Bělský les láká. Další část se přeměnila v hravé dřevěné bludiště

Obři se stali nejen v sezoně oblíbenými místy ostravských výletníků na dřevěné stezce nazvané Cesta vody, která klikatě vede mokřady, stromy a houštinami Bělského lesa. A to tak, aby co co nejcitlivěji ladila s tímto unikátním rekreačním prostorem, kam obyvatelé Ostravy čím dál častěji míří.

Nově zástupci ostravského magistrátu, Ostravských městských lesů a zeleně představili zatím poslední z projektů v údolní nivě Výškovického potoka. Novými povalovými chodníky lesníci propojili takzvané Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské, studánkou Matky Boží a Křížovou cestu s Cestou vody, která nabízí Ostravanům Priessnitzovy lázně s obnovenými studánkami.

Velkolepé úpravy přinesly významnou proměnu Bělského lesa. V tomto lesoparku, situovaném v sousedství nejlidnatější městské části Ostravy-Jihu, v katastru Staré Bělé a Výškovic, nyní mohou návštěvníci trávit volný čas různými způsoby. Město Ostrava totiž hned několika výjimečnými projekty proměnilo původně nepřístupné části lesa v malebná lesní zákoutí.

Stezka nad terénem, lavičky, sedací balvany

Povalové chodníky v délce 566 metrů spojily oblíbená místa v území Bělského lesa, které bylo dosud neprůchodné. Autoři návrhu architektka Magda Cigánková Fialová s kolegy Petrou Lindovskou a Adamem Hoferem navrhli svůj projekt tak, aby vybudovaná stezka splynula s meandrujícím potokem a přírodou, a přitom zachovala zdejší biotop.

Foto: Petr Broulík

Stezka vede 40 až 80 centimetrů nad terénem. Na povalové chodníky lesníci použili výhradně přírodní materiály jako dubové sloupky, dřevo buku, modřínu a akátu. Chodníky doplňuje mobiliář, edukativní prvky, informační systém, kládové lavičky, odpočinkové plošiny, pobytové platformy a sedací balvany. Dětem se bude určitě líbit i vytesaný dřevěný hmyz, na který si mohou sednout, nebo kovové siluety ptačích obyvatel lesa, třeba sov.

Opičí dráha z kůlů a soustava tůní

Podél stezky vznikly tůně, sloužící i k zadržování vody v krajině, podpoře biodiverzity na území. „V neposlední řadě zachytí vodu z přívalových dešťů, aby v území zůstávala,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí. A dodává: „Nezapomněli jsme na děti. V blízkosti stezky jsme nechali vybudovat takzvanou opičí dráhu z dřevěných kůlů a interaktivní stezku z balvanů různých velikostí, které jistě podpoří dětské hry v lese.“

Architektka a spoluautorka návrhu Magda Cigánková Fialová přímo v Bělském lese řekla, že nově zrealizovanou část Cesta vody II. s kolegy navrhla klidovější, než je její vstupní část od Priessnitzových lázní: „Na povalových chodnících jsou návštěvníci sice blízko přírodě, ale úplně se jí nedotýkají. Soustava tůní zadrží velké množství vody."

Spojení živlů vody a větru s půdou, dřevem a kamenem

Povalový chodník ve tvaru kruhu má sloužit návštěvníkům k zastavení a meditaci v místě spojení živlů vody a větru s přírodními materiály jako půda, kámen a dřevo. Větší místa na stezce mohou sloužit ke cvičení a relaxaci. „Pro průchod jsou často dvě cesty. Klidová po povalu a kamenná pro pohyb. I přes složitý terén je zde možnost kromě schodů využít i štěrkové pěšiny bez schodnic,“ doplňuje Magda Cigánková Fialová.

Foto: Petr Broulík

Bělský les se stal díky vybudovaným projektům oblíbeným a vyhledávaným místem nejen obyvatel města, směřujícím k odpočinku do lůna lesoparku. Letos město obnovilo i desítky let využívaný běžecký okruh v Bělském lese. Živelně vyšlapané chodníky v území Bělského lesa nahradily nově vybudované stezky, které doplnila i dvě nová schodiště. První z nich propojilo právě běžecký okruh a Cestu vody, druhé pak Křížovou cestu a Cestu vody. Také schodiště dotvořily přírodní materiály tak, aby zapadla do okolního prostředí. Na původní potoky umístili lesníci dřevěný mostek. Vegetaci nechali v původním stavu, tvůrci počítají s tím, že příroda si sama vyselektuje druhy rostlin, které zde prospívají. V okolí stezky nechali lesníci různé vývraty i zlomy stromů, aby zachovali původní prostředí.

Dokončené spojení stezkou vyšlo na 13,5 milionu

Společnost Ostravské městské lesy a zeleň zahájila práce na tomto projektu v Bělském lese letos v srpnu a dokončila ho v listopadu. Náklady na realizaci dobudovaného propojení přesáhly 13,5 milionů korun. Do zvelebení Bělského lesa, největší zelené plochy v Ostravě, však už Ostrava investovala v posledních letech více než 60 milionů korun.

Foto: Petr Broulík

Lesní komplex známý jako Studně koupila Moravská Ostrava v roce 1931, aby získala přístup k pramenům pro městský vodovod. V 70. letech 20. století se severní část lesa bezprostředně navazující na bytovou zástavbu přeměnila na lesopark s minigolfem a dětským hřištěm. Zajímavostí území jsou Starobělské Lurdy, tedy zákoutí v bukovém porostu na jižním okraji lesa s kapličkou postavenou z vysokopecní strusky u pramene.