Voda z hor. Beskydy jako na dlani od vodojemů v Bruzovicích

Nepřehlédnutelné jsou dvě stavby s vodárenským účelem, když projíždí řidič nebo cyklista podbeskydskou krajinou od Václavovic, Kaňovic, Bruzovic nebo Sedlišť k Frýdku-Místku.

Ve zvlněné krajině táhlých pastvin, kde se v dálce rozvážně pohybují mohutná tmavá těla desítek kusů masného plemene skotu, se na horizontu tyčí dvě nadzemní komory vodojemů. Ty jsou zásadní pro zásobování Havířovska, Karvinska a části Frýdecko-Místecka pitnou vodou. Od nich je krásný výhled na panorama Moravskoslezských, ale také Těšínských Beskyd a dále do Polska.

Kvalitní pitná voda pro Karvinsko

Starší ze dvou objektů byl vybudován v roce 1972, novější pak o dvacet let později. Objekty jsou identické. „Každá z akumulací pitné vody má kapacitu 1 800 metrů krychlových. Jsou napojeny na přivaděč Nové Dvory u Frýdku-Místku – Bruzovice a maximální přítok činí 1 050 litrů za sekundu. Hlavní přívodní řad vede z Úpravny vody Nová Ves, objekty lze alternativně plnit také z Úpravny vody Podhradí. Voda dále odtéká zdvojeným přivaděčem Bruzovice – s průměrem 700 a 800 milimetrů směrem ke komplexu vodojemů v Bludovicích u Havířova. Maximální odběr z Bruzovic činí 1 200 litrů za sekundu,“ říká ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.

Během úsilí o zajištění větší flexibility a spolehlivosti při zásobování regionu pitnou vodou byla v minulosti vybudována čerpací stanice v Lískovci u Frýdku-Místku, která umožňuje čerpat pitnou vodu na Karvinsko a Havířovsko také ze západní části regionu. Tato voda pocházející z údolní nádrže Kružberk, která prošla úpravou v Podhradí u Vítkova v Oderských vrších, směřuje v případě potřeby přes vodojemy v Krmelíně a následně zmiňovanou čerpací stanicí do Bruzovic a dále na Havířovsko.

„Tímto projektem došlo k propojení západní a východní části Ostravského oblastního vodovodu, k možnosti transportovat pitnou vodu mezi Kružberským skupinovým vodovodem a Beskydským skupinovým vodovodem. Této možnosti bylo využito například v extrémně suchém a teplém roce 2015, kdy byla situace umocněna rekonstrukcí údolní nádrže Šance na řece Ostravici v Beskydech. Východní část regionu tehdy mohla být dotována kapacitně výrazně méně problematickou oblastí na západě v Oderských vrších a podhůří Jeseníků. Díky tomu byla během celého období zajištěna stabilní dodávka kvalitní pitné vody pro všechny odběratele bez jakýchkoliv omezení z hlediska odběru,“ vysvětluje Komínek.

Zahájena modernizace

Po zahájení modernizace klíčového vodovodního přivaděče pro Frýdek-Místek za 57 milionů korun na konci jara, kterým směřuje pitná voda do vodojemu nad městem z Úpravny vody Nová Ves, byla zahájena také rekonstrukce vodojemů v Bruzovicích. Objekty obou komor jsou po několika desítkách let fungování, i přes již proběhlé sanace a opravy, v nevyhovujícím technickém stavu.

Během stavby, která se protáhne do roku 2026 a náklady budou téměř 60 milionů korun, budou rekonstruovány vnitřní stěny armaturních komor, opraveny budou stavební defekty v rozvodnách a provozních místnostech objektů. Celkovou modernizací projde elektroinstalace, nová bude vzduchotechnika a odvlhčení prostor v armaturní komoře.

Současně s rekonstrukcí objektů probíhá budování malé vodní elektrárny. Její plánovaný výkon je 212 kW. Tím udělá vodárenská společnost další krok ke zvýšení energetické soběstačnosti a nárůstu objemu výroby zelené elektřiny díky využití potenciálu vodní energie. Aktuálně SmVaK Ostrava vyrobí zhruba 40 % své roční spotřeby, dle cílů energetické koncepce by to v roce 2030 měla být již polovina. V současnosti společnost provozuje sedm malých vodních elektráren, z nichž tři se nacházejí v areálech centrálních úpraven vody (Podhradí u Vítkova, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí a Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku) a čtyři u významných vodojemů (Krásné Pole, Bílov, Zelinkovice a Frýdek-Místek). Teplo a elektrickou energii SmVaK Ostrava vyrábí také prostřednictvím třinácti kogeneračních jednotek v areálech osmi největších čistíren odpadních vod. Ty využívají plyn vznikající z čistírenského kalu.

Foto: Marek Síbrt