​Adelheid aneb nenaplněná láska a rabování moravskoslezských Sudet

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí bývalý anglický letec Viktor Chotovický (Petr Čepek).

Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou (Ema Černá), která zde čeká na odsun. Rozporuplná doba však nepřeje ani jejich lásce, ani soucitu… Takto začíná první barevný film slavného těšínského rodáka Františka Vláčila (1924-1999).

Vznikl podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera a představuje hlubokou sondu do vztahu mezi mužem a ženou, kteří nejsou schopni komunikovat, domluvit se.

„Příběh sám i režisérova virtuozita, založená na vytříbeném výtvarném vidění, řadí tento snímek k tomu nejlepšímu, co bylo o poválečné době natočeno. Vrcholné herecké výkony předvedli Petr Čepek a Emma Černá v hlavních rolích.“

Děj novely se sice odehrává v konkrétní severomoravské vesnici, samotný film se ovšem natáčel v Čechách. Jako věrohodné kulisy Sudet tak posloužily lokace u Kryštofova údolí u Liberce a v jeho blízkém okolí.

Obsah literární předlohy se blíží filmovému ději: Je bezprostředně po válce, na podzim a začátkem zimy v severomoravské pohraniční obci Schwarzbach - Černá Voda.

Osamělý, bolestivou žaludeční chorobou stižený poručík v záloze Viktor Chotovický, který válku strávil jako příslušník pozemního personálu anglického letectva, se po incidentu s hlídkou revoluční gardy ve vlaku ocitá na místní četnické stanici. Z jeho dokladů vyjde najevo, že přijíždí provést evidenci již polorozkradeného majetku zdejšího nacistického předáka, továrníka Alfréda Heidenmanna, jenž je ve vazbě v Olomouci a zanedlouho skončí na popravišti.

Na výpomoc do osamělé vily přijde z internačního tábora Němka, o které se Viktor s překvapením dovídá, že je Heidenmannovou dcerou Adelheid. Vzápětí mezi nimi vznikne zvláštní, ze strany Viktora stále intenzivněji prožívaný intimní vztah.

Tajemná noční návštěva, po které vyjde najevo, že existuje ještě kdosi, kdo má od domu klíč, se zakrátko vysvětluje: v záškodníkovi vraždícím v okolí je poznán nezvěstný Adelheidin bratr Hans Georg, o němž se soudilo, že zahynul na východní frontě u Žitomiru. Skrývá se v místním kostele, je zde náhodně odhalen, postřelen a těsně předtím, než ho polomrtvého zatknou v seníku nedaleko otcovského domu, zavraždí (snad spolu s Adelheid, možná dokonce vraždila žena sama) snaživého vrchního nadstrážmistra Hejnu.

Viktora, který je při činu přistihne, Adelheid omráčí úderem svícnu. Po příjezdu Viktorova přítele, štábního kapitána Vymazala, je při pokusu o útěk na nádraží dopadena i Adelheid, je vyslýchána, a před transportem do Olomouce po posledním rozhovoru s Viktorem volí raději sama smrt oběšením.

Děj končí Viktorovým odchodem, při němž je bezmála lynčován místními nacionálně rozvášněnými Čechy podněcovanými nadstrážmistrovým spolupracovníkem, gardistou Jindrou.

Adelheid je pátým Vláčilovým celovečerním dílem a čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích jde tentokrát o historii nedávnou. Severomoravské pohraničí tady figuruje v úloze neklidné hranice, kdy ještě není nic jisto.

Vedle válkou zdeptaných lidí se tu nacházejí i ti, co se snaží mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i noví osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů.

Film byl v roce 2015 digitálně restaurován.

Adelheid jako novela patří do triptychu Körnerových Podzimních novel (souborně 1983) - další části cyklu tvoří Zánik samoty Berhof (1973) a Zrození horského pramene (1979).

Všechny tři prózy spojuje prostředí horských osad a samot na česko-moravsko-slezském pomezí a doba podzimu 1945, kdy se tamní krajinou se zbytky německého obyvatelstva čekajícího na odsun probíjely tlupy werwolfů.

Celý cyklus se dočkal filmového ztvárnění. Kromě Adelheid je to Zánik samoty Berhof (1983) a Zrození horského pramene (1980 jako Cukrová bouda).

V domácí filmové produkci se také objevilo několik děl, která na Adelheid navazují svou tematikou i baladickou atmosférou jako Stíny horkého léta (1977) nebo Drsná Planina (1979).

Autor je filmový kritik a publicista