Autotest: Audi A5 je důkazem, že pořád můžeme jezdit úplně normálním autem

V záplavě SUV, crossoverů a dalších novinek pro novinky od marketingových specialistů je prémiové německé kombi s turbo dieselem balzámem na konzervativní duši stárnoucího redaktora prestižního magazínu. A5 je taková každodenní malá radost z toho, že ještě pořád můžeme jezdit úplně normálním autem.

Tohle nové Audi navazuje na starou známou A4, ale jmenuje se A5. Takže dá rozum, že pořádně narostlo. Velkorysý rozvor, motor uložený podélně a S-line paket, který auto o kousek přiblížil k vozovce, dělají jeho siluetu mimořádně přitažlivou. V kombinaci bílé perleťové barvy a černých doplňků je vizuálně docela agresivní a nebojí se ukázat, kdo je tady šéf! Nové zapuštěné kliky jsou sexy. A rozhodně taky funkční. Stačí se lehce dotknout a dveře se elektronicky otevřou. Tady si nikdo prsty neskřípne.

Jak radostně píšu výše, pod kapotou je dvoulitrové tédéí, ale není to jen tak ledajaké tédéí! Audi má navíc 48 V elektromotor s výkonem 18 kW, který stačí tak akorát na sametové a plynulé rozjezdy ve městě nebo třeba při parkování. A samozřejmě ušetří i nějaké to deci nafty. Upřímně řečeno, kdyby ušetřilo ještě trochu víc, tak to auto snad začne tu naftu vyrábět, protože tohle bílé kombi skutečně nechá vzpomenout na své legendární asketické předchůdce z devadesátých let.

Když se to během testu hezky sešlo, svítila mi po padesáti kilometrech na displeji spotřeba 5,1 l a dostat se nad sedm se mi nepovedlo ani na jedné z testovacích tras. Upozorňuji, že v až po střechu výbavou nabušeném luxusním kombíku s pohonem všech čtyř kol!

Natankovat, sednout za volant a na jednu nádrž dojet až do obligátního Chorvatska není pro Audi vůbec žádný problém. V perfektních, široce elektricky nastavitelných sedačkách to nakonec není problém ani pro posádku. Ale my stejně občas zastavíme, dáme si kafe a pozdravíme kámoše v elektromobilech, aby si nepřipadali tak úplně vyloučeni z kolektivu.

Foto: Mára Dušek

Hned po usednutí za volant je na první pohled jasné, že jsme se dobře učili a teď si můžeme užívat prémiové plody našeho snažení. Sedačky už jsem chválil, výplně dveří i palubní deska, které vládnou vkusně zakomponované displeje podprahově vyzařují solidnost a takový ten těžko uchopitelný prémiový feeling.

Nejvíc nadšený jsem ovšem byl z toho, že inženýři a designéři z Německa zůstávají i v době dotykové příčetní. Ona jsou tu tlačítka! Třeba systém hlídání v pruhu vypnu tlačítkem na páčce směrovek. Další z malých radostí, které Audi přináší.

Na volantu snadno nahmatám ovládání audiosystému, telefonu anebo třeba taky centrálního disple­je. Dokonce i hlasitost dostala své poctivé kolečko, a najdu ho i poslepu. Tempomat je na páčce vlevo pod volantem, kam patří už asi dvacet let, takže z pohledu řidiče je tu vše v naprostém pořádku.

Spolujezdce rozhodně zaujme displej, který je na palubovce před jeho sedačkou a na jenž lze napárovat telefon a pustit si třeba vlastní multimédia. Ale úplně upřímně, má konzervativní duše by toto oželela a příplatek investovala třeba do něčeho užitečnějšího. Třeba některého z prvků S-paketu, to kluky na golfu zaujme rozhodně víc.

Nejen golfisti ocení prostorný kufr, který s přehledem pojme výbavu čtyř hráčů nebo zavazadla pro celou rodinu. Zavazadlový prostor možná není králem srovnávacích tabulek, ale je perfektně pravidelný a do jeho tabulkového objemu nebylo nutné přičítat ty různé prakticky nepoužitelné schránečky po podlahou, kterými si občas musí pomáhat konkurence.

Foto: Mára Dušek

Jak skvěle je odhlučněný podvozek, jsem poznal ve chvíli, kdy v Ostravě začalo pršet. Na což jsem teda v květnu a červnu nemusel moc dlouho čekat. Provazy vody z nebe, asfalt mokrý tak, až by srdce Ayrtona Senny, nepřekonatelného krále mokrých tratí, zaplesalo radostí, ale já, kdybych neviděl tu mlhu, která se zvedá za auty přede mnou, nepoznal bych to. Ty kýble vody, která se mi od pneumatik pod tlakem valí do podběhů není téměř vůbec slyšet. Navíc mám quattro. Audi quattro, které bylo na sněhu a dešti stvořeno.

Ingot z Ingolstadtu si v náročných podmínkách normálně libuje! Přikrčený k silnici se poctivý kus německé strojařiny nenechá ničím rozhodit a řeže zatáčky s chirurgickou přesností, jako by jej vyrobili v Solingenu. Díky pohonu všech čtyř kol je jeho limit dál než limity drtivé většiny jeho řidičů, protože každý fakt nejsme Walter Röhrl, ale Audi nás díky své jistotě a čitelnosti v té iluzi dokáže dlouho hýčkat. Němcům se povedlo připravit skutečně vyvážený mix jistoty i komfortu a jedno z nejlepších aut na každý den, která letos prošla naší redakcí.

Jen při volbě příplatkové výbavy je třeba trochu opatrnosti, člověk se snadno rozvášní, tu přihodí o palec větší kola, tam panoramu a než se stačí rozhoukat, už pluje ve vodách, kde vládne nová A6. To ale vůbec nemusí být špatný přístup. Pokud mi to rozpočet dovolí a nemám zvýšené nároky na místo na zadních sedačkách, po šíbrdach výbavou nabušená A5 je autem, které nabídne výborný mix moderních technologií a tradičního přístupu k německé prémii s dostatkem prostoru pro všechny členy posádky na půdorysu auta, které zůstává obratné a docela kompaktní.

A až dozrajeme pro vyšší ligu, potká­me se v showroomu Audi Auto Heller a oni nám moc rádi pomohou do ní přestoupit. Něco mi ale říká, že z A5 se nikomu nebude chtít odcházet. Tahle Audina se fakt povedla!

Technické údaje - Audi A5 avant TDI quattro

Motor: vznětový čtyřválec
Maximální výkon: 150 kW
Nejvyšší točivý moment: 340 Nm
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 7,6 s
Nejvyšší rychlost: 241 km/h
Průměrná spotřeba: 7,2 l/100 km
Vnější rozměry: rozvor: 2 900 mm, délka: 4 832 mm, šířka: 1 860 mm. výška: 1 450 mm
Objem zavazadlového prostoru: 476 l
Cena testovaného vozu: 1 949 900 Kč včetně DPH

Foto: Mára Dušek