Nejnovější zprávy: Důvěra je základ, říká podnikatel roku Pavel Mohelník z Ferritu Řidička (20) srazila muže na přechodu, v ohrožení života jej transportoval vrtulník

Kultura

Výstava: Lukáš Horký a jeho "temné" město Frýdek-Místek

​Od úterý 22. ledna 2019 bude v galerii Opera v Ostravě zahájena výstava frýdecko-místeckého fotografa Lukáše Horkého pojmenovaná Moje město.

Foto: Lukáš Horký

Cyklus subjektivně laděných fotografií pořizuje nepřetržitě od roku 2008. Práce na tomto souboru sloužila jako terapie a pomocník při marném hledání kořenů ve městě, kde prožil skoro celý život. Fragment vystaveného souboru předložil jako svou praktickou magisterskou práci v roce 2018 na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě.

Impulzem k fotografování, dle jeho vlastních slov, bylo setkání s Jindřichem Štreitem v prvním ročníku studia na Institutu tvůrčí fotografie: „Jindra mi tehdy řekl něco, co doceňuji vlastně až dnes. Ať fotím všechno kolem sebe. Třeba motivy, které by mi mohly připadat banální, protože postupem času nabydou na významu.“

Horký vyráží do ulic města Frýdku-Místku a okolí, aby zaznamenával odraz doby. Zánik textilního průmyslu, kontroverzní demolice významných staveb, ale i běžný každodenní život. Realitu zbavenou barev fotografuje výhradně analogovou technikou.

„Černobílá fotka je vlastně abstrakce, protože černobílý svět naším pohledem vlastně neexistuje. Je to určitý výsek skutečnosti, který dává divákovi větší prostor na své interpretace. Proto fotografuji na černobílý film. Výsledný snímek uvidím až ve fotokomoře a nejistota, co na filmu bude, je pro mě součást tvůrčího procesu.“ vysvětluje Horký.

„Soubor fotografií pojmenovaný Moje město není lyrickou vzpomínkou ani nostalgickým povzdechem o ubíhajícím čase, lze v něm vypozorovat trvající zájem o krajinu, o fixaci obrazové informace pro časy budoucí,“ přibližuje fotograf a pedagog Václav Podestát, který na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě vedl Horkého praktický magisterský soubor.

Frýdek-Místek Lukáše Horkého je místo temné. Město, které bylo uměle rozšiřováno s tehdejším rozmachem hutního průmyslu a hornictví. Do města se lidé stěhovali za prací, bez vztahu ke krajině, svým kořenům a hodnotám.

Rodiče autora pocházejí z Hanušovic a Lysic, on sám se narodil v Boskovicích. Do Frýdku-Místku se nastěhovali kvůli tehdy nově vybudovanému Výzkumnému Ústavu hutnictví a železa v Dobré, kde otec po vysoké škole získal práci jako vědecký pracovník.

„Existencionální podtext záběrů se diváka dotkne i bez znalosti konkrétních míst. Torzo hřbitovního pomníku sousedí s novodobým chrámem konzumu – Intersparem, množina automobilů srůstá s vegetací nekultivovaného krajinného výseku, stožár pouličního osvětlení se postupně ztrácí ve shluku výsypky. Sportoviště mizí ve změti trav a travnaté svahy jsou naopak přetrženy silničním bludištěm pozemních komunikací. Člověka a jeho necitlivé chování k životnímu prostředí doslova potkáváme na každém záběru,“ uzavírá Václav Podestát.

Foto dne