V ostravské zoo se vylíhnul první letošní plameňák

V ostravské zoologické zahradě se mláďata plameňáků kubánských začínala líhnout vždy na přelomu června a července. Letos ale začali tito starobylí ptáci hnízdit zhruba o 14 dnů dříve a první mládě se vylíhlo už 7. června. Další by se měla líhnout během příštího týdne.

Hejno plameňáků aktuálně čítá celkem 55 dospělých jedinců. Do hnízdění se letos zapojilo 30 ptáků. První pár se svého mláděte už dočkal, mláďata dalších 14 by se měla líhnout v průběhu příštího týdne.

Mláďata plameňáků jsou po vylíhnutí pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří.

Plameňák kubánský. Foto: Pavel Vlček

První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří drobní korýši, řasy a plankton.

 Ostravská zoo chová plameňáky kubánské od roku 1979. V posledních letech se zde plameňáci pravidelně rozmnožují. Každoročně se jim daří úspěšně odchovat 4-6 mláďat, přičemž starší mláďata postupně dospívají a sama se zapojují do reprodukce. Za celou dobu chovu těchto impozantních ptáků se zde podařilo odchovat přes téměř 60 mláďat.

Plameňáci kubánští (Phoenicopterus ruber) obývají mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jejich přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.