masivem Vítkovské pahorkatiny místy v hloubce až 100 metrů. Po celé délce je opatřena betonovým ostěním.

V Domoradovicích navazují na štolu vodovodní přivaděče. Prvním z nich je I. větev Kružberského skupinového vodovodu o profilu 1 000 milimetrů. Je dlouhá 29 278 metrů. První úsek Kružberského skupinového vodovodu byl zakončen výstavbou dvou vodojemů v Krásném Poli o kapacitě 2 × 6 000 m3. Do konce padesátých let byly také vybudovány dva úseky navazujících přivaděčů, a to Krásné Pole – Ludgeřovice a Krásné Pole – Záhumenice.

Rozvoj Kružberského skupinového vodovodu

V šedesátých letech přestávala kapacita I. větve Kružberského skupinového vodovodu dostačovat. Proto se pokračovalo ve výstavbě dalších přivaděčů a vodojemů. Téměř souběžně s trasou I. větve byla položena druhá se stejným profilem 1 000 milimetrů, dlouhá 28 126 metrů. V návaznosti na úseky vybudované v padesátých letech plynule pokračovala výstavba přivaděčů do Karviné, do Ostravy – Bělé a Studénky. V areálu vodojemů v Ostravě – Bělé byla vybudována čerpací stanice, která dopravovala pitnou vodu přes Staříč do Chlebovic u Frýdku-Místku.