Módní show,
jakou Ostrava ještě nezažila
V pátek a sobotu 9. a 10. října se uskuteční komunální volby. Kdo v příštích čtyřech letech povede Ostravu?
Redakce Magazínu PATRIOT a PATRIOT Programu položila otázky hlavním kandidátům na primátorský post. Tentokrát na ně odpovídá Peter Harvánek (SPD).
Jak vnímáte současnou Ostravu? Jaké jsou její silné stránky a v čem musí přidat?
Ostrava se za poslední desetiletí výrazně proměnila. Má unikátní industriální tradici, univerzity, kvalitní kulturní a sportovní život a především svůj charakter. Máme na čem stavět a myslím, že někdy sami Ostravané své město zbytečně podceňují.
Kde ale musíme přidat, je kvalita každodenního života. Nestačí mít velké investice a výjimečné akce. Rozhodující je, zda tady mladý člověk najde práci a dostupné bydlení, zda rodina dokáže normálně zaparkovat, zda se lidé cítí bezpečně a zda město dokáže své investice a dopravu plánovat tak, aby to Ostravanům život usnadňovalo, a ne komplikovalo.
Co by byla jedna z prvních věcí, co byste udělal, pokud byste se stal primátorem Ostravy?
Jednou z prvních věcí by pro mě bylo převést novou Koncepci politiky bydlení Ostravy do konkrétního realizačního plánu a zároveň upravit její priority. Zásadní důraz bych dal na dostupné městské a družstevní bydlení.
Nevidím jako hlavní úlohu města stavět za veřejné peníze byty, které bude následně pronajímat za běžné tržní nájemné a které budou pro řadu mladých lidí stejně nedostupné. Komerční bydlení umí stavět soukromý sektor. Město má podle mě svou sílu, pozemky a prostředky využít především tam, kde trh potřeby Ostravanů nedokáže vyřešit – tedy v dostupném nájemním a družstevním bydlení.
Chci proto jasně určit, kdo za realizaci bytové politiky odpovídá, připravovat více městských pozemků a lokalit současně, včetně potřebné infrastruktury, a vytvářet podmínky pro městskou, družstevní i soukromou výstavbu. Koncepce počítá s cílem nejméně tisíce nových obecních bytů za deset let. To musí být podle mě minimum, které dokážeme skutečně převést z papíru do reality.
A zavedl bych jednoduchou veřejnou kontrolu: každý rok musí být jasné, kolik bytů město připravilo, kolik se jich začalo stavět a kolik jich bylo dokončeno. Pokud chceme, aby mladí lidé a mladé rodiny v Ostravě zůstávali, nestačí mít dobrou koncepci. Musíme ji proměnit v dostupné byty.
Jaká je vaše dlouhodobá vize a v čem zásadním by se město mělo pod vaším vedením v následujících letech změnit?
Chci Ostravu, která nebude ztrácet své obyvatele, ale bude městem, ve kterém lidé vidí svou budoucnost a do kterého se budou chtít stěhovat další. Musíme proto spojit ekonomický rozvoj s kvalitou každodenního života. Potřebujeme nové bydlení, fungující dopravu a parkování, bezpečné a čisté prostředí, kvalitní školy a pracovní příležitosti. A zároveň musíme přemýšlet dlouhodobě o strategických věcech, jako je voda pod kontrolou města nebo postupné budování energetické soběstačnosti.
Chci také město, které umí věci dotahovat. Nejen vytvářet další strategie a představovat nové projekty, ale stanovit priority, připravit je, financovat a skutečně realizovat. Chci sebevědomou Ostravu, která se nebude snažit být druhou Prahou nebo druhým Brnem. Ostrava má vlastní charakter a potenciál, který musíme dokázat využít.
Jaké jsou hlavní priority, kterým je třeba věnovat největší pozornost?
Za sebe považuji za zásadní zejména dostupné bydlení, dopravu a parkování, bezpečnost, vodu pod kontrolou města a ve prospěch Ostravanů a postupné budování energetické soběstačnosti města.
Za mimořádně důležité považuji bydlení. Pokud chceme, aby mladí lidé a mladé rodiny v Ostravě zůstávali, musíme řešit nejen pracovní příležitosti, ale především to, zda si tady vůbec mohou dovolit bydlet.
Program pro Ostravu máme připravený, ale nechceme Ostravanům pouze říkat, co podle nás potřebují. Proto jsme spustili anketu „Urči směr svému městu“, ve které mohou označit tři oblasti, které podle nich potřebují řešit nejvíce. Výsledky promítneme do pořadí našich programových priorit.
Jak byste chtěl do Ostravy nalákat nové obyvatele, investory a turisty, aby město získalo silnější pozici v rámci celé republiky?
Ostrava má jednu obrovskou příležitost, kterou musíme využít – svou polohu. Další rozvoj dálničního a zejména rychlého železničního spojení může Ostravu mnohem silněji propojit nejen s Prahou, ale také s katovickou aglomerací, celým jižním Polskem a Slovenskem. Vzniká tím velký přeshraniční prostor pro práci, podnikání, investice, vzdělávání i cestovní ruch.
Samotná dálnice nebo rychlá železnice ale prosperitu nezajistí. Naším úkolem je vytvořit takové podmínky, aby lidé a firmy přes Ostravu pouze neprojížděli, ale chtěli tady žít, studovat, pracovat a investovat.
Nové obyvatele získáme především tím, že Ostrava bude dobrým místem pro život – nabídne dostupné a kvalitní bydlení, dobré školy, bezpečnost, pracovní příležitosti, fungující dopravu a kvalitní veřejný prostor. A ještě před tím, než začneme lákat nové obyvatele, musíme dokázat udržet ty, kteří tady už žijí.
Investor potřebuje připravené území, infrastrukturu, kvalifikované lidi a předvídatelné prostředí, ve kterém město dokáže rozhodovat rychle a spolehlivě. Právě propojení s polskou a slovenskou stranou může výrazně zvětšit pracovní trh i ekonomický význam Ostravy.
A turistům máme co nabídnout – industriální dědictví, špičkovou kulturu a sport, velké festivaly a akce i Beskydy prakticky za dveřmi. Lepší spojení s miliony obyvatel na polské a slovenské straně je příležitostí, kterou bychom měli mnohem více využívat. Naší ambicí by mělo být, aby Ostrava nebyla periferií České republiky, ale stala se přirozenou metropolí na česko-polsko-slovenském pomezí.
Ostrava v současné době řeší řadu zásadních staveb – koncertní sál, Nové Bazaly, Černou kostku, mluví se o nové hokejové aréně. Jak je vnímáte? A máte v hlavě nějaký další velký projekt?
Ostrava je ambiciózním městem a velké projekty k jejímu rozvoji patří. Zároveň si ale myslím, že při množství investic, které dnes město připravuje, musíme velmi pečlivě určovat jejich priority a hlídat jejich ekonomiku. Pro mě totiž velkým projektem nejsou jen nové reprezentativní budovy. Jsou jím také opravené ulice, chodníky, mosty, parkování nebo dopravní infrastruktura. Tedy věci, které Ostravané používají každý den.
Koncertní sál VOX je pro mě zároveň příkladem, proč jsem v tomto směru opatrný. Už před několika lety jsem upozorňoval na riziko, že se projekt výrazně prodraží. Dnes vidíme, že jeho náklady oproti původním představám výrazně vzrostly. Nezpochybňuji potřebu kvalitní kulturní infrastruktury a projekt je dnes navíc ve fázi realizace. Je to ale zkušenost, ze které bychom se měli poučit při rozhodování o dalších miliardových investicích.
Černá kostka je v tomto výčtu specifická. Jde primárně o investici Moravskoslezského kraje na území Ostravy a jako krajský radní pro kulturu ji mám přímo ve své gesci. Není to pouze nová budova knihovny. Moderní technologie a digitalizace zde propojí knihovnictví a vzdělávání a vytvoří moderní prostor pro vzdělanostní, kulturní a technologický rozvoj nejen Ostravska, ale celého Moravskoslezského kraje.
Nové Bazaly vnímám jako důležitý projekt pro město i Baník. Také tady ale musí město hlídat investiční náklady, způsob financování a především to, kolik bude stadion dlouhodobě stát na provozu.
Mnohem zdrženlivější jsem k úvahám o nové hokejové aréně. Současnou Mustang Arénu stejně čeká rekonstrukce a nová ledová aréna má mít nižší diváckou kapacitu. Než dáme další miliardy do nové haly, chci proto vidět přesné ekonomické srovnání variant a jasnou odpověď na otázku, zda ji Ostrava skutečně potřebuje.
A pokud se mě ptáte, s jakým dalším velkým projektem bych přišel já, s další monumentální budovou ne. Za velký projekt příštích let považuji dát do pořádku základní infrastrukturu Ostravy, výrazně rozhýbat bytovou výstavbu a dotáhnout strategické dopravní stavby.
Jednou z nich je Severní spoj. Po letech příprav se konečně posunul zásadním způsobem dopředu a teď musíme udělat maximum pro to, aby se co nejrychleji přešlo od příprav k reálné výstavbě.
Ostrava podle mě nepotřebuje soutěžit v počtu velkých budov. Potřebuje investovat tak, aby změnu pozitivně pocítili Ostravané především ve svém každodenním životě.