Společnost
11/11/2019 Tomáš Svoboda

30 let svobody: Investovat (nejen) do vzdělání. Tak vidí primátoři budoucnost Ostravy

Magazín PATRIOT připravil k 30. výročí sametové revoluce seriál reportáží, rozhovorů a analýz na nejrůznější témata, související se změnami, které za uplynulých 30 let v Ostravě proběhly.

V dnešním díle se ohlédneme za historicky první debatou ostravských primátorů, kteří město vedli po roce 1990. V Divadle loutek se 7. listopadu sešli Evžen Tošenovský, Čestmír Vlček, Aleš Zedník, Petr Kajnar a Tomáš Macura.

Scházel první polistopadový primátor Jiří Smejkal, který zemřel v roce 2013. Ostravu vedl jako člen Občanského fóra v letech 1990 až 1993.

V debatě, která trvala 90 minut, dostali všichni aktéři prostor zavzpomínat na události z listopadu 1989 či zhodnotit, co se jim osobně v pozicích primátorů povedlo i nepovedlo realizovat.

My se nyní podíváme na to, za jakými vizemi a cíli by podle nich Ostrava, která si letos připomíná 30 let života ve svobodných poměrech, měla směřovat a do čeho by měla investovat energii i finance.

„Myslím si, že Ostrava se dostala na určitou hranu a že je třeba se znova zamyslet nad koncepcí, nad tím, kam město směřuje. My jsme zatím udělali poměrně jednoduchou věc, zrušili jsme komunistický koncept, ale teď potřebujeme koncept pro 21. století,“ řekl Evžen Tošenovský s tím, že strategické kroky jsou především na politicích.

Ostrava, které od roku 1989 ubylo zhruba 40 tisíc obyvatel, podle něj musí dát světu jasně najevo, že ve městě se vyplatí investovat i žít.

Podobný názor zaujal i Čestmír Vlček, který převzal primátorskou štafetu v roce 2001 po osmi letech Tošenovského úřadování. „Ostrava jako město není žádný architektonický skvost. Jsou tady velmi otevřené dveře pro výstavbu nových objektů, které mohou být futuristické, nemusejí zapadat do historického centra a podobně,“ uvedl bývalý primátor.

Jak podotkl, stavět se pořád dá i na hornické a hutnické minulosti, a to nejen v podobě technických památek. Ostrava by podle Vlčka měla do budoucna oživit kulturní tradice typu setkání hornických měst, které by se mimochodem mělo konat v roce 2021, nebo více podporovat menší akce tematicky vázané na průmyslové dědictví.

To Aleš Zedník, který byl primátorem v letech 2002 až 2006, se vizionářsky přiblížil k Jarku Nohavicovi. Věří, že jednou se naplní proroctví jeho písní s texty o parnících na řekách, dámách všitých do atlasu či o Baníku, který poráží Barcelonu.

„Když se dívám kolem sebe, vidím, že není doba, aby volební programy byly o tom, že někdo postaví pavilon opic nebo patrové garáže. Teď žijeme v době, která nahrává hezkým vychytávkám, jako je například sdílení kol. To jsou věci, které dělají z Ostravy hezké místo k životu,“ konstatoval Zedník, který si myslí, že i menší projekty a proměny veřejného prostoru zlepšují image města.

Naopak Petr Kajnar, který seděl v primátorském křesle v letech 2006 až 2014, přišel se zcela jiným pojetím budoucnosti.

„V životě jsou jen dvě možnosti, buď rostete, nebo upadáte, stagnace neexistuje. Jak to udělat, aby Ostrava rostla? Jedině díky vzdělání a průmyslu postavenému na vzdělání. Nesouhlasím s tím, že jsme na nějaké křižovatce. A drobnosti? Ty jsou pěkné, ale město z nich žít nebude,“ prohlásil Kajnar, podle kterého v procesu transformace z těžkého průmyslu na vzdělanostní ekonomiku s obory, jako je špičková medicína či informační technologie, ještě není vyhráno.

Politici se tak musejí odhodlat k rozhodnutím, které přesáhnou jejich volební období. I to je výzvou pro současného primátora Tomáše Macuru, který brzy po uvedení do funkce v roce 2014 zjistil, že další nezbytné proměny Ostravy budou trvat o něco déle, než si původně představoval.

„Myslím si, že je třeba dělat současně menší projekty, které dělají město hezčí a útulnější k životu, a zároveň investovat do budoucnosti a rozvoje oborů, které mohou lokální ekonomiku nastartovat. I proto jsme ve spolupráci s krajem založili Moravskoslezské inovační centrum, ve kterém je zhruba 90 společností s potenciálem růstu,“ vysvětlil Macura.

Město pod jeho vedením chce nejen udržet Lékařskou fakultu. Již v současnosti z rozpočtu, který přesahuje 10 miliard korun (pro srovnání - počátkem 90. let to bylo zhruba 700 milionů, pozn. red.), rekordně investuje do podpory univerzit, i když není jejich zřizovatelem.

Celou moderovanou debatu ostravských primátorů je možné zpětně zhlédnout na facebookové stránce České Televize – Události Ostrava.

Vizitky primátorů

Ing. Evžen Tošenovský (1993 – 2001, zvolen za ODS)
Během jeho primátorování prošla Ostrava zásadní transformací. V roce 1994 skončila uhelná těžba a o čtyři roky později byl ukončen provoz vysokých pecí ve Vítkovicích. Po dobu, kdy byl Evžen Tošenovský ve funkci, vyrostlo ve městě například Divadlo loutek a rekonstrukcí prošlo Divadlo Antonína Dvořáka. V roce 2001 se z primátora stal hejtmanem Moravskoslezského kraje. Nyní je již desátým rokem poslancem Evropského parlamentu za ODS.

Ing. Čestmír Vlček (2001 – 2002, zvolen za ODS)
V 90. letech byl starostou městského obvodu Radvanice a Bartovice. Primátorem se stal místo Evžena Tošenovského, který přijal funkci hejtmana. Za éry Čestmíra Vlčka byly rekonstruovány Městské lázně na Sokolské třídě, Ostrava získala vlastnická práva na tehdejší ČEZ Arénu či na stadion SSK Vítkovice. Kromě toho v Muglinově vyrostla známá Vesnička soužití a na Výstavišti Černá louka byl postaven nový pavilon. Po skončení funkce na radnici pracoval v manažerských funkcích na Povodí Odry.

Ing. Aleš Zedník (2002 – 2006, zvolen za ČSSD)
Původně pracoval v manažerských funkcích či jako pedagog na VŠB. Za čtyři roky jeho působení prošel rekonstrukcí a dostavbou Slezskoostravský hrad, v modernizované budově u mostu M. Sýkory vznikla Komorní scéna Aréna. Aleš Zedník se zasadil i o vybudování lávky mezi Černou loukou a hradem. V letech, kdy byl ve funkci, vznikl také projekt na zástavbu po bývalé koksovně Karolina. Od roku 2008 je honorárním konzulem Ruské federace v Ostravě a věnuje se podnikání.

Ing. Petr Kajnar (2006 – 2014, zvolen za ČSSD)
Než byl zvolen primátorem, pracoval jako investiční náměstek Aleše Zedníka. Usiloval o maximální zajištění pracovních míst, stál za zrodem průmyslových zón v Hrabové a v Mošnově, kde pracují tisíce lidí.Byl u otevření Nové Karoliny a v „jeho“ období se rodily do současné podoby Dolní Vítkovice. Ostrava v jeho éře jako první z velkých měst začala používat internetové aukce při nákupech. Petr Kajnar byl signatářem Charty 77, po roce 2014 odešel z politiky, ale letos na podzim ohlásil comeback.

Ing. Tomáš Macura, MBA (od roku 2014, zvolen za hnutí ANO)
Uspěl s programem na přetvoření Ostravy v moderní metropoli 21. století. Pod jeho vedením vznikly programy jako fajnOVA, což je strategický plán rozvoje města na období 2017 – 2023. Důraz klade na kvalitu architektury a veřejného prostoru. V Galerii moderního umění se proměňují někdejší jatka a stavět se bude nová moderní koncertní síň či nové bytové domy v centru. Důkladnou rekonstrukcí již prošlo Divadlo Jiřího Myrona.

Sdílejte článek