Nejnovější zprávy: Baník doprovodil Slavii k titulu, ale v poháru půjde zdvořilost stranou ​Soutěž sýrů v Karlovicích vyhrál kravský česnekový od Ludmily Rohelové

Společnost

Vítání, zmar i odpor. I takhle probíhala okupace Ostravska nacisty

​Ozbrojený odpor, pocit zmaru a beznaděje, nadšené vítání či lhostejnost. To jsou čtyři různé pohledy tehdejších obyvatel území dnešního Moravskoslezského kraje na okupaci Československa v roce 1939 německou armádou.

Ilustrační foto: Nezapomenutá Ostrava

Přitom všechna místa od sebe nedělilo více než 40 kilometrů. Zatímco posádka Čajánkových kasáren ve Frýdku-Místku bránila svobodu vlasti se zbraní v ruce, němečtí obyvatelé Ostravy německé vojáky s jásotem vítali. Ti čeští se vyrovnávali s pocitem zmaru a ponížení. Naopak obyvatelé Hlučínska byli k březnové události většinou naprosto lhostejní. Už více než půl roku byli součástí Německa.

Tehdejší Moravskou Ostravu a okolní obce německé jednotky elitní divize Leibstandarte SS Adolf Hitler obsadili už 14. března. Důvodem byla obava, aby polské jednotky neobsadily Vítkovické železárny, které se měly stát důležitou součástí německého zbrojního průmyslu.

Německé pěší a motorizované jednotky přišly kolem 17:00 na sever Moravy a do Slezska ve čtyřech proudech. Dva zamířily přímo do průmyslových Vítkovic. Další dva obsadily Moravskou Ostravu a část okolních obcí.

Odzbrojili posádku kasáren na Hranečníku, obsadili policejní ředitelství. "S vojáky přišly i jednotky gestapa, kriminální policie a četnictva. Okamžitě začalo zatýkání podle předem připravených seznamů. V hledáčku byli hlavně představitelé Sokola či legionáři," řekl ČTK ostravský historiky Roman Bertha.

Němečtí obyvatelé Ostravy vojáky s nadšením vítali, někteří se dokonce aktivně zapojili do zatýkání nepřátel Třetí říše. Česká veřejnost se vyrovnávala s pocitem zmaru a ponížení. Část doufala, že Němci jen procházejí na Slovensko, kde byl vyhlášen nezávislý Slovenský stát.

Mnohé semlela propaganda, která tvrdila, že Němci přinášejí spravedlnost a pořádek. "Někteří němečtí vojáci byli ale zmatení, když s nimi lidé diskutovali. Všem velitelé tvrdili, že jdou zabránit bezpráví, které je na Němcích v českých zemích pácháno. S žádným se ale nesetkali," řekl Bertha.

V celém tehdejším Československu se na rozsáhlejší odpor Němcům se zbraní v ruce postavila jediná vojenská jednotka. Posádka Čajánkových kasáren ve Frýdku-Místku přivítala prvního Němce palbou.

Obraně velel velitel kulometné roty kapitán Karel Pavlík. Pod sebou měl především mladé a nezkušené vojáky. Jako první proto rozbil okno a zahájil palbu. Vojáci měli k dispozici pouze pušky a lehké kulomety. Postrádali granáty a těžké kulomety. Zásoba střeliva navíc rychle docházela.

Z posádky Čajánkových kasáren při přestřelce nepadl nikdo. Němci ale museli odnést minimálně 13 mrtvých a řadu zraněných. Některé prameny dokonce hovoří o dvou desítkách padlých německých vojáků.

Podle historiků ale Pavlík později obdržel rozkaz, že se musí vzdát. Na násadu metly pověsili bílý kabát a začali vyjednávat. Pavlík se později zapojil do odboje a v roce 1943 byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen.

Naopak u obyvatel Hlučínska okupace v březnu 1939 příliš velké emoce nevzbuzovala. Toto území se už po podpisu Mnichovské dohody stalo součástí Třetí říše. Většina z nich to brala jako návrat, k Německu respektive Prusku totiž před vznikem Československa patřili bezmála 180 let.

"Cítili se být mnohem více Němci než Čechoslováky. Pod silným německým vlivem byli už od počátku 20. století," řekl ČTK historik Muzea Hlučínska Jiří Neminář. Podle něj někteří dokonce přičlenění k Československu v roce 1920 vnímali jako křivdu.

"Byla to hodně euforická doba. Lidé byli poblázněni," řekl. To, že německá vojska osadila Československo, proto většina obyvatel Hlučínska téměř nevnímala. "Zaregistrovali jen to, že přes toto území část armády přešla," řekl Neminář.

Podle něj nastalo i několik kuriózních situací. Tím, že region byl součástí říše, na místní muže se vztahovala vojenská povinnost. Někteří mladí muži z Hlučínska tak už stihli narukovat do německé armády a podíleli se přímo na obsazení protektorátu. Za první republiky přitom byli členy československé armády.

Foto dne