Společnost
06/10/2017 Tomáš Svoboda

Aero Centrum Mošnov. Stavba, která se vznáší nad zemí jako vrtulník

Na stránkách Magazínu PATRIOT představujeme úspěšné stavby, které získaly ocenění v letošním 11. ročníku prestižní soutěže Stavba Moravskoslezského kraje. Náš seriál pokračuje v Mošnově, kde se takřka jako vrtulník nad terénem vznáší průmyslový a administrativní objekt Aero Centra, které na první pohled zaujme také unikátní fasádou z profilované oceli.

Projekt, který byl realizován v letech 2015 a 2016, můžeme směle označit za poctu průmyslové tradici našeho regionu. A to díky masivnímu použití oceli, která je na Ostravsku sice materiálem velice tradičním, nicméně ve stavebnictví v posledních několika desetiletích spíše opomíjeným.

Přesto se architekti rozhodli navrhnout pro lokalitu poblíž areálu mošnovského letiště stavbu, která má vnější i vnitřní konstrukci z ocelových nosníků a která navíc ocel velmi atraktivně přiznává také navenek v podobě předsazené fasády z tahokovu.

Předtím, než se dostaneme k dalším detailům, se vrátíme na začátek celého tvůrčího procesu. Tím bylo zadání investora, který chtěl postavit administrativní budovu a k tomu halu určenou pro výukové trenažéry pilotů vrtulníků. Nejprve však musel najít vhodný pozemek.

Stavba, která levituje v přírodě

„Při hledání místa jsme narazili na tři pozemky. Nejvíce se nám líbil ten poslední, a to proto, že byl v blízkosti letiště a hlavní cesty mezi Mošnovem a Ostravou a zároveň se na něm nacházely vzrostlé stromy v podobě nádherných bříz,“ popisuje výběr pozemku architekt Kamil Mrva.

Jeho týmu a stejně tak i investorské firmě místo vyhovovalo z hlediska plošné velikosti i konceptu zástavby. Shodli se, že pokud se objekty navrhnou tak, aby kolem nich zůstal dostatečný prostor i pro okolní přírodu, bude to ideální stav.

A to se povedlo. „Navrhli jsme jednoduchou halu s ocelovou konstrukcí a pláštěm se speciální tepelnou izolací z panelů na bázi PUR pěny. Druhý objekt má taktéž ocelovou konstrukci, ale je hodně prosklený jak v úrovni parteru, tak čtvrtého podlaží,“ přibližuje vzhled Aero Centra jeho spolutvůrce.

Zcela originální předsazenou fasádu z tahokovu pak mají dvě patra, ve kterých jsou umístěny kanceláře a učebny. Celkovým pojetím docílili krásného kontrastu mezi „těžce“ působící hmotou trenažérové haly a odlehčenou kancelářskou částí, která odkazuje k letecké tématice.

„Unikátem je vynesení konstrukce administrativního objektu tak, aby mohl jako by levitovat v přírodě a aby vyzněly jednotlivé stromy v okolí. Náš statik Tomáš Šenovský je ocelář, takže to bral jako své dítě a pěkně si s tím pohrál,“ říká Kamil Mrva o části stavby, která připomíná ocas vrtulníku. Podepřena je jediným pilířem poblíž přízemního vstupu.

Výhody oceli? Rychlost a přesnost

Vůdčí postava kopřivnického ateliéru přiznává, že během úvah nad projektem byli motivováni především přírodním charakterem místa a také touhou vyzkoušet si práci s ocelí.

„Ocel jako hlavní materiál jsme si tady vyzkoušeli se vším všudy. Je použita na fasádě i pro vnitřní konstrukce,“ pokračuje architekt s tím, že klíčové bylo zachovat osvědčený tvůrčí přístup, který velí, že úcta k místu je na prvním místě.

„Když zjistíme, že některý materiál je vhodnější, jako právě v tomto případě ocel, snažíme se jej mít co nejvíce v původní podstatě. Výhodou oceli je hlavně rychlost a přesnost. Oceláři dělají opravdu na milimetr, takže pokud je vše dobře připraveno, můžete mít stavbu hotovou velice rychle,“ vysvětluje Kamil Mrva, podle kterého realizace trvala zhruba deset měsíců.

Úspěšným „ocelářským experimentem“ byla také instalace předsazené fasády z tahokovu, který se vyrábí profilováním plných ocelových, hliníkových či nerezových plechů. U výrobce z Frýdku-Místku si otestovali jednotlivé vzorky a následně vybrali optimální variantu.

„Fasáda z tahokovu zabraňuje průsvitu slunce do interiéru, ale přitom umožňuje pěkný výhled ven. Kromě zastínění je její hlavní funkcí vizuální sjednocení stavby, protože okna jsou umístěna nahodile podle potřeb interiéru,“ upřesňuje architekt.

Jak sám dodává, přestože stavbě nejen díky tomuto „pěknému kabátku“ vtiskli moderní průmyslový charakter, do budoucna jsou možné přístavby i zcela jiného rázu. Mohou to být například ubytovací kapacity či kavárna.

O tom, že progresivní znovuobjevení možností oceli ve stavebnictví a architektuře zaujalo, svědčí jak čestné uznání v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2016, a to v kategorii Průmyslové stavby, tak zájem dalších investorů.

„Podobnou realizaci s tahokovem nyní připravujeme také u nás v Kopřivnici. Uvidíme, jak to půjde dál. V našem oboru to pořád je a bude o experimentování,“ dodává na závěr Kamil Mrva.

Vyhlašovateli soutěže Stavba Moravskoslezského kraje, která se každoročně koná pod záštitou hejtmana, jsou Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků a Obec architektů. Organizátorem je společnost Pulary Group.

Sdílejte článek