Čističku v Ostravě opraví až za několik měsíců. Splašky z Ostravy tečou do Polska
V nedávno zatopené a od té doby nefungující ústřední čističce odpadních vod pro celou Ostravu oznámil ministr životního prostředí České republiky Petr Hladík, že Ostrava dostane od státu sto procent peněz, které potřebuje na její zprovoznění.
Nedávné povodně čističku poničily tak, že splašky z Ostravy tečou bez čištění rovnou do Odry a dál přes Bohumín k polským sousedům. „Co se týká toku Odry, ten prostě znečištěn je. Ale díky stále dostatečně velkému průtoku v řece se splašky a odpadky poměrně dobře mísí s běžnou vodou v toku. Naší snahou je pomoci finančními prostředky státu veškeré zaplavené technologie vyměnit, aby Ostravské vodárny a kanalizace co nejrychleji zprovoznily nejprve mechanické čištění odpadních vod a následně rozjely také její biologické čištění. Samozřejmě má znečištění řeky splašky vliv na životní prostředí, musíme ho rychlou obnovou ale co nejvíce minimalizovat,“ řekl Petr Hladík.
Pomozte! Neházejte do odpadu, co tam nepatří, vyzývá město
Do Odry v současnosti tečou splašky z ostravských domácností a podniků. „Ty ze své podstaty nejsou toxické. Mají ale samozřejmě zvýšenou infekčnost,“ připustil ředitel Ostravských vodáren a kanalizací Petr Konečný.
Společnost spolu s městem apelovala minulý týden na všechny občany Ostravy, aby hlavně v této době krizového stavu v čistírně nevhazovali do kanalizace, co do ní nepatří. „Aby do kanalizace nevylévali chemikálie, aby do ní neházeli pevný odpad. Aby tak přispěli k určité ochraně životního prostředí v této krizové situaci,“ vyzval Konečný. Náměstek primátora Aleš Boháč k tomu podotkl, že všichni Ostravané jsou občané Ostravy a všichni mohou pomoci, aby dopad zaplavení ústřední ostravské čističky na životní prostředí byl co nejmenší.
Ústřední čistička může být opravena do čtyř, nejpozději pěti měsíců
Ministr životního prostředí, vedení Ostravských vodáren a kanalizací a ostravští radní předpokládají, že obnovit normální provoz čistírny odpadních vod pro Ostravu by se mělo podařit i s pomocí státu do čtyř až pěti měsíců.
Ústřední čistírna odpadních vod je nyní mimo provoz a pracovníci se snaží co nejrychleji sanovat, repasovat a měnit její zařízení. „Vyklidili už správní budovu, vyvezli odpad z budov a většinu naplaveného odpadu z areálu. Napojili správní budovy na elektrocentrálu, demontovali vadný VN rozvaděč z hlavní trafostanice a na jeho místo instalovali nový. Na trafostanici vysušují rozvaděče nízkého napětí a desítky servopohonů a elektromotorů odvezli na vysušení a opravu,“ doplnil Konečný.
Vedení ostravského magistrátu už dříve oznámilo, že vyřešení havarijního stavu ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze, která se ocitla zcela pod vodou, je pro ně prioritou. „Musíme znovu budovat už dokončovanou stavbu rozvodny na přivaděči D v areálu ústřední čistírny odpadních vod, který voda poničila. Nefunkčních je také šest čerpacích stanic odpadních vod v lokalitách Lhotka, Nová Ves, Přívoz a Třebovice,“ konstatoval náměstek Boháč.
Největší škody způsobila povodeň v Ostravě právě na čističce
Ostrava předpokládá škody ve výši 150 milionů na infrastruktuře, tedy na komunikacích, cestách, některých mostech či tramvajových tělesech. „Něco kolem sto osmdesáti milionů máme na domech seniorů, tři sta milionů škody utrpěly městské obvody na městských bytech a bohužel až čtyři sta milionů škody eviduje město na vodohospodářské infrastruktuře, převážně tady na ústřední čističce odpadních vod,“ řekl Boháč.
K tomu, aby se ústřední čistírna odpadních vod znovu rozběhla, je nutné zprovoznit veškeré elektroinstalace, trafostanice a rozvaděče. „Tak, abychom na ně mohli napojit technologie na čištění vody,“ řekl Konečný. „Před čtrnácti dny, tedy okamžitě po povodních, jsem viděl situaci mnohem hůře než dnes. Nyní už se daří zajistit s městem finanční krytí oprav. Myslím si, že ústřední čistírnu dáme do relativně normálního provozu do čtyř, maximálně pěti měsíců,“ dodal.
Vláda spouští výzvu na obnovu infrastruktury
A proč ministr životního prostředí v krátké době už podruhé do Ostravy přijel? Také proto, aby tady oznámil, že do regionů postižených povodní míří další dvě miliardy korun pro obce na zprovoznění zaplavených a povodní poničených čistíren, vodovodů a kanalizací.
Vláda totiž od středy 9. října spustí přes Státní fond životního prostředí ČR výzvu nazvanou Obnova infrastruktury pro životní prostředí. „Blíží se příchod zimy, proto jsou připraveny pro postižené oblasti dvě miliardy korun s možností navýšení dalších prostředků, budou-li potřeba. Výše příspěvku dosáhne v tomto případě až sto procent celkových nákladů na obnovu povodněmi poničené infrastruktury. Jedná se především o financování oprav,“ zdůraznil ministr Hladík.
Příjem žádostí se v dotační výzvě otevře obcím a společnostem s alespoň polovičním podílem obcí již 9. října přes systém pro podání žádostí AIS SFŽP ČR a potrvá do 31. března 2025. V případě potřeby je stát připraven tuto finanční pomoc navýšit.
Finance míří i k zaplaveným domácnostem
Pokud obce požádají o finance ve výši sto procent nákladů na opravy rychle, budou mít k dispozici peníze na svých účtech do konce měsíce, aby je mohly okamžitě čerpat. „Vyúčtují nám je potom zpětně. Pokud tyto opravy budou hradit pojišťovny, tak stát dofinancuje zbytek nákladů na opravy,“ řekl ministr Hladík.
Ke stejnému datu, tedy 9. říjnu, spouští stát pomoc domácnostem, kde stát poskytne 40 tisíc korun jedné domácnosti postižené povodní. Přitom obec, která bude tuto pomoc rozdělovat, může nejpostiženějším domácnostem přidělit i více peněz. Výzva státu pomůže Ostravě opravit povodní poškozenou infrastrukturu bez zadlužení.
Největší spoušť zanechala povodeň v Moravskoslezském a Olomouckém kraji
Ničivé zářijové povodně způsobily především značné škody hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a na Liberecku. Na řadě míst voda poškodila podobně jako v Ostravě čistírny i čerpací stanice odpadních vod a také vodovodní i kanalizační řady.
„Je proto nezbytné co nejrychleji obnovit veškerou základní infrastrukturu, přívod pitné vody, obnovit hlavně kanalizace a čistírny odpadních vod, abychom umožnili lidem v postižených obcích návrat k běžnému životu a pokud možno minimalizovali dopady nefungujících zařízení na životní prostředí,“ uzavřel Hladík.