Český film v čase korony? Ve frontě na promítání už stojí dlouhá řada snímků

​Kinematografie za svou historii zaznamenala několik zlomových období, kdy pesimisté předpovídali zánik klasických kin.

Nejdřív to byl příchod televize, zpočátku malé a černobílé, později větší a barevné. Potom přišlo analogové video, za ním DVD a nakonec internet.

Ani jedné technologické vymoženosti se nepodařilo vyhnat lidi z kin, jež se likvidaci ubránily sugestivnějším zvukem, dokonalejším obrazem, širším plátnem a čistšími záchodky.

Dnes mají kina úhlavní nepřátele dva, oba z říše přírodní. Těmto dvěma záškodníkům se daří to, co se dosud nepodařilo žádné revoluční technické novince. Vyprázdnit (nejen) česká kina. První se jmenuje Covid – 19, druhý PES.

Rok 2019 byl ještě úspěšný

A přitom se ještě nedávno všechno vyvíjelo tak dobře. Rok 2019 zaznamenal v českých kinech historicky nejvyšší návštěvnost od roku 1993, kinosály v tom období navštívilo celých 18 319 471 platících diváků.

Dařilo se i z kraje roku 2020, než vláda pod rouškou nouzového stavu v půlce března nařídila kina zavřít.

Od ledna do nouzového stavu stihlo premiéru 7 hraných českých filmů: Zakleté pírko Zdeňka Trošky, romantická dramata Můj příběh a Příliš osobní známost, čistokrevná crazy komedie Případ mrtvého nebožtíka, nízkorozpočtová krimi Daria, thriller Modelář a remake francouzské vztahové komedie Garde Alternée, s názvem Chlap na střídačku.

Na plátna se dostaly i tři české dokumenty, Karel Svoboda: šťastná léta, Morava, krásná zem III a divácky veleúspěšný investigativní projekt V síti. V době uzavření kinosálů měl těsně před premiérou koprodukční Šarlatán a jen pár týdnů chybělo do uvedení (zatím) posledního dílu vinařské trilogie 3Bobule.

Nouzový stav se nedotkl jen uzavření kin, zrušena, nebo přerušena byla veškerá natáčení. Opatření postihla mmj. roztočené projekty Zpráva o záchraně mrtvého Václava Kadrnky (Křižáček), nebo Admin režiséra a scénáristy Olma Omerzu (Všechno bude) s Miroslavem Donutilem v hlavní roli.

Čtěte také: Štěpán Kozub exceluje v tihrilleru Hrana zlomu

Tajemství staré bambitky 2, pokračování úspěšně reprízované televizní pohádky, které mělo tentokrát namířeno na stříbrná plátna, se místo koncem dubna, kdy se měla podle plánu roztočit, zatím neroztočila vůbec. Kadrnka svůj film dotočil po ukončení nouzového stavu, přesně 24. 5., Omerzu pak během června.

Od půlky května většina kin ostýchavě otevřela své sály. Zavřená zůstala snad jen síť multikin Cinema City, která odmítala promítat bez prodeje občerstvení, které tvoří velkou část tržeb multiplexů. Diváci museli mít roušky po celou dobu návštěvy kina, což samozřejmě velké návštěvnosti dvakrát nenahrávalo.

Ještě chvíli se mohlo hrát

První vlaštovkou z české produkce byl dokument 11 barev ptáčete o natáčení velkofilmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Prvním českým hraným filmem, který se odvážil předvést orouškovaným divákům byl nízkorozpočtový, leč atmosféricky vy­dařený horor Poslouchej.

Mezitím stát povolil prodej občerstvení, bohužel konzumovat se mohlo jen v předsálích a foyer. Poté byl prodej popcornu a coly znovu zakázán, načež byl opětovně povolen, včetně konzumace v sálech, až do příštího nouzového stavu.

V červnu se konečně na plátnech objevily dva očekávané české filmy. Prvním byl Bourák bratří Trojanů, jakási rockabilly rádoby tarantinovka, která je ve výsledku lepší, když ji někomu vyprávíte, než když se na ni díváte.

Diváky přitáhly definitivně do kin až třetí Bobule. V červenci měl premiéru hraný životopisný Havel, který kupodivu osobu dramatika, disidenta a bývalého presidenta neglorifikuje, naopak ji většinu filmu ukazuje jako zbabělého, chybujícího, nejistého člověka, navíc silně pod vlivem manželky Olgy.

Zaujmout má tedy šanci nejen Havlovy příznivce, ale i odpůrce. V srpnu vtrhnul se vší slávou do kin očekávaný Šarlatán, režírovaný feministicky zaměřenou režisérkou polského původu, Agnieszkou Holland o českém léčiteli Janu Mikoláškovi. Snímek, který v intimních scénách připomíná gay softporno, má závěr vycucaný z prstu a Kopřivnici ztvárňuje jako město ze steampunkového komiksu, byl za Česko vyslán do soutěže o Oscara (do finále se nakonec nedostal, pozn. red.).

Ve stejném měsíci měly premiéru i dvě nenáročné komedie, ta povedenější a vtipnější se jmenuje Štěstí je krásná věc, ta méně povedená je Casting na lásku. V září spatřilo světlo kinosálů ambiciózní dobové drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu. Možná nepotěší příznivce historie, rozhodně se ale zavděčí fanouškům exploatačních filmů, protože je plné násilí, psychického i fyzického teroru a nechybí ani obligátní znásilnění. To vše v černobílém a cinemascopickém podání.

Úspěch Bábovek utnul nouzový stav

Dočkali jsme se i pohádky, tentokrát v lehce fantasy stylu, Princezna zakletá v čase, jejíž tvůrci už teď chystají pokračování, přestože tržby nebyly bůhvíjaké. Dušan Rapoš uvedl svou komedii Ženská pomsta, kde se dle očekávání mstí ženy mužům a v závěru měsíce se objevil na plátnech předpokládaný hit Bábovky, cílený na ženy 30+.

Hned po premiéře zaznamenal vysokou návštěvnost, bohužel mu příval návštěvnic utnul zkraje října druhý nouzový stav. I tak na něj stihlo zajít 145 000 divaček a jejich rezignovaných partnerů. Hůř dopadly filmy, které měly premiéru víkend před uzavřením kin. Na rodinný snímek Léto patří rebelům a ambiciózní Smečku o šikaně, přátelství a prosazení sebe sama v juniorském hokejovém mužstvu, už mnoho diváků přijít nestihlo.

Během uvolnění mělo premiéru i dalších 10 českých dokumentů, z nich nejzajímavější jsou osobnostní profily Meky a Můj otec Antonín Kratochvíl, horolezecký snímek K2: Vlastní cestou a Králové videa o historii distribuce pirátských videokazet v komunistickém Československu a pozadí nadšeneckého rychlodabingu, který k nim neodmyslitelně patřil.

V dobách nouzového stavu bylo mnoho tuzemských premiér odloženo. Jan Žižka Petra Jákla (Kájinek, Ghoul) už dokonce dvakrát, poprvé z léta 2020 na leden 2021, podruhé na neznámo kdy. Momentálně totiž není nikde uveden náhradní termín premiéry.

Lze předpokládat, že producent a režisér v jedné osobě svůj nákladný historický spektákl neuvede do kin dřív, než bude jisté, že mu je vláda přes noc nezavře. Jan Žižka má kvalitní zahraniční (Michael Caine, Ben Foster) a české (Karel Roden, Ondřej Vetchý) obsazení a spoustu zajímavých figur v malých rolích.

Já osobně jsem nejvíc zvědav, jestli Ben Cristovao bude hrát křižáka nebo husitu. Dalším filmem, který nemá stanoveno nové datum premiéry je vztahové drama Miry Fornay Žáby bez jazyka. I on už měl dvakrát zrušenou premiéru a promítal se pouze on-line 20. prosince na webu filmnazivo.cz za 90 kč, společně s Krajinou ve stínu, která se během léta velké návštěvnosti v kinech nedočkala.

Nová data premier budou znovu odložena

Další odložené české filmy už měly nová data premiéry. Zátopek Davida Ondříčka přeskočil (chcete-li přeběhl) z loňského léta na letošní, Chyby Jana Prušinovského, o dívce s minulostí pornoherečky, z loňského října na letošní červenec, romance Marťanské lodě na 25. 3. 2021, Zpráva Petra Bebjaka o útěku z koncentračního tábora na konec ledna, což se samozřejmě také nestalo.

Komedie Patrika Hartla (dle jeho vlastní knihy) Prvok, Šampón, Tečka a Karel, jež měla kinům vládnout o loňských Vánocích, se prý objeví v březnu. Muž se zaječíma ušima, drama/komedie Martina Šulíka se měla hrát v únoru a dokument o Karlu Gottovi Karel, stažený z programu těsně před druhým nouzovým stavem se snad objeví v květnu.

Pokud se letos podaří vše vrátit do normálu, můžeme se navíc těšit na další české, dosud neodložené filmy, kterých je díky skluzu s premiérami víc než obvykle.

Namátkou komedie Matky, celovečerní sequel internetového seriálu Vyšehrad, Známí neznámí, což je v pořadí sedmý (po německém, polském, francouzském, tureckém, jihokorejském a španělském) remake originálního italského filmu Naprostí cizinci, o partě přátel, co se jednoho večera rozhodnou navzájem si číst nahlas zprávy z telefonů, krimi thriller Roberta Sedláčka Promlčeno s Karlem Rodenem v hlavní roli, režijní debut Vandy Hybnerové Můžem i s mužem, pokračování Jakubiskovy slavné pohádky Perinbaba a dva světy, další pohádku Největší dar a mnoho dalších.

Nezbývá tak než popřát kinařům, distributorům a producentům, aby svoje filmy konečně mohli promítat, zaměstnancům kin od uvaděček po uklízečky, aby se mohli vrátit do práce a aby byl Covid – 19 a hlavně jeho věrný přítel PES poražen.

Pak se budeme moci, my filmoví diváci a nadšenci, vrátit konečně natrvalo do kinosálů, kde je, co si budeme povídat, zážitek z filmu pořád nejsugestivnější.