Byznys
15/05/2017 ČTK

Automobilové firmy v kraji potřebují 2000 pracovníků. Lidi ale nejsou

Firmy v automobilovém průmyslu v Moravskoslezském kraji potřebují aktuálně sehnat 2000 zaměstnanců. Nedostatek lidí na domácím pracovním trhu řeší náborem cizinců.

I tak jim ale nedostatek pracovníků často brání v tom, aby zvyšovaly výrobu, řekl viceprezident Sdružení automobilového průmyslu a majitel výrobce autodílů Brano Group Pavel Juříček.

„Sehnat lidi je problém. Každý děláme, co můžeme, protože ten byznys opravdu máme, a dokonce některé byznysy musíme odmítat, abychom vůbec byli schopni splnit dodávkové povinnosti vůči automobilkám,“ řekl Juříček.

Problém se podle něj týká prakticky všech firem v automobilovém průmyslu. „Všichni máme naprosto stejný problém. Je to škoda. Místo toho, abychom zaměstnali české lidi, tak jsme to museli řešit náborem ze zahraničí,“ řekl Juříček. Firmy nabíraly lidi z Ukrajiny, Polska, Rumunska či Bulharska.

„Nikdy jsme nezažili tak strašný problém sehnat lidi jako v současné době. Musíme lidi aktivně oslovovat, abychom vůbec někoho přilákali na pohovor,“ řekla manažerka komunikace novojičínského výrobce světlometů Varroc Lighting Systems Ludmila Smékalová. Firma aktuálně hledá přes sto lidí, většinou vysokoškolsky vzdělané techniky na inženýrské pozice, ale i operátory.

Přes sto lidí chce letos nabrat společnost Hyundai Mobis, která spustila provoz v nové továrně v Mošnově na Novojičínsku, stovku zaměstnanců shání například také kopřivnická automobilka Tatra, jež chce zvyšovat výrobu.

Skutečnost, že najít v kraji kvalifikovanou pracovní sílu je těžké, potvrdili mluvčí Tatry Andrej Čírtek i personalistka producenta automobilových komponent Sungwoo Hitech Andrea Koňasová.

Podle Juříčka firmy nabízejí kvalifikovanou i dobře placenou práci. Přesně před rokem přišel Moravskoslezský automobilový klastr s nabídkou rekvalifikačního programu, kterým chtěl do automobilového průmyslu přitáhnout až 1000 horníků z krachující společnosti OKD, v níž se chystalo propouštění. „Nestalo se vůbec nic. Realita: nula,“ komentoval to po roce.

Z OKD sice odešly stovky lidí, žádný velký zájem z jejich strany se ale nekonal a na projekt podle Juříčka dostatečně nereagoval ani úřad práce. Vzhledem k setrvalému nedostatku pracovních sil by ale nebylo problém projekt oživit.

Juříček řekl, že firmy na přípravě budoucích zaměstnanců dlouhodobě spolupracují se školami, nejen se středními a vysokými, ale i se základními, a dokonce už i mateřskými školami. Pro ně připravily speciální program pro technické vzdělávání dětí.

„Připravili jsme třeba stavebnici, která je dřevěná, kterou děti nemůžou spolknout. Máme to v autoklastru ocertifikované, máme k tomu metodologii, učitelky jsou z toho nadšené. Teď to běží asi v 25 mateřských školkách v kraji,“ řekl Juříček.

Firmy chtějí motivovat rodiče, ukázat jim, že se o zaměstnance starají. „Kolem desátého roku se rozhoduje, jestli dítě půjde na humanitní, nebo technické, nebo přírodovědné obory. Tak aby je to lákalo, aby to byla taky škola hrou,“ řekl Juříček.

Školský systém by ale podle něj potřeboval změnu, protože například v průmyslových školách se otevírá málo tříd, zatímco příliš mnoho dětí jde na víceletá gymnázia.

„Zhruba 15 procent dětí projde víceletými gymnázii, v Praze je to dokonce 22 procent. Třeba v Německu je úzus, že víceletými gymnázii nemůže projít více než pět procent dětí, jdou tam opravdu jenom ty talentované děti, u nás je to boj o studenta kvůli penězům,“ řekl Juříček.

Sdílejte článek