Zima století: V Ostravě sevřené mrazy praskl vodovod, lidé zůstali bez vody

V našem miniseriálu připomeneme asi nejkrutější zimu, která otřásla Československem. Celou Evropu sužovala od ledna do března roku 1929.

Tolik sněhu u nás! Děti nemohou ven, robky nemohou na klepy, chlopi nejdou rádi ani do hospody a z hospody teprve ne! A což ti mladí, co „musí“ na bály! Jak mile se čtou nyní novinky u hřejících kamen! Kdyby člověk dnes neměl svého časopisu, tož žil by pomalu jako Robinson. Vlaky u nás zpožďují se, autobusy nejezdí ani soukromé, ani státní poštovní a začíná se již všeobecně na „krásnou“ zimu pro velké sněhové závěje bručet.

Společnost Zima století: Evropu i Ostravsko sevřela roku 1929 zima, jakou pamětníci nepamatovali 27/01/2024

Takovýto fejeton s titulkem Zima na Hlučínsku přinesl 2. února Moravskoslezský deník, když u nás, a v celé Evropě, v lednu až březnu roku 1929 panovala nejtužší „zima století“, při níž nejnižší teploty atakovaly v nejmrazivějších dnech i čtyřicítku. Náš seriál chce ukázat, jak zimu století viděla tehdejší média, především noviny, protože televize neexistovala. Neexistovaly však dnes běžné zateplené domy, nepřeberné množství vytápění, klimatizace v automobilech a kvalitní zimní oblečení a obuv.

Cestující museli zůstat ve vlaku až do vyproštění ze závějí

Autor fejetonu ale nezoufá. „Zato dře se vesele za zpěvu a povídání po téměř všech chaloupkách na Hlučínsku peří. A přece i nyní je dosti horka na světě. Mladým na plesech srdce hoří, naši vládní koalici hoří prý půda pod nohama, oposice hoří touhou „zatopiti“ občanským stranám, a koho na ulici potkáš, tomu dnes hoří nos, který povětšině i pláče. Hlučiňáci jsou dopáleni na republiku, že nic nepodniká proti sněhu a mrazům, i na náš Moravskoslezský deník, že nepíší plamenná slova proti rozmarům letošní zimy.“ Jako by žil dnes, že?

Proto se podívejme, co se při té kruté zimě v prvních únorových dnech dělo. Následkem posledního nepříznivého počasí utvořily se veliké závěje na trati Fryštát-Petrovice, které úplně zavály kolejnice a ty jsou neschopné k provozu. Včerejší osobní vlak, který vyjíždí k Petrovicím z Fryštátu o 23. hodině, uvázl v závějích před Petrovicemi a nemohl dále. Přivolaný pomocný stroj z Karviné, který měl vyprostiti osobní vlak, uvázl však také v závějích nedaleko Marklovic.

Následkem toho se na celou noc a dnešní dopoledne až do poledne doprava na této trati zastavila. Dělnictvo, které potřebuje k jízdě do práce této trati, se do práce vůbec nedostavilo, čímž uvázl i hospodářský život na celé dopoledne. Cestující, kteří nočním vlakem jeli, měli značné zpoždění, neboť většina jich musela zůstati ve vlaku tak dlouho, dokud tento nebyl vyproštěn ze sněhových závějí.

Je zle. Bažanti přiběhli až do zahrad

A vycházely další fejetony. „Ty sněhy a mrazy jsou zlá věc, smutná věc v důsledcích kapesních, ale nám starším přece je i při tom veselo. My staří totiž máme teď živou vzpomínku na mladá léta, kdy tehdy bývaly takové opravdové sněhy a ledy. Po čtvrt století nebylo tolik sněhu, je to mu houf let, co venkovští studenti jeli na vánoční svátky na saních, co vezli půlroční vysvědčení na saních, ba i na svátky velikonoční jeli na saních. Bývaly takové zimy a ta letošní je taková jako za našich mladých let.

Zkuste si vyjít na svou obvyklou delší procházku za město, kde jste jindy po řádné cestě kráčeli, pranic se nestarajíce o nohy. Dnes však je to dobrodružství polárních výprav nebo aspoň lovecké někde na Jeniseji nebo Mackenzie. Razíte si cestu sněhem a poznáte, že je to věc šlakovitá. Nohy mají divné nápady, šinou se i dozadu zcela proti rozkazu, jsou jaksi náladové, dosud neznámé nové svaly za chvíli přihlásí svou existenci i nespokojenost a bolí tak mrzutě. Únava se po hodinové chůzi promění v přání sednout a třebas i zdřímnout.

Maně si vzpomenete na staříka z Bystřinovy Hanácké legendy. Tenkrát nosívali límcové pláště úctyhodně těžké, neboť tehdy se měřila teplotvornost oděvu jeho vahou. Čím těžší plášť, tím teplejší. Který byl jako cent, skutečně zahřál, ale také svého majitele připravil na onen svět, když ho znavil tak, že si musel odpočinut. Z toho chvilkového odpočinku býval často věčný. My dnes máme zimní oděvy lehké, tedy se nebojte zmrznutí.

Je zle, vždyť bažanti přiběhli někde v houfech až do zahrad a snad až na dvory by se odvážili. Teď by bylo možno pochytati celá stáda koroptví, které hledají při mezích ve sněhových tunelech zrnečka a také se tam schovávají před zimou. Onehdy sváželi dřevo z lesa poblíž Tovačova a v lese krmili. Když pak znovu přijeli do lesa, spatřili vozkové na místě, kde zbyly trochy sena, stádo srnců, v němž napočetli na 200 kusů. Srnci se sběhli, třebas jsou krmeni od hajných.

Drážní zaměstnanci konají službu s vypětím všech sil

Československá tisková kancelář (ČTK) v prvních únorových dnech hlásila: V oblasti ředitelství státních drah Praha-Sever napadlo sněhu velké množství, zejména v horách, kde trať vede v hlubokých zářezech. Panující vítr přenáší sníh s místa na místo a tvoří závěje, které jsou jen s velkým úsilím stroji a sněhovými pluhy proraženy. Mrazy až mínus 27 stupňů Celsia spolu se sněhovými závějemi zaviňují, že sestavování vlaků pokračuje velmi pomalu, čímž ovšem vzniká zpoždění vlaků. Panují navíc mlhy, že je vidět jen na vzdálenost jednoho kroku.

Optická návěstí tak není vidět, zřízenci jsou tak odkázáni jen na ústní dorozumění a doprava vlaků jest umožněna jen tím, že všichni zaměstnanci konají službu s vypětím všech sil. V poslední době došlo k onemocnění mnohých zaměstnanců, v některých služebnách až 20 procent chřipkou.

Dnešní dělnické vlaky, jak osobní tak rychlovlaky přijížděly do stanic s půlhodinovým až hodinovým zpožděním. Vlaky, které jsou připraveny k odjezdu pro příští den, přimrzávají na seřadišti koly ke kolejnicím a jest nutno rozehřívati je pomoci fakulí. Podobně se jednotlivé vozy i rozpínají. Krutými mrazy proto trpí vlakový personál, hlavně brzdaři nákladních vlaků, posunovači a trafoví hlídači a jiné kategorie zaměstnanců. Panují obavy, že eventuální klesnutí teploty způsobí další dopravní potíže.

Hrozí chřipka! Ta po světové válce zabila miliony lidí

Primář MUDr. Renč v MS deníku v těchto krutých dnech upozorňuje v MS deníku na chřipku a její nebezpečí. Vždyť je v roce 1920 to teprve deset let od španělské chřipky, která v období od ledna 1918 do prosince 1920 infikovala na 500 milionů lidí, tedy zhruba čtvrtinu tehdejší světové populace a počet obětí se udává na 17 až 50 milionů lidí.

„Nemusím se šířit o epidemiích ba i pandemii chřipky zvláště po velké válce. Tuto historii z laiků snad zná každý více než dobře. Ale co se mi zdá zajímavého u tohoto nebezpečí, je, že se stále mluví, jak se chrániti, ale žádný snad z lékařů na celém světě se nestará, zdali by se nedalo vyrobiti účinné očkování proti chřipce, než propukne“.

A horuje pro vývoj vakcíny proti chřipce, kterou už dnes naštěstí máme. „Je známo, že Pfeifer, německý badatel z nedaleké Vratislavě, je objevitelem původce bacilu chřipky. Bylo by zajisté zajímavé připraviti z bacila Pfeiferova očkovací látku proti chřipce a touto očkovati preventivně lidi, aby chřipku nedostali, a bylo-li by očkování hromadné a úspěšné či neúspěšné, dalo by se souditi, zda Pfeiferův bacil stojí v příčinné souvislosti s chřipkou,“ píše primář.

Minus 37 stupňů Celsia! Mrazy způsobují kalamitu

V pondělí 4 února 1929 vyšel na první straně v MS deníku palcový titulek „-37 stupňů!“ a podtitulek hlásil: Zesílení mrazů. Kruté mrazy způsobují kalamitu na drahách.

„V posledních 24 hodinách jest ze střední Evropy hlášeno zesílení mrazů, České Budějovice hlásí minus 37 stupňů C. Německý Brod a Milovice minus 32 stupňů C. Vyjma severních Čech a nejzazšího východu státu. Tedy východního Slovenska a Podkarpatské Rusi, bylo dnes vesměs 25 stupňů mrazu. Na horách jest naproti tomu značně tepleji. O osmé hodině ranní bylo v Praze minus 26 stupňů. Na vrcholu Sněžky za jihovýchodní vichřice minus 12 stupňů Celsia,“ psal deník.

Vlaky jezdily s více než hodinovým zpožděním. Manipulace s vagony, které dříve vyžadovaly dvě a půl minuty času, vyžadují si nyní značnou pracovní dobu. Toto zvýšení pracovní doby zaviňuje zpožďování vlaků a mrazy i zvýšenou manipulací trpí drážní zřízenci.

V mrazech praskl hlavní vodovod. Ostrava je bez vody

A v Ostravě 3. února v krutých mrazech na Marxově třídě v Moravské Ostravě prasklo v půl páté ráno hlavní vodovodní potrubí.

„Takže celá vnitřní Moravská Ostrava octla se úplně bez vody. Správa vodárny zahájila ihned opravné práce, které však byly za nynějších ohromných mrazů nesmírně ztíženy. Voda z potrubí musela býti pumpami vyčerpána do kanálů, ale pumpy stále zamrzaly a musely býti zahřívány.

Voda, která unikla na ulici a zaplavila i koleje elektrické dráhy vedoucí k porážce, zmrzla, a proto musela býti doprava Marxovou ulici zastavena. Poněvadž opravu hlavního potrubí nebylo možno v žádoucím krátkém čase uskutečnit, byla Moravská Ostrava prozatímně připojena vedlejším potrubím na Vítkovice.

Příděl vody touto cestou byl však nedostatečný, neboť nestačil úplně krýti spotřebu a tak na četných místech včera po celý den nebylo vody. Lidé musili si vypomáhati tím, že dávali rozmrznout sníh, ovšem vodu z ostravského sněhu dá se jen stěží použití na mytí, kdežto na vaření v četných případech muselo se používati kupované vody minerální nebo syfonu.“

Také v Mariánských Horách prasklo vodovodní potrubí o průměru 75 cm, neteče voda ani v Hrušově, Muglinově, Mariánských Horách a Bohumíně, které jsou napájeny z vodárny v Nové Vsi.

Vodárna ihned zahájila opravné práce i na těchto místech a doufá, že potrubí opraví aspoň potud, že bude moci krýti nejhlavnější potřebu vody. Ve většině případů ovšem dnes lidé v Moravské Ostravě a naznačených připojených obcích se nemyli anebo jen sněhem a vaří jen z minerálky.

Povodeň v době mrazů?

Další zpráva přišla z Užhorodu, ostatně Podkarpatská Rus byla tehdy součástí Československa. Na první pohled neuvěřitelný fakt udál se ve velkém Bočkově na Podkarpatské Rusi. V přítoku horské říčky Šopurky, která pohání mlýn Davida Aškinaziho, nahromadil se za silných mrazů led pod můstkem. Když přítok v tomto místě zamrzl, vylila se voda na župní cestu, vedoucí z Velkého Bočkova do Kobylecké Polany, zatopila plochu asi 600 m a veškeré budovy podél cesty.

Oběti na lidských životech si povodeň nevyžádala, avšak obyvatelé postižených domů a obchodů utrpěli značné škody. Práce s odstraněním ledu v řečišti byla spojena s velkým nebezpečím. Na majitele mlýna byla podána žaloba.

Vlaky s uhlím z Ostravska se hromadí na nádražích

V úterý 5. února 1929 mrazy a sníh stále ohrožovaly železniční dopravu. Mrazy a vánice posledních tří dnů způsobily v železniční dopravě olomouckého ředitelství velké poruchy. Osobní doprava, pokud nebyla na nejvíce postižených tratích úplně zastavena, byla udržována jen s největším úsilím železničního personálu, konajícího svou povinnost za třeskutých mrazů, jakých zde není pamětníka.

Vlaky měly ovšem velké opoždění, které na jednokolejné trati činí až několik hodin. Umrzlý sníh je velmi sypký a vítr ho vhání do železničních úvalů, kde vznikají i několik metrů vysoké závěje. Nejvíce utrpěla doprava nákladní a přijímání zboží bylo omezeno. Na trati Hranice-Krásno byla veškerá doprava pro sněhové závěje přerušena od soboty až do dnešního rána.

Největší obtíže vznikly na silně frekventované trati Přerov-Břeclav. Na této trati nastala zácpa nákladních vlaků, zvláště vlaků uhelných a ostravsko-karvinského revíru, určených pro Rakousko. Na přerovském nádraží zůstalo stát několik desítek těchto nákladních vlaků. Osobní vlak, který mezi Hulínem s Holešovem v sobotu uvázl v závějích, podařilo se vyprostiti po 36 hodinové námaze teprve v neděli. Vlak byl vytahován ze závějí vagon po vagonu.

Polní a lesní zvěř se stahuje do vesnic

Všechna větší nádraží jsou plná zadržených nákladních vlaků, které nemohou býti odbavovány, ježto osobní doprava je velmi nepravidelná a železniční správa v prvé řadě se musí starati o usnadnění dopravy osobní. Ještě v pondělí dopoledne není doprava normální. Zvláště na jednokolejných tratích je opožďování vlaků citelné a zvyšuje se ještě nutným křižováním vlaků ve stanicích což je dosud velmi nepravidelné.

Také autobusová doprava byla na mnoha místech zastavena. Mnoho obcí, zejména na Šumpersku. Prostějovsku. Kroměřížsku a Valašsku jest bez spojení.

Polní a lesní zvěř stahuje se do vesnic a k obytným domům. Na olomouckém hřbitově uhnízdilo se asi 39 sov, které městští zřízenci odstřelují jako škodlivé a dravé ptactvo. Městské vilové čtvrti na obvodu Olomouce jsou bez vody a plynu, ježto potrubí zamrzlo.

Olej v ložiskách tuhne a tvoří umělou brzdu, praskají zásobníky vody

Doprava na přívozském nádraží v Ostravě jest brzděna tím, že trati Hulín-Přerov a Holešov-Hulín nejsou ještě volny. Proto stanice Přerov není schopna vypravovati vlaky na Břeclav a Vídeň. Doprava na Prahu jest normální, ovšem se zpožděním. Doprava uhlí z Polska a z Německa jest zastavena. Jen zboží se dopravuje normálně. Vlaky do Rakouska jest nutno dirigovati přes Košicko-bohumínskou dráhu. Doprava na Slovensko je normální s jistým opožděním Na Slovensko vypravují se vlaky přes Suchou a Těšín. Také na Val Meziříčí, Krásno a Hranice jest doprava uhlí znemožněna.

Ani částečné zmírnění trvajících mrazů nemá vlivu na zlepšení dopravy v obvodu ředitelství státních drah Praha-Jih. Jak již bylo oznámeno, přimrzávají kolu vozů na svých stanovištích ke kolejnicím, takže musí býti pomoci fakulí a párou rozhřívána.

Olej v ložiskách, který snese 17 až 18 stupňů mrazu, tuhne a tvoří se umělá brzda. Vozy špatně jezdí, voda v zásobnících na strojích mrzne, takže tyto praskají. Stejný vliv má mráz i na spojovací hadice k vytápění vozů. Rovněž ztíženo jest vyvěšování a zavěšování vozů. Ředitelství státních drah vidělo se nuceno naříditi, aby se pro zaměstnané posunovače s hlídače vařil čaj, čímž zvýšila se výkonnost zaměstnanectva o polovinu.

Dunaj ucpává led

Dne 4. února se zastavil led na Dunaji v Bratislavě za rychlého vzdouvání hladiny, která stoupla. V Děvíně u Bratislavy začíná hladina Dunaje již rychle stoupati. V Bavorsku se rozšířila ledová zácpa na dva úseky. Přítoky Dunaje v Československu jsou vesměs zamrzlé.

6. února MS deník přinesl strohý titulek MRAZY. V pondělí se v denních hodinách mráz značně zmírnil, neboť na četných místech stoupla teplota výše než na minus 5 stupňů C. V Praze bylo minus 5, v Brně minus 3. ve Znojmě minus 2, v Bratislavě a na Milšovce minus 1 a na Smrčníku plus 2.

V noci se však silně ochladilo, ale výhradně v polohách nízkých. V údolí řeky Moravy bylo v úterý ráno minus 25, v Čechách hlásily České Budějovice - 28. v Praze -17, tedy o sedm stupňů tepleji než v pondělí ráno. Na východním Slovensku zůstala teplota nad minus deseti stupni. Taktéž na vrcholcích hor: Čerchov oznamuje minus 7, Jilešovsko minus 5. Jinak se počasí nezměnilo.

Porucha vodovodu v Ostravě se stala katastrofou

MS polední deník, přezdívaný „Poledník“ napsal 6. února: Porucha vodovodu v M. Ostravě není nehodou, ale katastrofou.

„O poruše vodovodního potrubí v Moravské Ostravě, o které jsme poslední dny psali, a která je příčinou, že část města je bez vody, celodenně diskutuje nejen postižené obyvatelstvo, ale i zodpovědní lidé a odborníci. A právě ti nám sdělují, že porucha vodovodního potrubí není nehodou, ale přímo katastrofou, která může míti vzápětí těžké poruchy a následky.

Prasknutí rour vzniklo velkými mrazy. Půda v městě byla do hloubky až 80 centimetrů zmrzlá, zjev snad v Moravské Ostravě u pamětníků nevídaný. Je nutno, aby byli svoláni odborníci k poradě, na níž by bylo rozhodnuto, jakým způsobem zjednati nápravu. I kdyby se však odborníci okamžitě chopili práce, není podle nich naděje, že by do pondělka mělo obyvatelstvo nejkrutěji postižené části města vodu. Obyvatele této části města tedy čeká ještě několik trapných a krušných dnů.

Upozornění: Dnes večer bude vnitřní město úplně bez vody

A MS poledník varuje Ostravany: „Na náš dotaz v městské vodárně, jak postupují opravné práce, sdělila nám správa vodárny, že hlavní místo poruchy bylo již nalezeno a dnes v noci bude opraveno.

Za tím účelem bude však večer o devatenácté hodině úplně zastavena dodávka vody do celého vnitřního města Moravská Ostrava. Připojené obce, kde je dnes pravidelná dodávka vody, zůstanou ovšem nedotčeny. Prozatímně bude dnes po celý den až do večera dodávka vody do okruhu postiženého prasknutím hlavního potrubí, dodávána tak, jak se děje doposud, tedy nouzovým vedlejším připojením na Vítkovice.

Toto nouzové vedení je ovšem nedostatečné, neboť nestačí krýti celkovou spotřebu. Vodní potrubí vykazuje jen velmi slabý tlak, takže ve většině případů voda je dodávána jen do sklepů nebo přízemních bytů. Na mnoha místech pak vůbec není vody.“