ROMAN FRENKO
Polévkový král
Národní divadlo moravskoslezské uvede 13. března v české premiéře komickou operu Nina Roty Florentský slaměný klobouk. Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka ji přivádí režisér Jiří Nekvasil, hudebně nastudoval Marek Šedivý.
Libreto vzniklo podle komedie Slaměný klobouk z pera Eugèna Labiche a Marc-Michela z roku 1851. U nás frašku proslavilo především Osvobozené divadlo a v 70. letech 20. století také film režiséra Oldřicha Lipského s Milošem Kopeckým v hlavní roli. Činoherní divadla sahají nejčastěji po poválečné verzi z pera Jana Wericha. Divadelní ústav eviduje jen v našem prostředí více než 70 inscenací! Operní podoba se ale u nás ještě nehrála a NDM ji tedy uvede jako první divadlo v Česku.
Hlavním hrdinou příběhu je Fadinard – ženich, jehož kůň při předsvatební projížďce sežere drahý slamák cizí dámy, která je na záletech a bez klobouku se nesmí vrátit domů, protože to je dárek od jejího žárlivého manžela. Fadinard shání nový klobouk, ale úporná snaha předejít skandálu ho vrhá do mnoha komických situací a eskapád, přičemž potkává bizarní postavičky a čelí řadě nedorozumění, než se konečně může dostavit k oltáři…
Nino Rota pojal hudební verzi honby za slaměným kloboukem jako klasickou komickou operu. Libreto vytvořil spolu se svou matkou, klavíristkou Ernestou Rota Rinaldiovou. „Jde zde o jakousi hru s operou. Hravou, mistrovsky zkomponovanou poctu italským operám minulosti. Rotova hudební invence vykouzlí svět rossiniovské buffy, zaslechneme i pozdrav Verdimu a dalším mistrům. Ale není to v žádném případě hudební koláž či pasticcio. Přes všechny zmíněné odkazy a podobnosti je to originální kompozice s virtuózními prvky. Hudba roztáčí zběsilý kolotoč eskapád, vytváří prostředí i jejich atmosféry. Ale také se umí zastavit, klid však nemá dlouhého trvání. Ani nemůže, čas příběhu neúprosně běží,“ láká do divadla režisér a ředitel NDM Jiří Nekvasil.
Rota často při komponování hledal inspiraci i u jiných autorů a výjimkou není ani tato jeho nejhranější opera. Divák má pocit, že vlastně poslouchá něco, co zná. Je mu to ovšem příjemné a funguje to! „Zdroj hudebního materiálu byl pro Rotu jen málo důležitý, prvořadou úlohu hrálo jeho praktické použití v konkrétním případě a vyváženost výsledku, který z malých a původně izolovaných inspirací vznikl. K tomu vždy patří melodická invence a harmonická přehlednost. Platí to i pro jeho koncertní a operní tvorbu včetně Florentského slaměného klobouku. Publikum se ale královsky baví a nechává se hudbou unášet, aniž by hloubalo nad tím, proč to všechno tak dobře funguje. A možná dokonce podlehne dojmu, že Rota ve skutečnosti není za svojí hudbou schovaný, ale že autor je hudba sama. Ať už při její kompozici čerpal z jakýchkoliv zdrojů a pracoval libovolným stylem, docházel k výsledku, který se stále zdá být zcela přirozený, “ píše ve studii v programu operní inscenace NDM Boris Klepal.
K vizuálnímu pojetí opery v Ostravě režisér Jiří Nekvasil doplňuje: „Velká část děje opery se kromě posledního dějství odehrává v interiérech. Zde ve dvou měšťanských bytech, v obchodě modistky a barončině salónu. Pro podobný typ komedií jsou důležité dveře. Dveře a jejich sestavu jsme zvolili se scénografem Davidem Bazikou jako základní prvek celé scénografie. Někdo vstupuje do prostoru, mnohdy někdo úplně jiný, než jsme čekali. A někdo se schovává za jinými dveřmi. Je to zároveň i trochu aréna, prostor pro hru. Nejde v žádném případě o realistický popis prostředí. Svou výtvarnou stylizací je to více jakási skládačka, možná vystřihovánka z papíru. Vynecháváme zcela klasický nábytek. Jednou nám stačí sedací balón, jindy velká hrací kostka, vana a jeden nezbytný paraván.”
Florentský slaměný klobouk bude mít v Ostravě českou premiéru 13. března, druhá premiéra je 15. března. Inscenaci uvede Národní divadlo moravskoslezské také 14. dubna ve Stavovském divadle v Praze v rámci 16. ročníku Festivalu hudebního divadla Opera 2025.
V roli ženicha Fadinarda v operní inscenaci NDM alternují osvědčený Martin Šrejma a v Ostravě debutující sólista Istanbulské státní opery a baletu Berk Dalkılıç, který studoval díky programu Erasmus také na JAMU. V roli nevěsty Eleny se střídají Veronika Rovná a Lada Bočková. Elenina otce hrají a zpívají Martin Gurbaľ a Miloš Horák.