Vysokoškoláků a gymnazistů je příliš, potřebujeme řemeslníky, říká hejtman Ivo Vondrák

Redakce Magazínu PATRIOT zve osobnosti k aktuálním, ale i nadčasovým rozhovorům do ostravské restaurace Gril and wine restaurant Bernie’s.

Na rozhovor přišel s motýlkem pod krkem a přes jeden z prvních parných dní v saku. „Motýlek je novinka, řekl jsem si, že se pokusím vnést trochu noblesy do politiky,“ usmíval se hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vonrák.

Pane hejtmane, je to zhruba dvě stě dní, co jste ve své funkci. To už je dvojnásobek, co obvykle dávají novináři politikům na hájení. Abych se zeptal tak nějak ostravsky: Už jste z vašeho nového úřadu chytrý?
Určitě ano. Dokonce to šlo rychleji, než jsem očekával.  A dokonce bych i řekl, že pro mě byl přechod z pozice děkana na rektora horší než z rektora na hejtmana.

Jak to?
Když jsem byl rektor, nakládal jsem s veřejnými prostředky a věděl jsem, co to obnáší. To je věc, kterou už mám zafixovanou. Vybral jsem si k sobě tehdy náměstka, který působil na vysoké škole. Rozdělil jsem kompetence tak, aby on hlídal to, co je klíčové – a to jsou právě veřejné prostředky. Z tohoto pohledu to pro mě nebylo problematické. Samozřejmě musím říct, že za tu dobu, co jsem ve funkci, jsem nikdy nestál u rozdělování takového množství peněz. Vždycky jsem byl zvyklý peníze spíše shánět. Tady je to postaveno naopak, peníze prostě přijdou z rozpočtu a dále by se měly rozumně rozdělovat přes dotační programy, případně individuální dotace a zajištění všech činností. Já jsem vlastně ani vstupní hájení (tedy těch 100 dnů) nechtěl, protože jsem schopen učit se rychle, a mám dojem, že jsem se zorientoval celkem dobře.

Jak se vám hospodaří s penězi? Jak s nimi kraj nakládá v porovnání s univerzitou, na které jste působil?
Kdybych to vzal procentuálně, tak je to podobné. Na univerzitě jsme dostávali třetinu příjmů jako příspěvek na vědu a vzdělávání a dvě třetiny jsme si museli vydělat. Měli jsme rozpočet 2,5 miliardy korun. V kraji máme rozpočet necelých 20 miliard korun a z toho více méně třetina je to, co můžeme jako politici nějakým způsobem ovlivnit. Zbytek je dán tím, co kraj spravuje – střední školství, sociální péče, zdravotnictví atd. Čili poměr peněz je stejný, jenom objem je větší.

Můžete tedy nějak ovlivnit, kam ty peníze půjdou?
Využili jsme rozpočet, který už byl připravený, jen jsme do něj vnesli priority, které máme v našem volebním programu. Rozpočet má tedy stále setrvačnost z minula. To ovšem neznamená, že se časem nezmění. Určitě máme priority, například vznik Moravskoslezského inovačního centra (což si myslím, že je klíčová věc pro budoucnost kraje), dále podpora školství, také odborného školství – protože stále vnímám velmi negativní ohlasy ze stran zaměstnavatelů, že to, co produkuje školství, se míjí s jejich potřebami. Takže to jsou věci, které bychom rádi nějakým způsobem napravili.

Zajímal by mě váš pohled na kraj jako instituci. Funguje dobře?
Krajský úřad byl již od svého vzniku koncipován velice seriózně. Musím říct, že i díky zavedení systému řízení jakosti, kvality apod. jsou procesy nadefinované, a funkčnost úřadu mi vůbec nepřipadá špatná, ba naopak. Rád to vyzdvihuji, protože mi to také pomohlo vstoupit do funkce hejtmana, s tím že úřad má prostě daný režim, dále se pěstuje a dle mého názoru se snaží upřesňovat a vylepšovat.

Takže nekroutíte hlavou nad tím, jak takový kolos, na rozdíl od VŠ, může fungovat?
Musím říct, že ne. Samozřejmě občas se mi donesou nějaké zvěsti – chápu, že je tam 600 lidí a asi ne všichni jsou úplně ideální. Ale na jednu stranu připomínky, které mi chodí, nejsou úplně zásadního charakteru a osobně nemám ten dojem, že by tam existovalo něco, nad čím bych nechápavě kroutil hlavou.

Odešlo z práce po vašem příchodu hodně úředníků?
Minimum. Pokud se nemýlím, tak jsme vyměnili akorát vedoucí odboru zdravotnictví, jinak jsme zásadní změny neudělali. Odešel pan vedoucí kanceláře hejtmana, ale ten si o odchod požádal už předtím. Není sporu o tom, že přišlo pár dalších lidí, protože teď nás čeká procesování dalších evropských fondů. Také kultura a Chytrý region, které se hodně rozvíjí, potřebovali posílit. Takže žádné personální zemětřesení se na úřadu nedělo a já si myslím, že to tak má být. Podle mě by měl být úřad nezávislý na politické síle, která zrovna dominuje.

Nedávno jsem dělal rozhovor s panem Unuckou, který je mimo jiné náměstkem pro Chytrý region. Vy dva si spolu asi v projektu Chytrý region velmi notujete, že je to tak?
S Jakubem Unuckou se znám již z doby, kdy spolupracoval s naší univerzitou. Má to podle mě dobrý efekt v tom, že já jsem, řekněme, z té akademické sféry, kde se dělá věda a výzkum, on je z inovativní firmy, která své výsledky používá v praxi. Mám rád, když jdou vědecké výsledky do praktického života. Shodli jsme se, že nemá cenu dlouze hovořit, ale spíše hledat konkrétní řešení, která začnou fungovat. Je třeba udělat pořádek. Je řada individuálních dotací a my je potřebujeme dostat pod kontrolu. Myslím, že ideální cesta je využít informatiku, říct si, kdo kolik zaměstnává lidí, kolik mají sportovci ve svém oddíle aktivních lidí apod. To jsou všechno věci, které nám můžou pomoci při rozdělování dotací. Chtěli bychom to objektivizovat v čase.

Je pro vás oblast Chytrého regionu klíčová?
Ano, pro mě osobně je, protože já jsem fanoušek těchto záležitostí. Taky musím říct, že všechno dobře zvládám v takovém čase, v jakém si představuju, díky tomu, že mám technologie na své straně. Mám samozřejmě tým lidí – jako manažer si ho musíte vytvořit, lidi jsou kolem vás, rozumíte si s nimi. Nejsem typ šéfa, který úkoluje. Snažím se dohodnout na společných konceptech a dávám jim možnost se uplatnit. A na druhé straně jsou technologie, které mi slouží. V podstatě nikdy díky IT neopouštím svou kancelář – věci mám stále u sebe. Když mám věci pod kontrolou, tak to hodně pomáhá. Všechny informace mám stále u sebe, všechno si píšu a můžu dohledat. Proč bychom tedy všechny tyto služby nemohli poskytnout občanům našeho regionu – aby měli k dispozici eHealth (elektronická podpora zdravotních služeb), dále plynulost a návaznost dopravy atd. Dnes jsem zrovna četl, že Hlučínsko si chce samo udělat své jízdní řády – a to je právě v rozporu s tím, co chceme udělat my. Nelze optimalizovat pouze v lokalitách, musíte optimalizovat globálně s ohledem na lokální potřeby, což je rozdíl. To někteří lidé nechápou. Když si chcete udělat jízdní řád podle svého, tak to pak jako celek nemůže fungovat. Hledáme také cestu, jak by se dalo lépe platit v hromadné dopravě, chceme, aby tam byla přístupná wi-fi.

Dobře, tak to jsou věci, které mají lidem ulehčovat život. Ale připravuje se kraj nějak na ty těžké doby, které mají podle některých analytiků přijít? Myslím tím především situaci po útlumu dolů…
Určitě. O tom je celé Moravskoslezské inovační centrum – má to být zárodek vybudování ekonomického pilíře, který v čase bude natolik silný, že přenese váhu stávajícího těžkého průmyslu. Těžba černého uhlí pravděpodobně v podstatě skončí (předpokládá se 2023, možná to bude pár let navíc). Myslím, že tady musí být něco, co ho nahradí. Někdo mi podsouvá, že chci havíře zaměstnat jako IT pracovníky – není to pravda, nikdy jsem to neřekl. Řekl jsem, že jsou mezi nimi lidi, kteří jsou schopni dělat něco jiného, než dělali a někteří zkouší i to IT. To je dobře. Myslím, že je potřeba nabídnout horníkům širší spektrum možností. Je to teď o investorech – kdyby přišel investor z oblasti gumárenství, výroby pneumatik, tak uvažujeme, že to dáme na Barboru (je to nepochybně lepší volba než do Mošnova). Dále také strojírenská výroba, auta… Jsem rád, že se tady rozvíjí firmy jako Varroc Lightning Systems a Brose. V propojení elektroniky, strojařiny a IT technologií, v tom vidím budoucnost kraje.

Není v tom hrozba, protože to je stále automobilový průmysl?
Zrovna tyto dvě firmy jsou navázány na automobilový průmysl. Ale dále taky vidím budoucnost v biomedicínském inženýrství – výroba protetik, různých pomůcek a vůbec technologie využívané ve zdravotnictví – to je taky něco, co by mohlo pomoct. Už máme také historii spolupráce s Fakultní nemocnicí Ostrava v oblasti výroby náhrad apod. Myslím, že by se tato oblast mechatroniky dala velmi zajímavě rozvíjet. Pak také materiály – nanotechnologie, nové materiály. To jsou všechno věci, které by našemu regionu slušely.

Které z vašich kroků, které jste s týmem provedli, uvidí lidé nejdřív?
Moravskoslezské inovační centrum už dnes de facto běží, již navyšujeme kapitál a jsou i firmy, které by do něj rády vstoupily. Rozjíždí se aktivita start-upů. Dále se samozřejmě snažíme řešit životní prostředí – chce to čas, ale už jsme se dohodli s Ministerstvem životního prostředí a dostali jsme 900 milionů korun na kotlíkové dotace, ty mohou výrazně napomoci.

Jsou kotlíkové dotace opravdu tak důležité?
Ano, určitě. Znamenají snížení znečištění a vyšší efektivitu využití energetických strojů. Nicméně vidím budoucnost také v celkovém snížení energetické náročnosti celého kraje a regionu.

O co konkrétně jde?
Chtěli bychom využít oblasti Dolu Paskov pro potřeby vybudování přečerpávací elektrárny, V této lokalitě se nachází voda a jsou tu výškové rozdíly, jedna vzorová elektrárna už dokonce funguje.  Je to ale o soukromém kapitálu, který by musel do projektu investovat. Bylo by to něco jako Dlouhé Stráně, ale využili bychom stávající šachty. Voda by se přečerpávala díky výškovému spádu šachet, které jsou až tisíc metrů hluboké.

Tohle někde funguje?
Chceme spolupracovat s oblastí Severního Porýní-Vestfálska, která o podobném projektu také uvažuje, chtěli bychom postupovat společně a navzájem se koordinovat. Dostáváme se pak do další oblasti, a tou je větší využití alternativních zdrojů energie, což si myslím, že může být také budoucnost kraje. Rovnice je jasná: čím víc uhelných elektráren, tím větší znečištění.

To jsou, pokud se nepletu, také příležitosti pro podnikání…
Všechny záležitosti, o kterých jsem hovořil, od inovací, Chytrého regionu, až po energetiku, jsou šancí pro byznys. Jde o to, aby kraj zprostředkoval veřejnou diskuzi, aby tomu politicky pomohl. Díky tomu, že budujeme datové sítě, že budujeme tzv. internet věcí, je to velká šance pro soukromé firmy – např. měření znečištění až na úrovni ulic. Kraj může otevřít dveře, ale podnikatelé musí do těch dveří vstoupit. A my tomu fandíme, vidíme v tom příležitost pro podnikání.

Vím, že jste ve funkci krátce, ale máte už teď nějakou představu, co z vašich zmíněných plánů by se za čtyři roky dalo zvládnout?
Do roku 2020 bychom chtěli alespoň nastartovat plánované záležitosti, vnést do nich řád a koncept. Ale upřímně, za ty čtyři roky se toho zas tak moc stihnout nedá. Ten skutečný efekt, kdy to bude fungovat, nastane podle mě až za další čtyři roky (tzn. rok 2024). Mám pocit, že poslední čtyři roky kraje nebyly příliš koordinované. Čímž nechci říct, že se nic neřešilo. Ale my bychom tomu chtěli dát řád ve vymezených tématech: vyšší zaměstnanost a co pro to můžeme udělat, sehnat investory, ale také využít investory, kteří tady jsou, ať hýbou ekonomikou. To je věc, která by měla zlepšit problém zaměstnanosti. Nicméně pro to potřebujeme lidi – musíme nastartovat školství, které bude respektovat potřeby trhu. A to je to chytřejší školství. Musíme tady zajistit to, co nám chybí – a to jsou nejen technici, ale i řemeslníci.

Nezlobte se, ale tohle říkají politici v kraji posledních dvacet let… Jak to chcete rozseknout? Chcete rušit gymnázia?
Ne, to určitě ne. Problém začíná už od shora. V dnešní době se na vysoké školy může dostat téměř každý (ne na všechny obory, ale když si nevybíráte, někde vás přijmou). Také vnímám to, že privátní školy, které jsou ve světě nejdražší a nejprestižnější, u nás posbírají ty, kteří se nedostanou na veřejné vysoké školy – a to je podle mě špatně. Prostě si myslím, že ani na veřejné vysoké školy nepatří tolik lidí, kolik tam je. A myslím, že kdybychom splnili to, na čem jsme se dohodli se Svazem průmyslu – že by na vysokých školách byl poměr jeden pedagog na deset studentů – tak bychom mohli snížit počty vysokoškolských studentů na polovinu. Teď by nastal ten okamžik, že gymnázium, které je chápáno jako jakási vstupní brána na vysokou školu, by nepotřebovalo tolik studentů, takže bychom studenty mohli směrovat více k profesním školám.

Jak by to fungovalo?
Nebudu tajit – mám jakousi představu, že bychom vytvořili technická lycea vysoké kvality, např. vytvořit takovou školu při Vysoké škole báňské (třeba i v rámci jejího areálu). Potřebujeme, aby na školy technického charakteru šli ti nejlepší, kteří ale v dnešní době jdou radši na gymnázium s výhledem na vysokou školu. Samozřejmě i tyhle lidi potřebujeme. Na druhou stranu když trošku tento proud zúžíme, tak zůstává větší podíl na učňovské vzdělávání, kterého je také potřeba.

Jak to chcete udělat?
Zatím nemáme jiný nástroj, než nabízet učňům stipendia, která jsme dali na obory v kritickém stavu (např. vůbec nejsou klempíři). Tohle všechno se samozřejmě nedá vyřešit hned, ale jedno legislativní řešení by tady bylo.

Jaké?
Teď proti mně asi vystartují všichni teoretici vzdělávání, kteří tvrdí, že čím víc vzdělávání, tím lépe. Já si tím ale nejsem úplně jistý.  Je spousta lidí, která se nechce vzdělávat, nebo na to prostě nemá. A nám chybí koncept praxe, který by pomohl. Koncept vzdělávání by podle mě neměl být co nejdelší, ale spíše s ohledem na praxi (odborné vzdělávání). Musíme spolupracovat s firemní sférou. Už konečně začínáme zavádět státní maturity, přijímací řízení apod.

Jak konkrétně by to fungovalo?
Tak třeba na přijímacím řízení na střední školu by měl být nastaven určitý počet bodů, se kterými se student na gymnázium prostě nemůže dostat, protože nesplnil předpoklady. Totéž si myslím o jiných středních školách a také o vysokých školách. Ve Spojených státech je běžné, že existují srovnávací testy, a podle výsledků si studenti vybírají školy. Myslím, že tento koncept není vůbec špatný.

Myslíte si, že vy jako kraj s tím můžete něco udělat?
Jako kraj asi ne. Možná můžeme trochu ovlivnit střední školy. Aby mě někdo nepochopil špatně – neznamená to, že by školy měly dostat méně peněz. Celému systému pomůže, když v něm nebude tolik studentů, protože se zvýší kvalita a zlepší se poměr počtu studentů na pedagoga. Chtěl bych to nějak vybalancovat. Vím, že se to bude střetávat s nesouhlasem, každý rodič má pocit, že by jeho děti měly mít vysokou školu. Ale zoufale chybí řemeslníci – přitom ti šikovní si vydělají velmi slušné peníze. A to říkám jako vysokoškolský profesor. Praktická výuka může být mnohem efektivnější než skvělá teoretická výuka na vysoké škole.
Tohle je tedy podle mě řešení. Navýší se kvalita bez většího přísunu peněz. A je třeba s tím začít. Lidé si musí uvědomit, že ti, co nemají vysokou školu, nejsou vůbec méněcenní. Řemeslníci jsou naopak vysoce žádaní.

O školství zjevně uvažujete velmi intenzivně…
Inovativní prostředí, školství a Chytrý region spolu tvoří trojlístek, v němž nelze odtrhnout jedno od druhého. Chci, aby tento region byl chytrý z pohledu chytrých lidí a možností rozvíjet nové technologie, aby region změnil celou tvář od prosté továrny po něco, co bude mít přidanou hodnotu vědy, výzkumu, školství, prodeje, marketingu. Doplnit výrobu o část výzkumnou, vývojovou, inovační, marketingovou a prodejní.

Vůle k těmto změnám tedy je. Jsou k tomu také podmínky?
Díky tomu, že se ekonomice daří, zlepšují se také podmínky. Momentálně trochu vnímám negativní vliv politiky vyšší úrovně, která se zahleděla do sebe a nevnímá, co je potřeba v regionech. Podmínky tady podle mě jsou. A jsou tu i peníze, i když samozřejmě potřebujeme přitáhnout investory. Já bych to řekl asi tak: Když ne teď, tak kdy? Moravskoslezské inovační centrum Ostrava je veřejná služba tomuto kraji, která se bude vracet možná i za více než deset let.

Odkud půjde více peněz?
Mluvíme tady o penězích státních, o technologických agenturách, o podpoře inovací. Ale potřebujeme dát do Moravskoslezského inovačního centra i peníze kraje a města, protože abychom mohli podporovat start-upy, malé, střední podniky, tak musíme mít odborníky, kteří pomůžou, musíme umožnit lidem napojit se na externí investory. Ale i tak jsme stále v řádech peněz nižších, než si myslíme (třeba 50, 60 milionů korun ročně, což není tak moc).

Zmínil jste vyšší politiku. Jak vnímáte momentální dění na politické scéně?
Současná situace je pro mě nepříjemná. Jako politik se snažím o udržení určité noblesy ve veřejném dění. Ve vyšší politice už noblesa není. To, co se stalo s nahrávkami pana Babiše, to je řízená systematická kampaň, to mi nikdo nevymluví. Nahrávky jsem poslouchal a pro mě nebyly přesvědčivé, to řeknu na rovinu. Pan Babiš měl toho novináře vyhodit, to je pravda, ale mně to přišlo celé manipulativně vedené k tomu, aby Andrej Babiš na konci řekl to, co řekl. Ale hlavně, nic z toho, co se na nahrávkách domluvilo, se nestalo. Myslím si, že se s ním vůbec neměl bavit, nějaké věci tam opravdu zaznít neměly. Přišlo mi to ale celé za čarou. Zároveň mi na tom vadí, že se nikdo nestará o to, kdo to odposlechl, kdo to nahrával. Že se tohle stává součástí politiky, mě děsí. Já osobně vždycky říkám do telefonu to, za čím si stojím. Občas jsou to věci nepříjemné, musíte je řešit. A když si představíte, že vás někdo takhle může nahrávat a pak to na vás vytáhne, tak mi to připadá skutečně na pováženou, zasahuje to do osobnostních práv. Před pár lety, když byl ministr životního prostředí vystaven podobným nahrávkám, přišlo mi to nepřijatelné, aby na vás cokoli mohli připravit, nahrát, zneužít to. Jsem v tom léta konzistentní, připadá mi, že to jsou řízené provokace. Kdyby za mnou někdo přišel s tím, že má pro mě nějaké zajímavé informace, tak mě to nezajímá, protože nejsem pavlačová drbna. Ani nevím, kdo s kým a jak, prostě mě to nezajímá. Ale ne vždy se v tom dokážete rychle zorientovat. V daný okamžik mi to ale nepřijde jako explicitní důkaz ovlivňování médií. Přišlo mi to prostě manipulativní.

Některé drby, které vy, jak říkáte, nemáte rád, tvrdí, že byste se po parlamentních volbách mohl stát ministrem školství. Je to pravda?
To v tuto chvíli není aktuální. Dal jsem se na krajskou politiku, chci dostát svým slibům a něco zde udělat. Už jsem se několikrát přesvědčil, že věci se nemají uspěchat, vše má svůj čas.

Takže stát se na podzim ministrem by bylo předčasné?
V tuto chvíli to tak vidím, navíc jsou tam jiné osobnosti, které by to mohly dělat.

Takže tuto variantu zcela vylučujete?
Tak přímo to říci nechci, ale opravdu bych se rád soustředil na práci pro kraj.

Bylo vám někdy smutno po vaší vysoké škole?
Pořád každou středu učím (bývám tam tak od devíti do jedenácti, víc času nemám), teď jsem dozkoušel. Když na školu přijdu, mám vždycky příjemný pocit. Je tam paní sekretářka, která se mnou tu katedru zakládala, přinese mi čaj, sušenky. Jen už mi nezbývá žádný volný čas.

A co na to váš pes?
Pes to zvládá dobře, ale žena ne.