Auto
10/02/2020 Jaroslav Baďura

​Čeští renovátoři vyrábějí repliku nejmenšího auta světa

V renovátorské dílně Lukáš Janda ve Frenštátu pod Radhoštěm vzniká replika nejmenšího pojízdného automobilu světa, který vznikl v roce 1936 v Paříži.

Francouz Hippolyte Delimal se tam tehdy pokusil sestavit vozidlo, které mělo dosahovat rychlosti 40 km/h a spotřeby 2 l na 100 km, vozidlo pojmenoval Le Carabe - Brouk.

„Své vize a nadšení popsal a nakreslil v dokumentu o 63 stranách, které se našly ve Francii. Tyto dokumenty jsou zachovány do posledního detailu a poukazují na stavbu automobilu. Rukopis obsahuje různé skici a náčrty a kompletní schéma, jak tento automobil postavit,“ říká Martin Prokop z renovátorské dílny.

Autor vozítka měl představu, že díky jeho nápadu a řešení si bude moci každý Francouz postavit své vlastní auto, když nakoupí motor s příslušenstvím a kabinu si nechá udělat u šikovného truhláře.

„Jeho vizí bylo, aby si každý postavil vlastní vůz za přibližně 450 franků což byly přibližně čtyři procenta tehdejších nákladů na nový vůz.“

Základem automobilu byl jednoválcový dvoutaktní motor o objemu 175 kubických centimetrů, který byl namontován či připevněn na dřevěné tělo a podvozek. Vůz byl vyroben z překližky. Řízení bylo zajištěno řídítky a teleskopickou vidlicí, které byly tenkrát na každém jízdním kole. Jak autor podotýká, tělo vozu mělo být silné a lehké.

„Řízení bylo zajištěno ozubenými koly zadního náboje, vozidlo bylo vybavené bubnovýma brzdama, které jsme nahradili brzdami kotoučovými jako jsou na nových moderních kolech. Vnitřek karoserie doporučoval autor vyplnit vlnou aby udržovaly jezdce v chladných dnech v teple.“

Autor započal své práce 13. července 1936 a hned příští den měl hotovou karoserii a za pouhých osm dnů bylo vozidlo hotové. V srpnu 1936 své malé tříkolové vozidlo představil na mezinárodní výstavě vynálezů Concours Lépine v Paříži.

Vozidlo však tehdejší investory nezaujalo, byly vyrobeny pouhé dva kusy, které se nenávratně ztratily.

„V naší dílně vzniká replika vozu, kterou si objednala světoznámá expozice neobvyklých konstrukcí Lane Motor Museum Jeffa Lanea v americkém Nashvillu,“ říká Martin Prokop.

Jak jste se dostali k plánům vozidla?
Dostali jsme je od majitele muzea Jeffa Lanea. Ten vlastní více velmi zvláštních automobilů, dá se říci, že Francouzi na podobné konstrukce byli odborníci.

Jak dlouho jste na replice, která je před dokončením, pracovali?
Přibližně šlo asi o roční práci, byli jsme odkázáni také na dřevomodeláře. Původně jsme měli asi jen pět fotek auta a nedávno se objevilo jedno video, ale jinak k tomu byl pouze návod původního vynálezce z Francie, který si to tak nějak načrtl.

Co bylo na této práci nejtěžší?
Dřevomodeláři vytvořili určitou skořepinu, nějaké základní rozměry u toho byly, což tedy takový problém nebyl. To nejtěžší bylo asi vozidlo rozhýbat. Museli jsme vymyslet, jaký tam dáme motor, aby vše fungovalo, protože nic původního jsme nesehnali. Nakonec tam najdete motor z motokola o obsahu 80 ccm.

Takže jde vlastně o motorku na třech kolech?
Celé auto vzniklo v podstatě pro lidi, kteří neměli na klasická auta, ale potřebovali se nějak pohybovat. Tento produkt si mohli podle návodu vyrobit doma. Jedná se o součástky, které byly tenkrát dostupné. Většina vozidla je ze dřeva a v podstatě každý slušný truhlář byl tenkrát schopen vše potřebné vyhotovit. Je to takový mix mopedu a kola.

Jak jsou tam vyřešena třeba světa?
Hlavní světlomet máme opět z motocyklu. Brzda pak byla páčka právě z kola. Šlo o to, aby to bylo co nejlehčí.

Původní vozidlo se zachovalo?
Ne, vůbec. K dispozici jsme měli právě jen pár fotek a plánů, ze kterých jsme se snažili vycházet. V návodu se pak ani nedoporučuje jezdit vysokou rychlostí. Dle našich vlastních zkušeností a testovacích jízd je vozidlo velmi křehké.

Z čeho a kolik má vozidlo kol?
Jedná se o tříkolku. Kola jsme momentálně použili z dětského cyklistického kola. Bylo těžké sehnat udávaný rozměr. V podstatě šlo o US normu, která se používá jen v Americe, což nebylo moc ekonomické.

Kdy plánujete vozidlo expedovat?
Rádi bychom měli vše hotové do dvou měsíců.

Sdílejte článek