Nejnovější zprávy: Bohumín nabídne lidem pozemky v centru města. Budou sloužit pro rodinné bydlení Festival, včelí úly nebo třeba hřiště? Lidé z Ostravy-Jihu rozdělí deset milionů korun

Báje a legendy

Báje a legendy Moravy a Slezska: ​​Tajuplná světýlka a „světlíci“ z Bašky

Magazín PATRIOT připravil seriál o bájích a legendách moravskoslezských obcí a měst. V abecedním pořadí obcí a měst přineseme ty nejzajímavější pověsti, které u nás již po generace kolují ve vyprávěních pamětníků, v knihách historiků i badatelů i v dobových kronikách...

Ilustrační foto: pixabay.com

Ještě dodnes lze na vybraných místech Bašky spatřit tajuplná světýlka. Za horkých letních nocí svádějií při okrajích lesů pocestné.

V krajině Podbeskydí jsou to typické svatojánské mušky, ale místní kronikář Bedřich Fišer byl toho názoru, že se objevují i v době adventu a to jsou pak potměšilí „světlíci“.

Podle dobových lidových vypravěčů může jít o mrtvé vojáky ze švédské války, ruskou tankistku anebo vzpomínku na legionáře Františka Jirouška, který zde pobýval na penzi v chatové oblasti v 60. letech s manželkou Anežkou.

„Podle vyprávění staříčka pana Fišera se v Bašce a v jejím okolí zjevovali za temných večerů a v nocí „světlíci“. Většinou je lidé spatřili na odlehlém místě a v podobě světýlek je „světlíci“ svedli z cesty a tak je pomotali, že kolikrát přišli domů až k ránu.

Často se „světlík“ vyhoupl do týla a tam seděl a nedal se seřást a dotyčného nutil chodit po bažinách, močálech a křovinách, dokud člověk vysílením nepadl. Hodně světlíků prý bývalo na „Prženském“ a též na „Baščici“. Světlí mužové měli být bývalí bludní duchové a pomocí ďáblů měli člověka svádět k rouhání a hříchu.

„Také staříčka pana Fišera „světlíci“ jednou povodili po polích a kdoví, jak by to s ním nedopadlo, kdyby si nelehl do úvozu cesty a rukama si nepřikryl hlavu. Ještě viděl, jak kolem něj krouží světla, a pak mu něco velkého huplo na záda, ale za chvíli měl pokoj a „světlíci ho něchali.“ Tak vyprávění kronikáře Fišera zaznamenali Jiřina a Jaromír Poláškovi.

Výskyt světýlek je pro některé části Bašky opravdu typický. Z vlastní zkušenosti mohu dodat, že světýlka byla k vidění v teplých letních nocích a to zvláště na svatého Jana, byly to totiž svatojánské mušky a jejich zjevování se, jasná až neonová světelná dráha ve tmě, je velmi působivá a zanechá zvláště na dětské duši neopakovatelný dojem z tajuplné atmosféry.

Světýlka v bašťanském kině a zánik místního muzea.

Fantazírování podpořené konkrétními událostmi už je pomalu předchůdcem biografu. Ten v Bašce byl dlouhou dobu vidět jako odstrašující ruina v centru obce, poblíž kostela mezi místním zahradnictvím a kaplí u křižovatky.

Jedním z mála dokladů o předválečném vývoji Bašky a následně o době války byla ve své době velmi ceněná Slezská národopisná jizba zřízená v roce 1951. Zasloužil se o ni nikdo jiný než vypravěč o tajemných světlících, místní kronikář Bedřich Fišer.

O to krutější pak byla skutečnost, že se vedení obce rozhodlo muzeum po osmi letech zrušit.

„Byly v ní shromážděny v současné době nenahraditelné, ale bohužel dnes již pravděpodobně ztracené archivní dokumenty z historie Bašky,“ uvádí novinář František Vaníček. Mezi dvěma stovkama exponátů nechyběly unikáty jako prapor vojenských vysloužilců (veteránů) z Bašky, stříbrný prsten sovětské tankistky, která zahynula v Bašce v květnu roku 1945, velký zvon z bývalých hutí v Bašce (z roku 1800), školní prapor s andělem strážným (dar bašské hutě zdejší škole), fojtovská hůl, darovací listina Bartoloměje Bruntalského z roku 1587 a mnoho dalších.

Mrtví vojáci a ruské oběti

Podle bezhlavého Kapucína lze na tajúplná světýlka natrefit i v nedalekém lese Hranečníku u Hodoňovic, které jsou od roku 1960 součástí Bašky. Světýlka jsou prý pozůstatky hrobů vojáků z doby švédské války, jejich bludné duše se tak mihotají a sváději pocestné do mokřad.

Jednou se dokonce stalo, že takovýto přízračný průvod měl podle místního svědka mezi sebou postavu s podivnou novodobou uniformou. Prý tak mezi nimi nechybí ani ona zesnulá ruská tankistka. V roce 1968 v ní podle nepotvrzených zrodjů přibyli další ruští vojáci, zemřelí během okupační cesty, jejich anonymní hroby se prý nacházejí v místních lesích.

Také v Bašce, za potokem Porubeným, je podle archivních zápisů dlouholetého kronikáře a významného písmáka Bedřicha Fišera místo, kde byla pravděpodobně v 17. století ,v době třicetileté války, svedena jedna z krvavých šarvátek se švédskými žoldáky.

A snad zde byli i někteří z padlých také pohřbeni. Tuto událost připomínal v těchto místech po desítky let „Švédský kříž“. Kdy byl postaven, nelze písemně doložit, ale s velkou pravděpodobností se tak stalo v průběhu druhé poloviny osmnáctého století.

Zub času se však na něm výrazně podepsal, proto musel být v roce 2010 nahrazen zcela novým, který je umístěn na stejném místě jako kříž původní. Na jeho zhotovení, umístění a úpravě jeho okolí se podíleli pracovníci obecních služeb z Bašky.